pondělí 16. července 2012

Zelené trhy a Svaz PRO-BIO odstartovaly roadshow v Pardubicích



V pátek 29. a v sobotu 30. června dorazily na Perštýnské náměstí v Pardubicích Zelené trhy – první farmářská tržiště, která se snaží propojit lokální zákazníky s lokálními farmáři, a příjemnou, hravou a kreativní cestou je seznámit s místními a kvalitními farmářskými produkty. Stánky byly otevřené v pátek i sobotu od 8 do
15 hodin. Zelené trhy jsou ojedinělé nejen sortimentem, který je zaměřený na lokální bio produkci a jehož dodavatele garantuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, ale i svým vzhledem. 

„Je jen velmi málo farmářských trhů, za které jsme jako Svaz ochotni se postavit. Organizátoři se teprve učí, že musí přijmout, stejně jako je tomu v zahraničí, odpovědnost za to, co se na trhu nabízí. O to více se mi líbí koncept Zelených trhů, který je z mého úhlu pohledu velmi promyšlený a ucelený. Od vzhledu až po kvalitu nabízeného zboží. Pořadatelé těchto trhů jsou profesionálové a vědí, že trhy nemají jen prodávat zboží, ale být i platformou pro edukaci spotřebitelů a navázání kontaktu mezi farmářem a zákazníkem. Již delší dobu mluvíme o jakési naší certifikaci na „biotrh“ a Zelené trhy jsou rozhodně mezi kandidáty pro udělení této značky,“ říká Kateřina Nesrstová, manažerka Svazu PRO-BIO. 

Konec prázdnin v zeleném

Během dvou posledních červnových dnů tak mohli návštěvníci Zelených trhů v Pardubicích zakoupit lokální bio produkty přímo od farmářů – například ovčí sýry z farmy rodiny Menčíkových, maso a uzeniny ze Sasova, chleby  a džemy od pana Jiráska a zeleninu od Josefa Košaře. „Stánky jsou super a velmi dobře se v nich prodává,“ stručně říká pan Menčík, u jehož stánku s ovečkou se v Pardubicích zákazníci hojně zastavovali. Menčíkovi jim nadšeně vysvětlovali, jak a z čeho vyrábí biojogurty a sýry. Zájemci mohli ochutnat sýry, brynzu nebo jogurty. „Jogurty z ovčího mléka dochucujeme prvotřídním ovocem v kvalitě bio. Jsou vhodné i pro děti,“ vysvětloval pan Menčík. Ochotně vysvětloval zvídavcům složení koření ochucených sýrů atd. Osobní kontakt se zákazníky totiž všichni prodávající ekozemědělci považují za velmi důležitý. Příkladný je v tomto ohledu přístup paní Marcely Klimešové ze Statku Tilia. Ta byla s prodejem na Pernštýnském náměstí spokojená. „Ráda mluvím s lidmi, opravdu mě to baví a trh, jako je tento, je jedinečnou příležitostí. Je radost prodávat zboží, o které je tak velký zájem,“ sdělila Marcela Klimešová. A zájem opravdu byl! V pátek za necelé tři hodiny vyprodala veškerý kváskový chléb, jež ten den do Pardubic na trh přivezla. 
Ke stánku Biofarmy Sasov vedly kroky zákazníků za koupí biolovečáku a biouheráku, klobás a biomasa. Jiří Pykal z Biofarmy Sasov nabízel návštěvníkům Zelených trhů ochutnávky, prodával maso a uzeniny, griloval klobásy a rozdával úsměvy spolu s letáky a vizitkami. Navazoval kontakty a propagoval výrobky biofarmy. Nápomocná mu byla i vůně grilovaných klobás, jež lákala ke stánku. „Lidé mají zájem, ptají se na zboží, kupují,“ hodnotil Jiří Pykal.

Východočeši mají štěstí, kdo Pardubické Zelené trhy nestihl, může se v červenci vypravit do Hradce Králové.

Více fotek naleznete ZDE.
 (syh)

Zelené stánky vyzkoušeli zástupci členů Svazu PRO-BIO na veletrhu Biostyl 2012. Zeptali jsme se, jak se jim prodávalo


Ohlédnutí za Biostylem—devět členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců vyplnilo online dotazník a zodpovědělo několik otázek týkajících se jak spokojenosti se Zelnými trhy, tak s organizací centrálou Svazu PRO-BIO. Většině členů svazu prezentujících se na Zelených stáncích se podařilo na Biostylu navázat nové obchodní kontakty a považují svou účast za přínosnou. Drtivá většina zúčastněných by chtěla prezentovat svou činnost pod hlavičkou PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců i při příštím ročníku Biostylu. 

Postřehy vystavovatelů 

Pozitivně byla vnímána možnost cenového zvýhodnění a také to, že zároveň, že organizace proběhla v poklidné a ochotné atmosféře. Hlavní přínos konceptu spojení Zelených trhů a Svazu PRO-BIO při prezentaci na veletrhu byl viděn v tom, že členové svazu byli samostatně, což ulehčovalo hledání zboží, které je zajímalo.
Velmi kladně byl hodnocen i posun, který nastal oproti předchozímu ročníku se Biostyl díky Zeleným trhům. Ovšem zazněly také reakce, že by Biostyl celkově potřeboval takových změn více. Úroveň veletrhu byla obsahem kritiky opakovaně, avšak s vždy s podstatnou poznámkou, že to není věc svazu, ale pořadatele. Určité rozpory se týkaly ochutnávek Zelených trhů ve vyčleněném sektoru. Například někteří dotázaní by preferovali ochutnávky ve své režii, přičemž by akceptovali i zvýšený poplatek za stánek.

Pochvala

Opakovaně zaznělo, že PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců pro své členy dělá, co je v jeho silách. Za pozitivní byla označena možnost využít samostatný stánek. Naopak problematicky se jevil systém ochutnávek. Samotné stánky byly hodnoceny velmi příznivě. Prodejci byli s designem stánků spokojení, drobné detaily byly vytýkány stolům a nátěru.

