čtvrtek 29. března 2012

Valná hromada členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se uskuteční tentokrát v Želivu

Valná hromada Svazu PRO-BIO se uskuteční 12. dubna 2012 od 9.30 hodin v hotelu Na Kocandě v Želivu u Humpolce. Neměli byste zde chybět, dozvíte se podrobnosti o dosavadní i plánované činnosti svazu. Na programu bude kromě obvyklých bodů (jako jsou zpráva revizní komise nebo schválení účetní závěrky a výroční zprávy za rok 2011) také hodnocení činnosti svazu v roce 2011 a plán práce a rozpočet na rok 2012. 

Kampaně

Důležité informace zazní při prezentaci kampaně na „české BIO“ nebo při prezentaci a diskuzi k vytvoření sekce poradců pod křídly svazu. Zároveň budete informováni o postupu práce a aktualitách v souvislosti se Společnou zemědělskou politikou ve vztahu k ekologickému zemědělství. Nebyla by to valná hromada bez voleb. Tentokrát půjde o to, kdo bude pracovat v revizní komisi ve funkčním období 2012—2014. 

Diskuze

Součástí každé valné hromady jsou podnětné diskuze a předávání informací z regionálních center. I toto je důvod, proč byste se měli do Želiva vydat. Chutný oběd v biokvalitě, který bude pro vás připraven, je už jen bonusem :). 
Pokud se nebudete moci valné hromady zúčastnit osobně, zplnomocněte svého zástupce (nejlépe správce vašeho regionálního centra nebo jiného člena svazu). 

Navigace na místo

Cesta z Prahy 
nejkratší cesta (cca 95 km -1 h) - po D1 Exit 75, směr Křelovice a Želiv 
nejjednodušší cesta (cca 108 km - 1 h 10 min) - po D1 Exit 90 (Humpolec), dále směr Humpolec a na 1. kruhovém objezdu doleva směr Želiv 

Cesta z Brna
nejkratší cesta (cca 118 km -1 h 15 min) - po D1 sjezd Exit 90 (Humpolec), dále směr Humpolec a na 1. kruhovém objezdu doleva směr Želiv 

Loc: 49°31'37.975"N, 15°12'59.124"E 

pátek 23. března 2012

Biovejce nezdražují, zájem zákazníků o ně vzrůstá

Vejce v kvalitě bio výrazně nezdražují oproti dřívějšku, a tak má cenový nárůst vajec z konvenční produkce paradoxně i pozitivní efekt. Přilákal zákazníky, kteří dříve kvůli obsahu peněženky s jejich koupí váhali. Spotřebitelé, kteří se orientují na vejce z ekologické produkce, tak za téměř stejnou cenu jako dříve získávají potravinu s prokazatelně vysokou kvalitou. 
Zatímco cena vajec z konvenční produkce se v posledních týdnech šplhala strmě vzhůru, ceny biovajec se nijak zvlášť nezměnily. V bioprodejnách se dají koupit za cenu kolem osmi korun za kus. V internetových obchodech při objednávce většího počtu se může zákazník dostat i na cenu pod sedm korun za kus, tedy stejnou částku, jakou často zaplatí spotřebitel za vejce z klasického chovu. U ekologických chovatelů drůbeže přímo na farmě je pak cena za vejce ještě nižší.
Ekologičtí malochovatelé nosnic zaznamenali zvýšený zájem spotřebitelů o jejich produkci. „Lidé se častěji poptávají, ale zatím můžeme realizovat jen předem nasmlouvané odběry,“ potvrdil Jiří Beránek z Farmy Stránské z Moravskoslezského kraje. Vývoj na trhu s vejci vnímá jako příznivý, neboť ekologičtí farmáři díky vyššímu zájmu spotřebitelů o biovejce získávají spravedlivou cenu. Dle Pavla Kýra z Heroltic na Olomoucku záleží na velikosti vajec a typu balení. Velká vejce v balení po šesti kusech jsou nejdražší. V případě odběru přímo z farmy je schopen zákazníkům nabídnout cenu již od 5,50 korun za kus. 
Zajímavé však je, že stoupá zájem i prodej ze dvora. Například farma Pavla Kýra, která produkuje průměrně 1600 vajec denně, prodá veškerou produkci. Dříve však přímo z farmy realizoval Pavel Kýr minimum prodeje, v současné době přímo ze dvora prodá až 300 vajec týdně. 
Ještě zajímavější čísla udávají bioprodejny. Například v bioprodejně Bazalka v Hradci Králové, kterou provozuje Jana Lukešová, správce sekce bioprodejen Svazu PRO-BIO, se za poslední tři týdny zvýšil prodej biovajec o 100% 

Proč raději biovejce?

