sobota 7. ledna 2012

Ekofarma na Šumavě – hospodaření tradičně i moderně

Přidat popisek
Ekofarma Šumava, ekologické hospodářství Dušana Lehockého a jeho rodiny se nachází kousek od Nýrska, které je branou do šumavských hvozdů (CHKO Šumava). Na farmě se hospodaří již od roku 1996. Zabývají se tady jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Kromě trvalých travních porostů a orné půdy je zde výrazná plocha sadů. 

Stručná charakteristika oblasti hospodaření 

Chráněná krajinná oblast Šumava byla vyhlášena v roce 1963 a s rozlohou 
1 630 km2 tehdy patřila mezi největší chráněná území. CHKO Šumava se rozkládá na území okresů Prachatice, Český Krumlov a Klatovy. Většina mimořádně cenných území původní CHKO Šumava byla zahrnuta do I. zóny Národního parku Šumava, který byl vyhlášen v roce 1991. Na území zmenšené CHKO zůstala však řada území zasluhujících zvýšenou ochranu, např. Národní přírodní rezervace Boubínský prales, Bílá strž, Černé a Čertovo jezero, Přírodní rezervace Hamižná hora a Milešický prales. Mezi významné přírodní památky v CHKO Šumava můžeme zařadit zejména PP Lipka, Svatý Tomáš, Velké bahno, Poušť, Malý Polec a některé další (zdroj: webové stránky NP Šumava).

Hospodaření na farmě

Novodobá historie farmy se začala psát v devadesátých letech, kdy rodina Lehockých zažádala o restituci pozemků v oblasti Nýrska. Pozemky dostali zpět v roce 1994 a v roce 1996 začali hospodařit. K tomu Dušan Lehocký říká: „Přemýšleli jsme, jak začít. Krajina kolem byla dost zdevastovaná předchozím hospodaření místního JZD, v restituci nám vrátili techniku v hrozném stavu. Pozemky bylo nejdříve potřeba vyčistit, aby vůbec byly vhodné k hospodaření. V roce 1998 jsme začali s chovem ovcí, které jsou do našich podmínek nejvhodnější. Od začátku jde o plemeno Šumavská ovce, patřící spolu s Valašskou ovcí do genových rezerv České republiky. Často jsme byli dotazováni na možnost prodeje masa, takže jsme poměrně záhy začali s prodejem jatečních jehňat a jehněčího masa.“ 
Na farmě Šumava chovají také masný skot (Charolais, Český červenostrakatý skot – jinak známá „stračena“), velmi přítulného osla Mášenku a sedm koní nejrůznějších plemen (Český teplokrevník, Hucul), kteří jsou využíváni pro rekreační ježdění rodiny a pro hosty, ubytované na farmě. Hospodářství má rovněž drobný chov drůbeže (slepice, kachny, perličky). 
Kromě 110 hektarů luk a pastvin k farmě patří také extenzivně obhospodařované sady třešní a hrušní, od roku 2010 také 20 ha nově vysázených jabloňových sadů.

Ekologická témata a hospodaření 

„Ekologie je v podstatě přirozený způsob hospodaření. V našich podmínkách to ani jinak nejde. Kdybych tady chtěl dělat 3 tuny špaldy z hektaru, množství hnojiv, které by bylo nutné použít a erozní ohrožení půd, které by vzniklo, by produkci tak zdražily, že by byla neprodejná,“ uvádí Dušan Lehocký. 
Lehočtí žijí v souladu s přírodou, zvířata jsou chována v přirozených podmínkách a s láskou. Extenzivní sady jsou vedeny k udržitelné produkci. 
„Vysazujeme tradiční druhy ovocných keřů a stromů, abychom my i naši hosté měli možnost si kdykoli přes den něčeho dobrého ,zobnout‘. Za velmi důležitý považuji chov Šumavské ovce. Je to plemeno ideálně přizpůsobené našim podmínkám – jak už vlastně z jeho názvu vyplývá, naši předci ho vyšlechtili přímo pro Šumavu. Vzhledem k tomu je to plemeno nenáročné, ideálně využívající podmínky pastvy. Pro mě jako ekologického zemědělce to znamená, že mám zdravé, odolné stádo a nemusím přemýšlet o používání léčiv. Vždy je podle mě lepší využít místní podmínky a chovat (pěstovat) místní druhy či plemena s nižší užitkovostí, ale kvalitní produkcí, než se snažit přivést cizí, výkonnější druh, o který budu muset pečovat jako ve skleníku. Ekologické zemědělství je ideální možností podpory genových rezerv a tradičních druhů zemědělských plodin a zvířat, protože s nimi přirozeně pracuje a přirozeně využívá jejich potenciálu,“ uzavřel Dušan Lehocký. 