Odlišný způsob ochutnávek 

Ochutnávky na Zelných trzích byly připravovány hromadně a zájemci za ně platili. Tento způsob se setkal s kritikou z řad prodávajících, která vedla ke zlepšení celého systému.
Zazněl nesouhlas s prodejem ochutnávek, jež by podle některých členů měl být zdarma. Naopak tento systém by se měl využít pro nabídku občerstvení. Někomu se zdál moc složitý, vázaný schopnosti na konkrétního člověka, přičemž nemohl nahradit klasickou ochutnávku, kterou dělá prodejce podle své momentální potřeby. Další z dotazovaných však hodnotili samotný nápad jako dobrý a domnívali se, že vše může fungovat dobře vedle sebe. Tedy jak klasická stánková bezplatná ochutnávka a zároveň jako "malé občerstvení z prodávaných produktů" na tácku na prodej ve vyhrazeném koutku Zelených trhů. Samozřejmě je třeba doplnit informace, od koho jsou dodané suroviny. 

Zajímavé nápady 

V průzkumu se objevily i zajímavé nápady. Mezi nimi byl i návrh na provázání Biostylu se soutěží biovín. Lukáš Rudolfský z Vinných sklepů Kutná Hora se domnívá, že by taková akce přitáhla pozornost a jednalo by se o pěkný doplněk Biostylu. Upozorňuje, že podobná soutěž ve velkém rozsahu ve střední Evropě chybí. 

Se zelenými stánky na trh 

Drtivá většina členů, kteří prodávali na veletrhu v zelených stáncích, se chce zúčastnit tour Zelených trhů. Nejbližší termíny jsou:
27. —28. 7. Hradec Králové 

1. —15. 8. Praha Kampa 
(syh)

úterý 26. června 2012

Na Karlovarsku zahájilo činnost první odbytové družstvo sedláků. Otevřeli novou bioprodejnu

foto:  http://www.facebook.com/usedlaku
Ekologičtí sedláci v Karlovarském kraji táhnou za jeden provaz. Spojili se do družstva. Biopotraviny vyprodukované v regionu se tak snáze dostanou ke spotřebitelům. Otevření nové bioprodejny U sedláků v areálu ZeZaN v Karlových Varech – Dvory je příkladem úspěšné spolupráce řady členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Odbytové družstvo
„Biodružstvo, odbytové družstvo, vzniklo díky podpoře PRO-BIO regionálních center Severozápadní Čechy a Srdce Čech PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Sdružuje zatím šest ekologických zemědělců a regionálních producentů potravin,“ říká předseda družstva Jaroslav Prchal. Počet není konečný, postupně se totiž přidávají další zájemci.
„Záměrem je prodávat čerstvé české potraviny v biokvalitě nebo produkty přímo z daného regionu a zajistit tak odbyt konkrétním zemědělcům či výrobcům,“ uvedla Ing. Ivana Květoňová, správkyně RC Srdce Čech a jedna z družstevnic.
Bio blíž ke spotřebiteli
Otevření svazové bioprodejny v Karlových Varech je jedním z prvních příkladů, jak usnadnit přístup zákazníků ke kvalitní tuzemské bioprodukci a regionálním potravinám. „Koncept prodejny U sedláků a bonus v podobě spolupráce s projektem Regionální potravina umožňuje zajištění široké nabídky kvalitních produktů od místních sedláků,“ sdělil Ing. Zdeněk Perlinger, předseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a zároveň správce Regionálního centra PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Severozápadní Čechy.
V družstevní bioprodejně zákazníci najdou plný sortiment zboží a to včetně biomasa a uzenářských výrobků, biomléka kozího, kravského a bioproduktů z něj, biopečiva nebo biovína.
Spolupráce se vyplácí
„Kooperace je výhodný způsob, který běžně funguje mezi ekologickými zemědělci a producenty biopotravin v zahraničí. Je efektivní zvlášť tehdy, když v daném regionu působí více drobných producentů biopotravin se specializovaným sortimentem. Vytvořením družstva s prodejnou tak zajistí plnohodnotnou nabídku, jež zákazníci vyžadují,“ sdělila Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Kateřina Nesrstová dodává, že právě v prodejnách jako je tato nově otevřená, se každý může přesvědčit, že tuzemští ekozemědělci dokážou vyrobit širokou škálu potravin v kvalitě bio. „Tyto biovýrobky nenajdou lidé v supermarketech nadnárodních řetězců velmi často kvůli malému objemu výroby. Ovšem nákupem tohoto zboží v družstevní prodejně kupující přímo podpoří tuzemské výrobce a regionální rozvoj,“ uzavírá Kateřina Nesrstová.
V bioprodejně U sedláků v Karlových Varech na ulici Chebská 355/49 si můžou zákazníci nakoupit zatím ve zkušebním provozu denně od 11 do 17 hodin. První týden potvrdil, že zájem ze strany spotřebitelů o kvalitní regionální produkty je značný.
K dostání v provozovně bude následující sortiment:
· mléčný v kvalitě BIO: čerstvé mléko / kravské, kozí/, sýry / čerstvé i trvanlivé, kravské, ovčí, kozí/, jogurty
· mléčný - regionální: tvaroh, smetanové krémy, jogurty.
· masný vše BIO: čerstvé vakuované maso zatím jen hovězí / výhledově i vepřové a drůbeží/, uzeniny, masné výrobky, masové konzervy
· zelenina vše BIO - čerstvá i k uskladnění
· bylinky vše BIO - čerstvé i k sázení
· vína - biodynamická a bio
· mošty - regionální
· pečivo - regionální
· rostlinná přírodní mýdla - regionální
· med – regionální


Kontakty:
· Biodružstvo - odbytové družstvo, je sdružení zemědělců, členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, sídlo Nežichov 8, Toužim 364 01. Kontakt: PRO-BIO regionální centrum Srdce Čech, Ing. Ivana Květoňová , Sedlo 4, 364 01 Útvina tel.: 604 258 219, kvetonova.sedlo@seznam.cz
· PRO-BIO regionální centrum Severozápadní Čechy, kontakt: Ing. Zdeněk Perlinger, Hlavní 27, 362 63 Dalovice, tel.: 353 223 129, 607 103 244, perlinger@volny.cz , http://www.rc-severozapad.cz/
· Bioprodejna U Sedláků – vedoucí prodejny Hanka Janoušová tel.: 606 753 404
(syh)


pátek 6. dubna 2012

Ekologičtí zemědělci varují před snížením konkurenceschopnosti kvůli vstřícným postojům k pěstování geneticky modifikovaných plodin