Odborné studie dokázaly, že biovejce mají vyšší výživově – fyziologickou kvalitu. Obsahují větší množství lecitinu, tuků a karotenoidů. Zároveň vejce slepic z volného chovu, který je pro ekologický chov nosnic typický, mají výrazně nižší P-hodnoty, kterými se měří stres slepic z klecového chovu. Vejce ekologicky chovaných slepic jsou navíc těžší, z čehož vyplývá, že váha žloutku je výrazně vyšší.
„Další přidanou hodnotou produkce biovajec je welfare zvířat. Nosnice v ekologickém chovu mají zajištěny podmínky pro přirozený způsob života. Snůšku ovlivňuje roční období a cyklus dne, nikoliv umělé osvětlení. Nosnice mají prostor k hrabání a vyhledávání potravy, popelení se, nerušené snůšce do hnízda a vzájemnému kontaktu i soužití v hejnu s kohouty. Venkovní výběh je samozřejmostí,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 
Krmivo slepic v ekologických chovech pochází min. z 80 % z produkce ekologického zemědělství a z části ho tvoří čerstvá tráva, seno nebo naklíčené obilí. V potravě nosnice však rozhodně nenajdou zakázané extrahované šroty, tedy krmiva chemického původu, a krmiva s příměsí GMO.
„Cenový vývoj na trhu s vejci ukazuje, jak obchodníci využívají situace. Zatímco ekologičtí chovatelé hospodaří za mnohem přísnějších podmínek s vyššími ekonomickými náklady, cena jejich biovajec je nyní srovnatelná s konvenční produkcí v klecových ‚koncentrácích‘. Někde tak není něco v pořádku,“ upozornila Kateřina Nesrstová.

čtvrtek 15. března 2012

Českou biopotravinou roku 2011 se stal sýr Arnika z Horského statku Abertamy. Vyrábí se na salaši u Božího Daru.


Od Božího Daru přichází nejen tisíce ježíškovských dopisů, ale také nevšední gurmánské zážitky. Biosýry z ovčího, kozího a kravského mléka na Salaši Ryžovna vyrábí zaměstnanci Horského statku Abertamy, s.r.o. O své kvalitě přesvědčil porotu soutěže Česká biopotravina roku 2011 ovčí biosýr Arnika.Louky uprostřed přírody Krušných hor, o kterou již necharakterizují uschlé stromy, nabízí kvalitní pastvu. K horskému statku v obci Abertamy, patří 1400 ha trvalých travních porostů, které jsou spásány skotem, kozami, ovcemi a koňmi. Ovčí mléko, ze kterého vznikají lahodné sýry, pochází z vlastního chovu ovcí pasených na jižních svazích v okolí nedaleké obce Mariánská. „Chováme stádo čítající tři tisíce kusů ovcí. Z toho dojíme 450 ovcí plemene Lacaune a kříženců tohoto plemene se šumavskou ovcí. Biosýr Arnika je ovčí plnotučný lisovaný sýr, který zraje až půl roku. Podobně jako ostatní ovčí sýry jej vyrábíme pouze v sezóně dojení, tedy od konce května do září,“ přiblížil Petr Zacharda. Pro sýry kozí a kravské dodávají mléko ekologicky hospodařící farmáři z blízkého okolí.
 
„Na našich sýrech jsou patrné vlivy přírody i střídání ročních období, jedná se o živé bioprodukty. Kvalita tradičně vyráběných sýrů kolísá v závislosti na různých faktorech, jako je druh pastvy i počasí a dalších aspektech. Nedají se proto vůbec srovnávat s celoročně průmyslově vyráběnými sýry, jejichž chuť a kvalita je neměnná,“ říká jednatel Horského statku Abertamy s.r.o. Petr Zacharda. Dodává, že výrobní postup nejlepší biopotraviny roku 2011není žádným tajemstvím, neboť je známý po tisíciletí. Pasterizace kvalitního ovčího mléka, zasíření, přidání mléčné kultury, odstranění syrovátky, lisování tvarohu do forem, ponoření do solné lázně na 24 hodin a pak již jen zrání po dobu tří až šest měsíců, kdy se třikrát týdně potírá sýr slanou vodou. A žádné přidané stabilizátory, konzeravanty nebo náhražky, zkrátka poctivá práce – to je tajemství nejlepší České biopotraviny roku 2011, ovčího sýra Arnika. Ročně ho vyrobí dvě, tři sýrařky jeden a půl tuny. Jen pro zajímavost: ze sta litrů ovčího mléka se vyrobí deset až dvanáct kilogramu sýra. „K tomu, že jsou naše sýry kvalitní a chutné je třeba toho základního – stačí nic neokrádat,“ komentoval získání ocenění Česká biopotravina roku jednatel Horského statku Abertamy s.r.o. Petr Zacharda.
K vínu i na zapékání