Produkce na farmě 

Na farmě je možné objednat jehňata šumavské ovce. Zvířata žijí v průběhu léta na pastvinách farmy, v zimních měsících jsou ustájena ve stájích s dostatečným prostorem a jsou krmena krmivem z vlastních zdrojů farmy. Zákazníci mají možnost objednat si husu nebo kachnu z faremního chovu, o což je podle pana Lehockého čím dál větší zájem. 
Velmi zajímavými produkty z farmy jsou také slepičí vejce, možnost samosběru ovoce z extenzivních sadů, kde si zájemci mohou nasbírat po domluvě třešně, hrušně, jabloně a ořechy. 
„Každá farma dokáže vytvořit produkty či potraviny, zajímavé pro zákazníky. Jde jen o to, vědět jak a co dělat, umět si pro to na farmě najít podmínky a umět si najít zákazníky,“ doplnil Dušan Lehocký. Na farmě je také možnost ubytování, o které se stará manželka syna pana Lehockého. „Ubytovací kapacity jsou stále plně obsazené, je to velmi dobrý zdroj vedlejších příjmů pro farmu,“ potvrdil pan Lehocký. „Nabízíme hostům možnost projet se na koni, děti si velmi rády hrají se zvířaty na farmě. Snažíme se naši nabídku přizpůsobit tak, aby přinesla potěšení a užitek oběma stranám,“ uvedl Dušan Lehocký. 

Plány do budoucna 

V současné době na farmě budují bourárnu masa. „Na nedalekých jatkách pro mě budou zabíjet zvířata a já si budu moci maso připravit pro zákazníky na základě jejich požadavků. Malé bourárny masa jsou pro farmy naší velikosti ideální – vzhledem k množství zvířat budou celoročně využity, jejich stavba nezatíží farmu finančně tak, jako stavba jatek a nemusíme plnit tolik přísných předpisů,“přiblížil pan Lehocký a doplnil: „máme hodně plánů s našimi sady, rádi bychom rozšířili a zkvalitnili produkci z nich pocházející. Uvidíme, co nám budoucnost přinese.“ 
Text : Milan Kouřil, foto: Milan Kouřil a archiv Ekofarmy Šumava


Kontakty: 
Ekofarma Šumava
Dušan Lehocký
 Horní Polánky
 Stará Lhota 15
 340 22 Nýrsko





pátek 6. ledna 2012

Ekologické zemědělství a využívání genových zdrojů, regionálních (místních) druhů dřevin a plemen zvířat

Naplňování zásad ekologického zemědělství je dosahováno péčí o půdu, pestrými osevními postupy, dodržování welfare zvířat, výběrem plodin a jejich rajonizací, používání statkových hnojiv apod. Pro volbu plemen zvířat či odrůd rostlin neexistují v ekologickém zemědělství žádná konkrétní pravidla ani předpisy. Za optimální se však považuje využívání místních plemen zvířat či místních odrůd rostlin, protože jsou dobře přizpůsobena přírodním podmínkám dané oblasti.

Příklady tradičních plemen zvířat v ekologickém zemědělství 

Šumavská ovce: plemeno je velmi dobře adaptováno na horské podmínky 
s vysokými srážkami a kyselou půdou (Šumava). Přispívá nesporně k udržení typické šumavské krajiny a svým atraktivním vzhledem dotváří její malebnost. Patří mezi polojemnovlnná až polohrubovlnná plemena s trojstrannou užitkovostí (maso, mléko, vlna). V roce 1987 bylo plemeno zařazeno do světového genofondu ohrožených druhů hospodářských zvířat a od roku 1992 tvoří genovou rezervu ovcí v ČR (zdroj: Svaz chovatelů ovcí a koz a Genetické zdroje České republiky). 

Česká červinka: jedno z nejproslulejších původních krajových plemen 
v českých zemích. Původní krátkorohý skot českých červinek se choval na území Čech a zdá se, že byl často zaměňován s podobným červeným skotem, rozšířeným na území Moravy, Slezska a částečně i Slovenska. Tento skot byl často nazýván skotem keltickým, keltickými červinkami, což je jedním z důkazů keltského osídlení Čech a Moravy (zdroj: Svaz chovatelů českého strakatého skotu). 

Česká národní plemena

 · ovce
Šumavská ovce
Valašská ovce
· kozy
Bílá (bezrohá) krátkosrstá koza
Hnědá (bezrohá) krátkosrstá koza
· skot
Česká červinka
Český strakatý skot (Český strakatý hovězí dobytek)
· vepři
Přeštické černostrakaté prase
· koně
Českomoravský belgický kůň
Huculský kůň
Starokladrubský kůň
Slezský norik
· slepice
Česká slepice zlatá kropenatá (Česká zlatá kropenka, Češka)
Šumavanka
· husy
Česká husa
Česká husa chocholatá
 · králíci
Český červený králík
Český černopesíkatý
Český luštič
Český strakáč
Moravský bílý hnědooký
Moravský modrý králík
(zdroj: http://cs.wikipedia.org/)

Příklady tradičních druhů ovocných dřevin 

Bílé Karpaty patří mezi málo míst v České republice, kde se ještě dají nalézt staré a místní odrůdy ovocných dřevin. Oblast je bohatá hlavně na ojedinělé místní typy slivoní a hrušní. 
Slivoně (Vaňkova švestka, Valtrova, Štolcova a nejrozšířenější – Durancie), jabloně (Jaderničky, Kožuchy či Panenské), hrušně (Majdalenky či Oharkule) apod. Mimo to se v Bílých Karpatech ještě zachovaly druhy ovoce, které doplňovaly pestrou nabídku tradičních ovocných druhů. Na světlých a teplých lesních okrajích nebo u sušíren rostou dříny, v zahrádkách u domů bílé, červené nebo černé moruše. V teplejších polohách rostou rozložité jeřáby oskeruše, jejichž plody podobné malým hruštičkám pomáhají při žaludečních potížích a vyrábí se z nich ceněná pálenka (zdroj: ČSOP Bílé Karpaty). 

Text: Milan Kouřil