Evropské státy postupně odmítají používání geneticky modifikovaných organismů (GMO). Ekologičtí zemědělci tento obezřetný postoj ke geneticky modifikovaným (GM) plodinám vítají. Biopotraviny jsou zákazníky vyhledávány mimo jiné právě proto, že geneticky modifikované složky jsou z výrobního řetězce vyloučeny. Spotřebitelé zaměřující se na biopotraviny oceňují, že je garantováno, že se v bioproduktech nenachází žádné GMO, ať již přímo, či zprostředkovaně. V ekologickém zemědělství se GMO nevyužívají ani jako např. zdroje krmiva pro zvířata. Při konvenčním způsobu produkce a výroby potravin tomu tak je často jinak.
„Je s podivem, že tuzemští spotřebitelé si nejsou častokrát vědomi toho, že i v Čechách dostávají některá zvířata krmiva s obsahem GM složek např. sóju nebo kukuřici. Následné produkty živočišného původu však jako GMO označeny být nemusí. Domnívám se, že povědomí veřejnosti o tomto faktu je záměrně udržováno na minimální míře. Kdyby totiž třeba na kelímcích jogurtů bylo uvedeno, že jsou z mléka od krav, které byly krmeny GM plodinami, staly by se daleko méně prodejné,“ uvádí jeden z příkladů Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Obavy z kontaminace

Ekologičtí zemědělci vítají obezřetný postoj některých evropských zemí, jakými jsou například Francie, která odmítla GMO v posledních dnech. Zároveň upozorňují, že povolení a rozšíření využívání GMO, ať již plodin či zvířat, může v budoucnu ohrozit konkurenceschopnost určitých odvětví tuzemského zemědělství.
„Obáváme se, že může docházet ke kontaminaci produkce GM plodinami, například prostřednictvím osiva či opylováním. Pak by bylo velmi obtížné vyvážet tuzemskou produkci, a to jak ekologickou, tak konvenční, do zemí, které takovou produkci odmítají. Kolegové ze zahraničí se mě často ptají, jak zamezíme kontaminaci produktů GM složkou, když vědí, jaký je přístup České republiky k této problematice. Není vůbec lehké na podobné otázky odpovídat,“ upozornila Kateřina Nesrstová. Zmíněný problém se již přímo projevil například u produkce medu.

Bioregiony

Ekologičtí zemědělci se snaží o vytvoření bioregionů, tj. oblastí, kde se hospodaří ekologicky a GM plodiny zde nemají místo. Spotřebitelé si pak budou jisti, že potraviny vyprodukované v daném regionu GM složky neobsahují. „Na konceptu bioregionů pracujeme již dlouho. Bohužel se nám však tuto myšlenku, díky zainteresovaným skupinám GMO prosazujícím i proti vůli zákazníků, zatím nepodařilo zrealizovat. GMO lobby porazíme jedině ve spolupráci se spotřebiteli, a tak pevně také doufáme, že i čelní představitelé ČR svůj přístup přehodnotí,“ uzavřela Kateřina Nesrstová.

úterý 3. dubna 2012

Biosady nejsou černou dírou na dotace, tuzemské bioovoce najdete v marmeládách, moštech i dětských přesnídávkách


PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců se ostře ohrazuje proti útoku Agrární komory České republiky a Ovocnářské unie České republiky, týkajícího se problematiky biosadů. Směrem k veřejnosti je komunikována překroucená skutečnost, že na velké plochy ekologických sadů v České republice jsou pouze pobírány dotace a přitom na trhu není bioovoce. 

Konkurenční boj a pomluvy

„Ekologické zemědělství se stále více rozvíjí, jak z hlediska ploch, tak i množství a hlavně kvality produkce. Je nám jasné, že pro konvenční hospodáře se ekologické zemědělství stává čím dál silnějším konkurentem a nyní, při přípravě dotační politiky po roce 2013 snad i ohrožením, ale my rozhodně nesouhlasíme s tím, aby tento způsob hospodaření byl takto pomlouván,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Je jasné, že i mezi ekologickými sadaři v České republice se stejně jako v jiných zemích Evropské unie najde někdo, kdo nehospodaří správně a dělá ekologickému zemědělství špatnou reklamu. „V žádném případě však nestrpíme způsob, jakým jsou ekosady prezentovány jako celek, protože členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců jsou pořádní sedláci, kteří vědí, jak má sad v ekologii vypadat, a snaží se o finalizaci své produkce různými způsoby,“doplnila Kateřina Nesrstová.

Produkce není jen v marketech

Jan Jirásek ze statku Tilia v souvislosti s touto kauzu nabídl, aby se prezident Agrární komory ČR Jan Veleba přijel k němu na farmu podívat. „Vysázeli jsme cca 30 ha nových sadů, další sady obhospodařujeme. Produkce z těchto nových ploch je zatím samozřejmě nízká a všechnu produkci, i v budoucnu, zpracujeme u nás na farmě. Vyrábíme široký sortiment marmelád z našeho ovoce. Distribuujeme do bioprodejen, najdete nás i na trzích. V supermarketech však naše zboží není – znamená to tedy, že z hlediska Jana Veleby a Martina Ludvíka, předsedy Ovocnářské unie ČR, produkujeme či ne?,“ reagoval Jan Jirásek. 
Množství ekosadařů je schopno si svou bioprodukci zrealizovat bez toho, že by se objevila v klasické obchodní síti. Odbytují regionálně přes své vlastní zákazníky, spolupracují s bioprodejnami apod. Veškeré své ovoce zpracovávají např. Vránovi na biofarmě Juré, kde suší jablka a švestky, vyrábějí povidla a přesnídávky. Firma Lukop spol. s. r.o. dodává značnou část své bioprodukce do společnosti Hamé, kde jsou vyráběny dětské biopřesnídávky, jež jsou dostupné i ve velkých obchodních řetězcích. Radek Sus z Ekofarmy Bílý mrak pěstuje jablka a další ovoce (např. třešně, švestky, meruňky) a veškerou produkci pravidelně vyprodává přímo z farmy. Dušan Lehocký z ekofarmy Šumava pěstuje jablka, třešně a hrušně, nabízí dokonce možnost samosběru.
„Toto je jen pár příkladů našich aktivních členů. Každý jistě zná biomošty z Hostětína či Lažan, kde je finalizována značná část ekologické produkce ovoce,“ uvedl Milan Kouřil z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Do povědomí se dostávají ovocné šťávy firmy Vitaminátor, jimiž se Česká republika prezentovala na veletrhu Grüne Woche v Berlíně. Samozřejmě i na jejich výrobu je využíváno ovoce z ekologicky obhospodařovaných sadů.
Část produkce ovoce z ekologických sadů je zatím bohužel realizována do konvenčního zpracování, protože v okolí farem specializované zpracovny či možnost uskladnění chybí. 