Biosýr Arnika je bezesporu vynikající pochoutkou. Je aromatický, a tak jeho chuť vynikne ve spojení s dobrým vínem, ale hodí se na zapékání,či strouhání. Získání ocenění předcházelo několik let práce, pokusů a možná i dílčích nezdarů. „Myšlenka vyrábět sýry vznikla zhruba před sedmi lety. Do vlastní realizace jsme se pustili o tři roky později,“ sdělil Petr Zachrada.
V současné době patří Salaš Ryžovna mezi zajímavá místa Krušných hor. Je zastávkou turistů, kteří se vydávají po Krušnohorské magistrále, ať již pěšky, na kole, či v zimě na běžkách. Bioturistika sice v Čechách není ještě tak populární jako za hranicemi, přesto by horský statek neměli minout ani ti, kdo milují dobré jídlo, ať už „bio“ či „nebio“. Nejen, že mohou využít pěkného ubytování a prožít pár příjemných chvil na salaši, poznat jak se vyrábí biosýry, ale také získat řadu gurmánských zážitků. „Bioturistika má jistě co nabídnout. Zvláště pak je to šance pro malé rodinné farmy. My jsme poměrně velký podnik, a tak se agroturistice věnujeme ‚manažerským‘ způsobem. Poskytujeme ubytovací a kulinářské služby. Kromě sýrů nabízíme v restauraci pokrmy z jehněčího a kůzlečího biomasa,“ přiblížil Petr Zacharda.
Sýry a další BIO speciality na Salaši Ryžovna mohou návštěvníci rovnou ochutnat v místní restauraci ve formě sýrových talířů, nebo jako součást dalších pokrmů. Vzít by si měli i tašku, neboť po ochutnání je těžké odolat a neodnést si lahodné sýry i domů. Proto všechny zde vyráběné sýry, jogurty a nápoje nabízí zákazníkům denně otevřená prodejna. (Salaš Ryžovna je majetkem obce Boží Dar, Horský statek Abertamy s.r.o ji provozuje jako nájemce.) Bioprodukty ze Salaše Ryžovna zákazníci koupí také ve městě Abertamy, na třech místech v Karlových Varech či na farmářských trzích v Plzni a Praze. „Naši stálí zákazníci jsou milovníci kvalitních potravin a ti, kdo dávají přednost biopotravinám. Do prodejny přímo na salaši míří v zimě běžkaři, v létě cyklisté. Výhodou je i naše poloha. Díky přeshraniční turistice tvoří až šedesát procent zákazníků Němci,“ charakterizoval Petr Zacharda.
Do budoucna plánuje Horský statek Abertamy s.r.o. pokračovat v úspěšně nastartované výrobě sýrů. Zřejmě však změní místo, neboť úskalí vyplývající z provozovny v nájmu chce nahradit vlastním prostorem, kde by se sýrárna, včetně prodejny, mohly úspěšně rozvíjet.



Sortiment Salaše Ryžovna
Ovčí Arnika
Ovčí Urda - čerstvý sýr
Mauritius - kravský polotvrdý, lisovaný sýr
Ryžovnický sýr - zrající sýr
Pivní ovčí sýr
Šlikův zrající sýr
Hornický zrající sýr
Abertamský balkán
Kozí sýr Barbora
Farmářský kozí Sýr
BIO žinčica - nápoj z ovčího mléka
BIO jogurt kravský
BIO jogurt ovčí
BIO jogurt kozí

(syh)
Foto: archiv Salaše Ryžovna

pátek 9. března 2012

Video: Manažerka Svazu PRO-BIO o tuzemské bioprodukci

Manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová hovoří o biopotravinách, současných trendech, potenciálu a nabídce českých ekologických sedláků. Zároveň vystihuje základní aspekty bioprodukce - regionálnost a čerstvost. Stejně tak se nevyhýbá problematice odbytu biopotravin v supermarketech. 
Rozhovor s Kateřinou Nesrstovou Sokolovou z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, natočený na Retail Summit 2012 pro magazín Retail Info Plus. 

Text k soutěži Česká biopotravina roku 2011 v magazínu Retail Info Plus naleznete zde.

