středa 27. března 2013

Zelené recepty pro Zelený čtvrtek

Přichází jaro a objevují se první zelené listy a výhonky. To je pro nás nejen zdrojem radosti a naděje, že jsme zase šťastně překlepali další zimu, ale hlavně jsou lahodnou a cennou součástí a vítanou změnou v našem jídelníčku. Při procházce po louce a kolem potoka můžeme nasbírat první mladé kopřivy, šťovík a medvědí česnek. V truhlíku za oknem se nám zase zazelenají první listy hladkolisté petržele, koriandru, bazalky, pažitky, řeřichy nebo máty. A dalším cenným zdrojem vitamínů a ochranných látek jsou čerstvé a křupavé výhonky a klíčky munga, pohanky, nebo sóji.
Zelené saláty, které doplňují náš stůl je polníček, hlávkový salát, rukola, frisee, nebo endivie, ale můžeme využít i celerovou nať, libeček nebo mladý špenát. Mezi námi – listí se moc nenajíte, a to už věděli i naše babičky a proto jsou součástí například velikonoční hlavičky neboli nádivky nejen zelené natě a listy, ale i vejce, houska a například uzené maso nebo slanina. 
Neměli bychom zapomínat, že nejen vejce, maso a mléko může být zdrojem nákazy a příčinou střevních onemocnění, nebo poruch zažívání. Veškeré zelené natě, byliny a listy rostoucí na zahradě, nebo na louce či v lese, musíme důkladně opláchnout tekoucí pitnou vodou. Nejde jen o písek, hlínu a hmyz, ale i o okem nepostřehnutelné zárodky nakažlivých chorob. 
Pro ty z vás, kdo by rádii vyzkoušeli netradiční "zelená jídla" inspirovaná orientální kuchyní, přinášíme tři tipy jak využít zelené lupení v naší kuchyni.

Zelený krém


1 l vývaru z ekologicky vypěstované zeleniny
300 g mraženého biohrášku
hrst mladého špenátu (lze nahradit i mraženým v biokvalitě)
hrst petržele
hrst máty
lžíce zakysané biosmetany
Zeleninový vývar přivedeme k varu. Vhodíme mražený hrášek a po dvou minutách, když hrášek povolí a vývar trochu zchladne přidáme zelené natě a důkladně rozmixujeme na hladký krém tyčovým mixérem. Opatrně přihřejeme a podáváme se lžičkou zakysané smetany.

 Kuku sabzi - perská omeleta

Příprava pro kukku sabzi

Kukku sabzi s jogurtem
dvě lžíce sušených brusinek nebo dřišťálu
4 vejce
hrst máty
hrst koriandru
hrst mladého špenátu, v biokvalitě lze sehnat i mražený
hrst zelené petržele
několik snítek kopru
lžička karí koření
špetka soli
půlka červené cibule pokrájené nadrobno
dva utřené stroužky česneku
lžička biomásla
celokovová pánev bez plastových úchytů a rukojetí
Rozehřejeme troubu na 200°C. Na rozpálené pánvi rozpustíme lžičku másla, zpěníme cibuli s česnekem, zaprášíme kořením karí a přidáme veškeré zelené natě a listí, smíchané s rozšlehanými vejci, brusinkami nebo dřišťálem. Pánev vrazíme do trouby a pečeme asi 10 minut dozlatova. Omeletu vyklopíme a podáváme nakrájenou na osminy s česnekovým jogurtem. 
 Hugo Hromas 
Více receptů od Huga naleznete na www.rozinkyamandle.cz

úterý 19. března 2013

Co takhle dát si airan?

Jak si připravit chutný jogurtový nápoj radí Hugo Hromas.

Airan

  • 500g jogurtu z ovčího nebo kravského mléka 
  • lžička soli 
  • špetka sušené máty 
  • hrst sekané petrželové natě 
  • utřený stroužek česneku 

Do jogurtu vmícháme sůl, sekanou petrželovou nať, sušenou mátu a utřený česnek. Postupně do ochuceného jogurtu zašleháváme studenou vodu, v poměru přibližně jeden díl vody na dva díly jogurtu.

Nápoj je velice osvěžující, blahodárně působí na žaludek a zažívání obecně.

Můžete sledovat také Hugův kulinární web rozinkyamandle.cz

pondělí 11. března 2013

Dva roky po katastrofě aneb fukušimské panenky


Nouze naučila Dalibora housti a znouzectnost může být také velmi inspirativní. Jedním z důsledků ničivého zemětřesení v Japonsku v roce 2011, jehož druhé výročí si dnes chvilkou ticha ve 14:46 místního času (6:46  u nás) připomněli, bylo i to, že řada zemědělců už nemohla po následné tsunami pěstovat plodiny vhodné ke konzumaci.

Nejvíc se to asi dotklo farmářů v blízkosti jaderné elektrárny ve Fukušimě. Nepřízní osudu se ale nedali odradit, zasadili ekologickou bavlnu a nyní z ní vyrábějí ekotrička a také drobné dekorační panenky. Jemná a milá záležitost  letošního BioFachu.

Kontakt: www.fukushima-oc.jp

středa 6. března 2013

Velikonoční zajíček aneb nejzelenější čaj

Na letošním BioFachu nechyběl ani Velikonoční zajíček - nešlo však o masopustní příspěvek v biokvalitě, jak by se v polovině února dalo očekávat, ale o nejnovější sadu jarních bylinných čajů od čejkovického výrobce Sonnentor. Byliny v kvalitě bio do něj dodali také čeští ekologičtí sedláci ze Svazu PRO-BIO. 

Bylinky od českých sedláků

„Bříško“ sáčku sypaného Velikonočního zajíčka tvoří například celý květ měsíčku lékařského, který mohl vyrůst na pozemku u pana Podstavka, ale také třeba u paní Pojezné, pana Pospíšila, Štěrby či Janíčka. Kopřiva může být od pana Maleňáka, chrpa od pana Klementa, nebo to vše od jiných českých pěstitelů. To jsou sedláci, jejichž byliny v čajových směsích lze koupit třeba až v Tokiu. Sice ne všechny byliny ve Velikonočním zajíčku jsou tuzemské, záleží na konkrétní šarži výrobku, jestli obsahuje českou surovinu nebo ne. „My jsme velmi pyšní na to, že můžeme spolupracovat s českými bio-pěstiteli, jejich bylinky zpracovat do našich výrobků. Protože však naši pěstitelé nejsou schopni dodat nám veškeré množství bylinek, potřebné pro naši produkci čajů, musíme tyto dokupovat v ostatních zemích světa. S pěstiteli máme každý rok smlouvu na vykupované množství, ale bylinky jsou živé organismy a nikdy není na 100% zaručena dobrá úroda,“ vysvětlila Miroslava Kubáčková, manažerka kvality 
čejkovického Sonnentoru. Bylinný čaj Velikonoční zajíček se usadil na pultech obchodů  1. března. 

Tip na exkurzi

Chcete vědět, jak se dělá bylinný biočaj? Výrobnu v Čejkovicích je možné po domluvě navštívit a podívat se mimo jiné, jak vypadá sociální přístup k zaměstnanosti v praxi – ruční vkládání do dárkových sad dává práci tuctu lidí po celý rok. 
 (syh)