Ukažte ne konkrétní viníky

„Souhlasíme s tím, aby bylo poukazováno konkrétně na špatné příklady hospodaření. O to se snažíme i my v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Budeme rádi, když systém očistíme od těch, kteří nehospodaří správně,“ řekla dále Kateřina Nesrstová. Dodala, že je potřeba poukazovat na správně a špatně hospodařící zemědělce a nezneužívat tyto informace na očerňování celého systému hospodaření. „Použitím stejné optiky bychom pak mohli říci, vzhledem k až 50% ohrožení zemědělských půd erozí, že konvenční zemědělci hospodaří tragicky a způsobují erozi půd. Ale to přitom nemusí být nutně pravda,“ uzavřela Kateřina Nesrstová.

čtvrtek 29. března 2012

Valná hromada členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se uskuteční tentokrát v Želivu

Valná hromada Svazu PRO-BIO se uskuteční 12. dubna 2012 od 9.30 hodin v hotelu Na Kocandě v Želivu u Humpolce. Neměli byste zde chybět, dozvíte se podrobnosti o dosavadní i plánované činnosti svazu. Na programu bude kromě obvyklých bodů (jako jsou zpráva revizní komise nebo schválení účetní závěrky a výroční zprávy za rok 2011) také hodnocení činnosti svazu v roce 2011 a plán práce a rozpočet na rok 2012. 

Kampaně

Důležité informace zazní při prezentaci kampaně na „české BIO“ nebo při prezentaci a diskuzi k vytvoření sekce poradců pod křídly svazu. Zároveň budete informováni o postupu práce a aktualitách v souvislosti se Společnou zemědělskou politikou ve vztahu k ekologickému zemědělství. Nebyla by to valná hromada bez voleb. Tentokrát půjde o to, kdo bude pracovat v revizní komisi ve funkčním období 2012—2014. 

Diskuze

Součástí každé valné hromady jsou podnětné diskuze a předávání informací z regionálních center. I toto je důvod, proč byste se měli do Želiva vydat. Chutný oběd v biokvalitě, který bude pro vás připraven, je už jen bonusem :). 
Pokud se nebudete moci valné hromady zúčastnit osobně, zplnomocněte svého zástupce (nejlépe správce vašeho regionálního centra nebo jiného člena svazu). 

Navigace na místo

Cesta z Prahy 
nejkratší cesta (cca 95 km -1 h) - po D1 Exit 75, směr Křelovice a Želiv 
nejjednodušší cesta (cca 108 km - 1 h 10 min) - po D1 Exit 90 (Humpolec), dále směr Humpolec a na 1. kruhovém objezdu doleva směr Želiv 

Cesta z Brna
nejkratší cesta (cca 118 km -1 h 15 min) - po D1 sjezd Exit 90 (Humpolec), dále směr Humpolec a na 1. kruhovém objezdu doleva směr Želiv 

Loc: 49°31'37.975"N, 15°12'59.124"E 

pátek 23. března 2012

Biovejce nezdražují, zájem zákazníků o ně vzrůstá

Vejce v kvalitě bio výrazně nezdražují oproti dřívějšku, a tak má cenový nárůst vajec z konvenční produkce paradoxně i pozitivní efekt. Přilákal zákazníky, kteří dříve kvůli obsahu peněženky s jejich koupí váhali. Spotřebitelé, kteří se orientují na vejce z ekologické produkce, tak za téměř stejnou cenu jako dříve získávají potravinu s prokazatelně vysokou kvalitou. 
Zatímco cena vajec z konvenční produkce se v posledních týdnech šplhala strmě vzhůru, ceny biovajec se nijak zvlášť nezměnily. V bioprodejnách se dají koupit za cenu kolem osmi korun za kus. V internetových obchodech při objednávce většího počtu se může zákazník dostat i na cenu pod sedm korun za kus, tedy stejnou částku, jakou často zaplatí spotřebitel za vejce z klasického chovu. U ekologických chovatelů drůbeže přímo na farmě je pak cena za vejce ještě nižší.
Ekologičtí malochovatelé nosnic zaznamenali zvýšený zájem spotřebitelů o jejich produkci. „Lidé se častěji poptávají, ale zatím můžeme realizovat jen předem nasmlouvané odběry,“ potvrdil Jiří Beránek z Farmy Stránské z Moravskoslezského kraje. Vývoj na trhu s vejci vnímá jako příznivý, neboť ekologičtí farmáři díky vyššímu zájmu spotřebitelů o biovejce získávají spravedlivou cenu. Dle Pavla Kýra z Heroltic na Olomoucku záleží na velikosti vajec a typu balení. Velká vejce v balení po šesti kusech jsou nejdražší. V případě odběru přímo z farmy je schopen zákazníkům nabídnout cenu již od 5,50 korun za kus. 
Zajímavé však je, že stoupá zájem i prodej ze dvora. Například farma Pavla Kýra, která produkuje průměrně 1600 vajec denně, prodá veškerou produkci. Dříve však přímo z farmy realizoval Pavel Kýr minimum prodeje, v současné době přímo ze dvora prodá až 300 vajec týdně. 
Ještě zajímavější čísla udávají bioprodejny. Například v bioprodejně Bazalka v Hradci Králové, kterou provozuje Jana Lukešová, správce sekce bioprodejen Svazu PRO-BIO, se za poslední tři týdny zvýšil prodej biovajec o 100% 

Proč raději biovejce?