úterý 6. března 2012

Není vám lhostejná situace vašeho odvětví? Zapojte se do práce v odborných skupinách, abyste mohli ovlivnit budoucnost

Nastala doba přípravy Společné zemědělské politiky po roce 2013. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců pochopitelně již od začátku hraje velmi aktivní roli při nejrůznějších jednáních, je přítomen na všech kulatých stolech, pracovních skupinách i formálních setkání při Ministerstvu životního prostředí ČR a Ministerstvu zemědělství ČR. Mimo to se zapojuje do dalších nejrůznějších neformálních seskupení. „Avšak tato politická a vrcholová úroveň přípravy Společné zemědělské politiky může mít smysl jen tehdy, budeme-li si jisti, čeho chceme dosáhnout, a za jakých podmínek. Zatímco doposud se jednalo vesměs o legislativní návrhy ze strany Evropské komise a reakce ČR, nyní přichází čas přípravy managementů a výpočtu sazeb,“ vysvětluje Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. A právě zde je třeba, aby aktivní roli převzali ekologičtí sedláci. „S tímto potřebujeme pomoci od vás, zemědělců, kteří se zabýváte každodenní praxí a znáte na vlastní kůži podmínky, za kterých se dá dobře a smysluplně ekologicky hospodařit,“ doplňuje Kateřina Nesrstová. 
Z tohoto důvodu centrála Svazu PRO-BIO začala s avizovaným ustanovením pracovních skupin, které se budou zabývat jednotlivými tématy Společné zemědělské politiky. 

Pracovní skupiny 

Vzniknou téměř dvě desítky pracovních skupin, které mají stanovená témata, jimiž se budou zabývat. Na ekologicky hospodařících sedlácích je nyní řada, aby se aktivně zapojili. Každý se může přihlásit do libovolného množství skupin, je však třeba, aby si uvědomil, kolik času je schopen do té či oné skupiny investovat a zda má skutečně podložené informace z praxe. „Avšak to, že se do nich přihlásíte, neznamená, že budete pouze přijímat informace na dané téma - naopak, informace budeme nutně potřebovat my a to jak technického rázu (jaké odrůdy, jaká plemena, jaké spony, řádky, jaké investice, jaké podnože, jaká opatření, jaký objem peněz atd.), tak i ekonomického rázu (kalkulace dotací, ekonomik a farmy, ekonomika produkce atd.),“ vysvětlila Kateřina Nesrstová. 

VÝZVA
Vážení členové Svazu PRO-BIO, kteří máte zájem o účast v pracovních skupinách, ale z časových důvodů se ještě centrále neozvali, učiňte tak co nejdříve.Vaše účast v těchto skupinách PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců potřebuje, aby bylo možné připravit kvalitní podklady pro důležitá jednání s Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR.



Přípravy nelze podcenit

V následujícím období se dají očekávat složitá vyjednávání. Jestliže se nepodaří sesbírat velmi konkrétní a podložená data o potřebách ekologického zemědělství, současné praxi a nutných změnách, nelze očekávat výrazný úspěch. „Proto vás prosím, přihlaste se do těchto pracovních skupin, poskytněte nám data, která máte. Pochopitelně zachováme anonymitu údajů. Pomůžete nám i sami sobě!,“ vyzývá manažerka svazu. 
S potěšením lze dodat, že mnozí členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se již do uvedených pracovních skupin přihlásili. V současné době se postupně utváří jejich složení, a tak je nejvyšší čas (pokud jste tak již neučinili) zapojit se. „Víme o členech svazu, jejichž práce v těchto skupinách by byla velmi přínosná. Doufáme, že tuto naši výzvu vyslyší a přiloží ruku k dílu, vždyť první jednání začnou co nevidět,“ uzavírá Kateřina Nesrstová. 
Činnost pracovních skupin bude probíhat regionálně, čas od času se uskuteční centrální setkání. Převážně se bude jednat přes e-maily nebo telefonicky. 

Pracovní skupiny a jejich témata:
 
