čtvrtek 4. září 2014

Nový Atlas masa představuje netušené rozměry každodenních nákupů

Více a více lidí nakupuje v obchodech bio maso a zboží z místních statků, aby se vyhnuli výrobkům z industrializované živočišné výroby. Na to a mnoho dalšího poukazuje nová studie Atlas masa, kterou vydávají zastoupení Heinrich-Böll-Stiftung v Praze a Hnutí DUHA. 
Testování, které provedli experti z evropských i amerických univerzit, potvrdilo, že bio maso je vyzrálejší, méně vodnaté a obsahuje menší množství tuku. Revoltující zákazníci i proto požadují jídlo, kterému mohou důvěřovat. Rozsáhlá publikace nabitá nejnovějšími daty také mapuje globalizaci masného průmyslu, k níž dochází v posledních desetiletích. Prozkoumává velkovýrobu masa i důsledky, jaké má pro každodenní život českých domácností:

· OSN odhaduje, že 70 % zemědělské půdy na světě slouží přímo nebo nepřímo k chovu zvířat.
· K vypěstování sóji, kterou české velkochovy dovážejí k vykrmování zvířat, je potřeba 190 000 hektarů půdy – ekvivalent poloviny Zlínského kraje. Sójovým plantážím ustupují divoké brazilské savany, kde mají domov vzácné druhy zvířat.
· České chovy na každý kilogram živé váhy masa spotřebují 83 miligramů antibakteriálních látek – a dvě třetiny vepřového prodávaného v amerických supermarketech už obsahují bakterie rezistentní vůči antibiotikům.
· K výrobě kilogramu hovězího masa je potřeba 15 000 litrů vody.
· Jatečná prasata jsou chována v železobetonových boxech s podlahou z ocelového roštu, kde na každé zvíře připadá 0,65 čtverečního metru plochy.
· Deset světových firem poráží 88 % všech prasat. Největší z nich, brazilská JBS, každý den porazí 70 000 prasat a 85 000 kusů hovězího dobytka.
· 83 % světové produkce mléka připadá na jedno jediné plemeno: holštýnský skot.
· Evropské supermarkety spotřebují z kuřat hlavně prsní řízky a zbytek masa je odpad – který pod cenou exportují do Afriky, a vytlačují tak místní zemědělce.

Josef Sklenář, zakladatel biofarmy Sasov, k tomu říká: „Často odpovídám na otázku, proč je bio maso tak drahé, také otázkou: Proč je to běžné – konvenční maso, tak levné? Skutečnou cenu masa totiž za nás doplatí až naše děti.“ 

Atlas masa poprvé přehledně mapuje většinu negativních externalit při produkci masa. „Každým rokem se na světě chová 60 miliard hospodářských zvířat. Většina z nich svůj život prožije v intenzivních velkochovech, kde se bere jen malý ohled na jejich přirozené životní potřeby a pohodu. Následuje často dlouhá a strastiplná cesta na jatka a usmrcení na porážkové lince. Soucit se živými tvory a vědomí hodnoty zvířecího života se vytratily s přeměnou chovu zvířat na živočišnou velkovýrobu a s přeměnou zvířete na produkční jednotku a zboží, “ uvedla Romana Šonková, zástupkyně Compassion in World Farming v České republice. Podle Tomáše Tožičky, experta na ekonomiku třetího světa nastal čas na změnu a lidé konzumující potraviny ze zvířat se čím dál víc zajímají, odkud jejich potraviny pocházejí. Zatím je však informovanost v tomto ohledu nedostatečná a často zavádějící. 

Důležitým přínosem Atlasu masa je to, že čtenář pochopí vzájemné provázanosti mezi industrializací stále zvyšující se produkce masa a jejími sociálními, zdravotními, environmentálními a politickými důsledky. Nejde o to lidi strašit, byť čísla a fakta jsou velmi znepokojující, ale zvýšit povědomí o tom, co jíme a jaké to má důsledky, ale hlavně o tom, jaké jsou naše možnosti informovaného výběru.

Hnutí DUHA



Žádné komentáře:

Okomentovat