Odborné studie dokázaly, že biovejce mají vyšší výživově – fyziologickou kvalitu. Obsahují větší množství lecitinu, tuků a karotenoidů. Zároveň vejce slepic z volného chovu, který je pro ekologický chov nosnic typický, mají výrazně nižší P-hodnoty, kterými se měří stres slepic z klecového chovu. Vejce ekologicky chovaných slepic jsou navíc těžší, z čehož vyplývá, že váha žloutku je výrazně vyšší.
„Další přidanou hodnotou produkce biovajec je welfare zvířat. Nosnice v ekologickém chovu mají zajištěny podmínky pro přirozený způsob života. Snůšku ovlivňuje roční období a cyklus dne, nikoliv umělé osvětlení. Nosnice mají prostor k hrabání a vyhledávání potravy, popelení se, nerušené snůšce do hnízda a vzájemnému kontaktu i soužití v hejnu s kohouty. Venkovní výběh je samozřejmostí,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 
Krmivo slepic v ekologických chovech pochází min. z 80 % z produkce ekologického zemědělství a z části ho tvoří čerstvá tráva, seno nebo naklíčené obilí. V potravě nosnice však rozhodně nenajdou zakázané extrahované šroty, tedy krmiva chemického původu, a krmiva s příměsí GMO.
„Cenový vývoj na trhu s vejci ukazuje, jak obchodníci využívají situace. Zatímco ekologičtí chovatelé hospodaří za mnohem přísnějších podmínek s vyššími ekonomickými náklady, cena jejich biovajec je nyní srovnatelná s konvenční produkcí v klecových ‚koncentrácích‘. Někde tak není něco v pořádku,“ upozornila Kateřina Nesrstová.

čtvrtek 15. března 2012

Českou biopotravinou roku 2011 se stal sýr Arnika z Horského statku Abertamy. Vyrábí se na salaši u Božího Daru.


Od Božího Daru přichází nejen tisíce ježíškovských dopisů, ale také nevšední gurmánské zážitky. Biosýry z ovčího, kozího a kravského mléka na Salaši Ryžovna vyrábí zaměstnanci Horského statku Abertamy, s.r.o. O své kvalitě přesvědčil porotu soutěže Česká biopotravina roku 2011 ovčí biosýr Arnika.Louky uprostřed přírody Krušných hor, o kterou již necharakterizují uschlé stromy, nabízí kvalitní pastvu. K horskému statku v obci Abertamy, patří 1400 ha trvalých travních porostů, které jsou spásány skotem, kozami, ovcemi a koňmi. Ovčí mléko, ze kterého vznikají lahodné sýry, pochází z vlastního chovu ovcí pasených na jižních svazích v okolí nedaleké obce Mariánská. „Chováme stádo čítající tři tisíce kusů ovcí. Z toho dojíme 450 ovcí plemene Lacaune a kříženců tohoto plemene se šumavskou ovcí. Biosýr Arnika je ovčí plnotučný lisovaný sýr, který zraje až půl roku. Podobně jako ostatní ovčí sýry jej vyrábíme pouze v sezóně dojení, tedy od konce května do září,“ přiblížil Petr Zacharda. Pro sýry kozí a kravské dodávají mléko ekologicky hospodařící farmáři z blízkého okolí.
 
„Na našich sýrech jsou patrné vlivy přírody i střídání ročních období, jedná se o živé bioprodukty. Kvalita tradičně vyráběných sýrů kolísá v závislosti na různých faktorech, jako je druh pastvy i počasí a dalších aspektech. Nedají se proto vůbec srovnávat s celoročně průmyslově vyráběnými sýry, jejichž chuť a kvalita je neměnná,“ říká jednatel Horského statku Abertamy s.r.o. Petr Zacharda. Dodává, že výrobní postup nejlepší biopotraviny roku 2011není žádným tajemstvím, neboť je známý po tisíciletí. Pasterizace kvalitního ovčího mléka, zasíření, přidání mléčné kultury, odstranění syrovátky, lisování tvarohu do forem, ponoření do solné lázně na 24 hodin a pak již jen zrání po dobu tří až šest měsíců, kdy se třikrát týdně potírá sýr slanou vodou. A žádné přidané stabilizátory, konzeravanty nebo náhražky, zkrátka poctivá práce – to je tajemství nejlepší České biopotraviny roku 2011, ovčího sýra Arnika. Ročně ho vyrobí dvě, tři sýrařky jeden a půl tuny. Jen pro zajímavost: ze sta litrů ovčího mléka se vyrobí deset až dvanáct kilogramu sýra. „K tomu, že jsou naše sýry kvalitní a chutné je třeba toho základního – stačí nic neokrádat,“ komentoval získání ocenění Česká biopotravina roku jednatel Horského statku Abertamy s.r.o. Petr Zacharda.
K vínu i na zapékání

Biosýr Arnika je bezesporu vynikající pochoutkou. Je aromatický, a tak jeho chuť vynikne ve spojení s dobrým vínem, ale hodí se na zapékání,či strouhání. Získání ocenění předcházelo několik let práce, pokusů a možná i dílčích nezdarů. „Myšlenka vyrábět sýry vznikla zhruba před sedmi lety. Do vlastní realizace jsme se pustili o tři roky později,“ sdělil Petr Zachrada.
V současné době patří Salaš Ryžovna mezi zajímavá místa Krušných hor. Je zastávkou turistů, kteří se vydávají po Krušnohorské magistrále, ať již pěšky, na kole, či v zimě na běžkách. Bioturistika sice v Čechách není ještě tak populární jako za hranicemi, přesto by horský statek neměli minout ani ti, kdo milují dobré jídlo, ať už „bio“ či „nebio“. Nejen, že mohou využít pěkného ubytování a prožít pár příjemných chvil na salaši, poznat jak se vyrábí biosýry, ale také získat řadu gurmánských zážitků. „Bioturistika má jistě co nabídnout. Zvláště pak je to šance pro malé rodinné farmy. My jsme poměrně velký podnik, a tak se agroturistice věnujeme ‚manažerským‘ způsobem. Poskytujeme ubytovací a kulinářské služby. Kromě sýrů nabízíme v restauraci pokrmy z jehněčího a kůzlečího biomasa,“ přiblížil Petr Zacharda.
Sýry a další BIO speciality na Salaši Ryžovna mohou návštěvníci rovnou ochutnat v místní restauraci ve formě sýrových talířů, nebo jako součást dalších pokrmů. Vzít by si měli i tašku, neboť po ochutnání je těžké odolat a neodnést si lahodné sýry i domů. Proto všechny zde vyráběné sýry, jogurty a nápoje nabízí zákazníkům denně otevřená prodejna. (Salaš Ryžovna je majetkem obce Boží Dar, Horský statek Abertamy s.r.o ji provozuje jako nájemce.) Bioprodukty ze Salaše Ryžovna zákazníci koupí také ve městě Abertamy, na třech místech v Karlových Varech či na farmářských trzích v Plzni a Praze. „Naši stálí zákazníci jsou milovníci kvalitních potravin a ti, kdo dávají přednost biopotravinám. Do prodejny přímo na salaši míří v zimě běžkaři, v létě cyklisté. Výhodou je i naše poloha. Díky přeshraniční turistice tvoří až šedesát procent zákazníků Němci,“ charakterizoval Petr Zacharda.
Do budoucna plánuje Horský statek Abertamy s.r.o. pokračovat v úspěšně nastartované výrobě sýrů. Zřejmě však změní místo, neboť úskalí vyplývající z provozovny v nájmu chce nahradit vlastním prostorem, kde by se sýrárna, včetně prodejny, mohly úspěšně rozvíjet.



Sortiment Salaše Ryžovna
Ovčí Arnika
Ovčí Urda - čerstvý sýr
Mauritius - kravský polotvrdý, lisovaný sýr
Ryžovnický sýr - zrající sýr
Pivní ovčí sýr
Šlikův zrající sýr
Hornický zrající sýr
Abertamský balkán
Kozí sýr Barbora
Farmářský kozí Sýr
BIO žinčica - nápoj z ovčího mléka
BIO jogurt kravský
BIO jogurt ovčí
BIO jogurt kozí

(syh)
Foto: archiv Salaše Ryžovna

pátek 9. března 2012

Video: Manažerka Svazu PRO-BIO o tuzemské bioprodukci

Manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová hovoří o biopotravinách, současných trendech, potenciálu a nabídce českých ekologických sedláků. Zároveň vystihuje základní aspekty bioprodukce - regionálnost a čerstvost. Stejně tak se nevyhýbá problematice odbytu biopotravin v supermarketech. 
Rozhovor s Kateřinou Nesrstovou Sokolovou z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, natočený na Retail Summit 2012 pro magazín Retail Info Plus. 

Text k soutěži Česká biopotravina roku 2011 v magazínu Retail Info Plus naleznete zde.

úterý 6. března 2012

Není vám lhostejná situace vašeho odvětví? Zapojte se do práce v odborných skupinách, abyste mohli ovlivnit budoucnost

Nastala doba přípravy Společné zemědělské politiky po roce 2013. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců pochopitelně již od začátku hraje velmi aktivní roli při nejrůznějších jednáních, je přítomen na všech kulatých stolech, pracovních skupinách i formálních setkání při Ministerstvu životního prostředí ČR a Ministerstvu zemědělství ČR. Mimo to se zapojuje do dalších nejrůznějších neformálních seskupení. „Avšak tato politická a vrcholová úroveň přípravy Společné zemědělské politiky může mít smysl jen tehdy, budeme-li si jisti, čeho chceme dosáhnout, a za jakých podmínek. Zatímco doposud se jednalo vesměs o legislativní návrhy ze strany Evropské komise a reakce ČR, nyní přichází čas přípravy managementů a výpočtu sazeb,“ vysvětluje Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. A právě zde je třeba, aby aktivní roli převzali ekologičtí sedláci. „S tímto potřebujeme pomoci od vás, zemědělců, kteří se zabýváte každodenní praxí a znáte na vlastní kůži podmínky, za kterých se dá dobře a smysluplně ekologicky hospodařit,“ doplňuje Kateřina Nesrstová. 
Z tohoto důvodu centrála Svazu PRO-BIO začala s avizovaným ustanovením pracovních skupin, které se budou zabývat jednotlivými tématy Společné zemědělské politiky. 

Pracovní skupiny 

Vzniknou téměř dvě desítky pracovních skupin, které mají stanovená témata, jimiž se budou zabývat. Na ekologicky hospodařících sedlácích je nyní řada, aby se aktivně zapojili. Každý se může přihlásit do libovolného množství skupin, je však třeba, aby si uvědomil, kolik času je schopen do té či oné skupiny investovat a zda má skutečně podložené informace z praxe. „Avšak to, že se do nich přihlásíte, neznamená, že budete pouze přijímat informace na dané téma - naopak, informace budeme nutně potřebovat my a to jak technického rázu (jaké odrůdy, jaká plemena, jaké spony, řádky, jaké investice, jaké podnože, jaká opatření, jaký objem peněz atd.), tak i ekonomického rázu (kalkulace dotací, ekonomik a farmy, ekonomika produkce atd.),“ vysvětlila Kateřina Nesrstová. 

VÝZVA
Vážení členové Svazu PRO-BIO, kteří máte zájem o účast v pracovních skupinách, ale z časových důvodů se ještě centrále neozvali, učiňte tak co nejdříve.Vaše účast v těchto skupinách PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců potřebuje, aby bylo možné připravit kvalitní podklady pro důležitá jednání s Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR.



Přípravy nelze podcenit

V následujícím období se dají očekávat složitá vyjednávání. Jestliže se nepodaří sesbírat velmi konkrétní a podložená data o potřebách ekologického zemědělství, současné praxi a nutných změnách, nelze očekávat výrazný úspěch. „Proto vás prosím, přihlaste se do těchto pracovních skupin, poskytněte nám data, která máte. Pochopitelně zachováme anonymitu údajů. Pomůžete nám i sami sobě!,“ vyzývá manažerka svazu. 
S potěšením lze dodat, že mnozí členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se již do uvedených pracovních skupin přihlásili. V současné době se postupně utváří jejich složení, a tak je nejvyšší čas (pokud jste tak již neučinili) zapojit se. „Víme o členech svazu, jejichž práce v těchto skupinách by byla velmi přínosná. Doufáme, že tuto naši výzvu vyslyší a přiloží ruku k dílu, vždyť první jednání začnou co nevidět,“ uzavírá Kateřina Nesrstová. 
Činnost pracovních skupin bude probíhat regionálně, čas od času se uskuteční centrální setkání. Převážně se bude jednat přes e-maily nebo telefonicky. 

Pracovní skupiny a jejich témata:
 
1ekologické sady: extenzivní X intenzivní, zakládání, údržba, pěstební zásahy, druhy ovoce a ovocných dřevin pro EZ, definice sadu, definice výsadby, návrh plateb(extenzita/intenzita)
2. zelenina: příprava půdy, zakládání porostů, pěstební zásahy, ochrana rostlin, druhy vhodné pro EZ, návrh plateb
3. vinice a biovíno: příprava půdy, zakládání porostů, pěstební zásahy, ochrana rostlin, druhy vhodné pro EZ, množství povolených látek a přípravků, návrh plateb
4. orná půda: ochrana půdy proti erozi, hnojení (org., stat., zel.), osevní postupy (greening),ochrana struktury půdy, vlastnosti půd (chem., fyz., biolog.) 
5. plodiny na orné půdě (okopaniny, obilniny, olejniny apod.): příprava půdy, zakládání porostů, pěstební zásahy, ochrana rostlin, druhy vhodné pro EZ, návrh plateb
6. byliny a léčivé rostliny
7. zpracování na farmě, investice v EZ: investice do zpracovatelských kapacit (bodové zvýhodnění EZ + mladí farmáři), svépomocné práce (oceňování, možnost vykazovat jako kofinancování), podpora účasti na trzích, balící technika, dotace na přípravu závazných metodik (bourárny masa, balení a označování zeleniny, zpracování masa na farmě, zpracování a výroba mléka apod.), transakční náklady
8. odbyt zemědělských produktů, marketing
9. odbytová družstva: spojování producentů a zpracovatelů, zakládání družstev (zpracovatelsko-odbytových organizací) – dotace na provoz, dotace na osobní náklady apod.
10. podpora genových zdrojů, starých a regionálních plodin: příprava seznamu (zvířata, rostliny), návrh podmínek chovu a pěstování, návrh plateb, chov hospodářských zvířat, návrh druhů a plemen pro EZ, návrhy plateb (extenzita/intenzita)
11. akvakultura: požadavky na chov ryb, možnosti podpory, odbytové možnosti
12. TTP a masný skot: podpora VDJ, plemena vhodná pro EZ, ekonomika chovu
13. mléčný skot: plemena vhodná pro EZ, ekonomika chovu, ekonomika výroby mléka, odbyt, zpracování
14. kozy, ovce: plemena vhodná pro EZ, ekonomika chovu a výroby, zpracování a odbytu mléka
15. drůbež, produkce vajec: ekonomika provozu, odbytové možnosti, specifika chovu v EZ
16. biodiverzita: podpora biodiverzity při zemědělském hospodaření, přínosy biodiverzity, podpora biodiverzity prostřednictvím dotačních možností
17. agroturistika: propojení agroturistiky a hospodaření, propagace a nabídka služeb, budování klientely
18. poradenské potřeby: kvalita a obsah poradenství, jeho dostupnost, okruhy poradenství
19. bioosiva: nároky na bioosiva, ošetřování bioosiv, šlechtění, množení bioosiv
 

čtvrtek 1. března 2012

Ovčí sýr z horského statku porotce nadchl


„Ovčí sýr Arnika nás okouzlil vynikající chutí. Sýry z ovčího mléka nejsou u nás dosud běžné, tento ale chutná skvěle,“ řekl předseda odborné poroty pan Pavel Maurer. 
Vítězný ovčí sýr Arnika je plnotučný, lisovaný sýr z nízkozahřívané sýřeniny s dobou zrání od 2 do 6 měsíců. Horský statek Abertamy s. r. o. vyrábí přírodní farmářské sýry z kravského, ovčího a kozího mléka v BIO kvalitě v Salaši Ryžovna nedaleko Božího Daru. „Naše sýry podléhají vlivům přírody a ročních období. Na rozdíl od průmyslově vyráběných sýrů, které se vyrábí celý rok a jejich chuť a kvalita je neustále stejná, jsou naše sýry živými bioprodukty. Kvalita a chuť sýrů se mění v závislosti na různých faktorech, jako je druh pastvy, počasí nebo roční období,“ vysvětlil pan Petr Zacharda, jednatel společnosti. Ovčí mléko pochází z vlastního chovu ovcí pasených na jižních svazích v okolí nedaleké obce Mariánská. 

Poslechněte si zprávu Českého rozhlasu

Glosa Ivany Kalinové z Karlovarského deníku
Karlovarský kraj proslavil ovčí sýr. Mohlo by se zdát, že jde o maličkost, ale opak je pravdou. Ovčí biosýr Arnika farmáře Petra Zachardy z Horského statku Abertamy byl vyhlášen vítězem jubilejního desátého ročníku soutěže a stal se tak Českou biopotravinou roku 2011. Odborná porota vítěze vybrala mezi dalšími sedmapadesáti nominovanými biopotravinami. A to je úspěch, který se cení. Ovčí sýr se tak stal další krajskou celebritou, která se navíc dá koupit a ochutnat. Gurmánský zážitek je navíc zaručen. Biopotraviny se stávají stále běžnější součástí každodenního života. Lidé si rádi připlatí za kvalitní produkt, u něhož vědí, že budou jíst to, co je uvedeno na etiketě. Takže u ovčího sýra Arnika si pochutnají na biokvalitě z kravského, ovčího a kozího mléka, vyrobené v Salaši Rýžovna nedaleko Božího Daru. Což se nedá tvrdit u některých výrobků, které kupujeme v hypermarketech. Takže hezky česky nakupujeme od tak zvaně českých pekařů v některých prodejnách selský chléb původem z Německa a od českých řezníků německé salámy. Inspekce zjistila, že špatně označené byly i další potraviny, například jogurty z Francie nebo víno ze Slovenska. Což je alarmující, protože ceny potravin jdou strmě nahoru. Takže díky za farmáře z Krušných hor, kteří umějí vyrobit, a navíc se prosadit.

středa 29. února 2012

Ministr zemědělství se na Šluknovsku podíval, jak se zpracovává biomaso dodávané mimo jiné i členy Svazu PRO-BIO


Návštěva ministra zemědělství Petra Bendla na Šluknovsku se uskutečnila 6. února 2012. Petr Bendl uvedl, že se rád setkává s lidmi, kteří se věnují chovu masného skotu v méně příznivých oblastech, ekologicky hospodařící farmáře nevyjímaje, a může s nimi přímo jednat o aktuální situaci v oboru. Ministr zemědělství navštívil společnost BioPark s.r.o., která zajišťuje finalizaci biohovězího, biojehněčího a biokuřecho masa. Jatky jsou spoluvlatsněny ekologicky hospodařícími farmáři. Maso v biokvalitě vyprodukované na farmách některých členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se tak prostřednictvím BioParku dostává ke spotřebitelům.









pondělí 27. února 2012

Nominace v soutěži Česká biopotravina roku 2011 proměněny. Členové Svazu PRO-BIO uspěli

Vítězem jubilejního desátého ročníku soutěže a tedy Českou biopotravinou roku 2011 byl vyhlášen ovčí biosýr Arnika z Horského statku Abertamy. Odborná porota vítěze vybrala mezi dalšími 57 nominovanými biopotravinami. Ovšem členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců uspěli i v dílčích kategoriích. Bezlepkové bioperníčky Jan Zemana (Biopekárna Zemanka) byly vyhodnoceny jako nejlepší mezi mlýnskými a pekárenskými výrobky. V kategorii Ovoce a zelenina a výrobky z nich zvítězil Barunčin BIO džem ze Statku Tilia. Mezi biovýrobky pro gastronomii nejlépe uspěly ječné lívance BIOLINIE od PRO-BIO, obchodní společnosti. A víno z ekologicky pěstovaných hroznů? Nejlepší byl pozdní sběr 2009, Hibrenal, víno s přívlastkem, ze společnosti Vinselekt Michlovský a.s.
"V letošním ročníku biopotraviny roku se jasně ukázalo, že produkční potenciál tuzemští ekologičtí zemědělci mají. A o to více nás těší, že mnoho biovýrobků, které byly do soutěže přihlášeny, pochází od našich členů. Nesmírně si vážíme jejich práce a pochopitelně bychom rádi ocenili všechny, což však bohužel nejde. Osobně jsem se účastnila ochutnávek a výběru biopotraviny roku jako porotce a musím říct, že to bylo velmi obtížné vybrat vítěze. Bio od našich sedláků je skutečně vynikající. Ať už si vezmete vítězný biosýr z Abertam, nebo třeba biodžem ze statku Tilia, biovíno od Michlovského či biomarmeládu od rodiny Komárkových a mnohé další, přesně to jsou kvalitní biopotraviny z tuzemských surovin, které chceme dostat na stůl našich spotřebitelů. A doufám, že už na letošním Biostylu se podaří v tomto udělat první krok a vítězné biovýrobky tam představit," komentovala Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 
Vítězové produktových kategorií 
Také v letošním roce byly kromě hlavní ceny vyhlášeni vítězové jednotlivých produktových kategorií. Vítězem kategorie mléko a mléčné výrobky se stal celkový vítěz soutěže ovčí sýr Arnika. Nejlépe hodnoceným v kategorii mlýnské a pekárenské výrobky byly Bezlepkové bioperníčky z Biopekárny Zemanka. Nejlepším nápojem se dle poroty stal Vinný mošt Veltlínské červené rané BIO 2011 od moravského vinaře Pavla Bindera. Porotce zaujal a vítězem kategorie výrobky z ovoce a zeleniny se stal Barunčin BIO džem ze Statku Tilia. 
Kategorii biovýrobky pro gastronomii vyhrála PRO-BIO, obchodní společnost s.r.o. s výrobkem BIOLINIE Ječné lívance.
Ještě větší zájem byl letos o kategorii vína z ekologických hroznů. Vítězem se stal Hibernal víno s přívlastkem pozdní sběr 2009 z produkce společnosti Vinselekt Michlovský, loňského vítěze kategorie. „Jsem rád, že opět zvítězil netradiční a přitom vynikající bioprodukt z české farmy,“ komentoval výsledky soutěže Tomáš Kreutzer, ředitel Potravinářské komory ČR. „Horský statek Abertamy je členským podnikem PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a velmi nás těší, že takové členy mezi sebou máme. Z osobní zkušenosti se všemi jejich sýry mohu konstatovat, že ochutnat je, vždy znamená mít záruku gurmánského zážitku, doplněno sklenkou dobrého tuzemského biovína a svět je hned mnohem hezčí,“ dodává Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 
„Biopotraviny se stávají stále běžnější součástí každodenního života. Podporou soutěže Česká biopotravina roku se naše společnost snaží podpořit povědomí o bioprodukci v České republice. Toto partnerství proto vnímáme jako jednu z cest, jak můžeme podporovat domácí výrobce biopotravin a napomáhat tak ke zvýšení povědomí o kvalitách a výhodách ekologického zemědělství,“ řekl Marcel Skála, obchodní ředitel společnosti Bureau Veritas, jež je Zlatým partnerem soutěže. 
Soutěž má prestiž a silné zázemí 
Soutěž Česká biopotravina roku byla vloni vyhlášena již podesáté. Celkem 19 výrobců biopotravin do soutěže nominovalo 58 výrobků. 
Soutěž vyhlašuje Potravinářská komora České republiky společně s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců. Zlatým partnerem soutěže je společnost BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o., člen mezinárodní skupiny Bureau Veritas Certification, která působí ve více než 100 zemích a je lídrem celosvětového certifikačního trhu.

sobota 25. února 2012

Prezentace členů Svazu PRO-BIO na BioFachu

Součástí české expozice na mezinárodním veletrhu byla i prezentace výrobků členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Vkusně upravené vitríny návštěvníci jistě nepřehlédli. Kromě potravin byly představeny také publikace a propagační materiály PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.













úterý 21. února 2012

Fotogalerie: Česká bioparty na BioFachu

Ve středu 15. února 2012 se konala na českém stánku bioparty, kam zamířili zástupci IFOAM EU (Evropské skupiny Mezinárodní federace ekologických zemědělců) a předsedající země EU, Dánska, které patří výrazným propagátorům ekologického zemědělství a biopotravin. Příjemnou atmosféru si vychutnali i členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, kteří sem v tento den zavítali se zájezdem.