1ekologické sady: extenzivní X intenzivní, zakládání, údržba, pěstební zásahy, druhy ovoce a ovocných dřevin pro EZ, definice sadu, definice výsadby, návrh plateb(extenzita/intenzita)
2. zelenina: příprava půdy, zakládání porostů, pěstební zásahy, ochrana rostlin, druhy vhodné pro EZ, návrh plateb
3. vinice a biovíno: příprava půdy, zakládání porostů, pěstební zásahy, ochrana rostlin, druhy vhodné pro EZ, množství povolených látek a přípravků, návrh plateb
4. orná půda: ochrana půdy proti erozi, hnojení (org., stat., zel.), osevní postupy (greening),ochrana struktury půdy, vlastnosti půd (chem., fyz., biolog.) 
5. plodiny na orné půdě (okopaniny, obilniny, olejniny apod.): příprava půdy, zakládání porostů, pěstební zásahy, ochrana rostlin, druhy vhodné pro EZ, návrh plateb
6. byliny a léčivé rostliny
7. zpracování na farmě, investice v EZ: investice do zpracovatelských kapacit (bodové zvýhodnění EZ + mladí farmáři), svépomocné práce (oceňování, možnost vykazovat jako kofinancování), podpora účasti na trzích, balící technika, dotace na přípravu závazných metodik (bourárny masa, balení a označování zeleniny, zpracování masa na farmě, zpracování a výroba mléka apod.), transakční náklady
8. odbyt zemědělských produktů, marketing
9. odbytová družstva: spojování producentů a zpracovatelů, zakládání družstev (zpracovatelsko-odbytových organizací) – dotace na provoz, dotace na osobní náklady apod.
10. podpora genových zdrojů, starých a regionálních plodin: příprava seznamu (zvířata, rostliny), návrh podmínek chovu a pěstování, návrh plateb, chov hospodářských zvířat, návrh druhů a plemen pro EZ, návrhy plateb (extenzita/intenzita)
11. akvakultura: požadavky na chov ryb, možnosti podpory, odbytové možnosti
12. TTP a masný skot: podpora VDJ, plemena vhodná pro EZ, ekonomika chovu
13. mléčný skot: plemena vhodná pro EZ, ekonomika chovu, ekonomika výroby mléka, odbyt, zpracování
14. kozy, ovce: plemena vhodná pro EZ, ekonomika chovu a výroby, zpracování a odbytu mléka
15. drůbež, produkce vajec: ekonomika provozu, odbytové možnosti, specifika chovu v EZ
16. biodiverzita: podpora biodiverzity při zemědělském hospodaření, přínosy biodiverzity, podpora biodiverzity prostřednictvím dotačních možností
17. agroturistika: propojení agroturistiky a hospodaření, propagace a nabídka služeb, budování klientely
18. poradenské potřeby: kvalita a obsah poradenství, jeho dostupnost, okruhy poradenství
19. bioosiva: nároky na bioosiva, ošetřování bioosiv, šlechtění, množení bioosiv
 

čtvrtek 1. března 2012

Ovčí sýr z horského statku porotce nadchl


„Ovčí sýr Arnika nás okouzlil vynikající chutí. Sýry z ovčího mléka nejsou u nás dosud běžné, tento ale chutná skvěle,“ řekl předseda odborné poroty pan Pavel Maurer. 
Vítězný ovčí sýr Arnika je plnotučný, lisovaný sýr z nízkozahřívané sýřeniny s dobou zrání od 2 do 6 měsíců. Horský statek Abertamy s. r. o. vyrábí přírodní farmářské sýry z kravského, ovčího a kozího mléka v BIO kvalitě v Salaši Ryžovna nedaleko Božího Daru. „Naše sýry podléhají vlivům přírody a ročních období. Na rozdíl od průmyslově vyráběných sýrů, které se vyrábí celý rok a jejich chuť a kvalita je neustále stejná, jsou naše sýry živými bioprodukty. Kvalita a chuť sýrů se mění v závislosti na různých faktorech, jako je druh pastvy, počasí nebo roční období,“ vysvětlil pan Petr Zacharda, jednatel společnosti. Ovčí mléko pochází z vlastního chovu ovcí pasených na jižních svazích v okolí nedaleké obce Mariánská. 

Poslechněte si zprávu Českého rozhlasu

Glosa Ivany Kalinové z Karlovarského deníku
Karlovarský kraj proslavil ovčí sýr. Mohlo by se zdát, že jde o maličkost, ale opak je pravdou. Ovčí biosýr Arnika farmáře Petra Zachardy z Horského statku Abertamy byl vyhlášen vítězem jubilejního desátého ročníku soutěže a stal se tak Českou biopotravinou roku 2011. Odborná porota vítěze vybrala mezi dalšími sedmapadesáti nominovanými biopotravinami. A to je úspěch, který se cení. Ovčí sýr se tak stal další krajskou celebritou, která se navíc dá koupit a ochutnat. Gurmánský zážitek je navíc zaručen. Biopotraviny se stávají stále běžnější součástí každodenního života. Lidé si rádi připlatí za kvalitní produkt, u něhož vědí, že budou jíst to, co je uvedeno na etiketě. Takže u ovčího sýra Arnika si pochutnají na biokvalitě z kravského, ovčího a kozího mléka, vyrobené v Salaši Rýžovna nedaleko Božího Daru. Což se nedá tvrdit u některých výrobků, které kupujeme v hypermarketech. Takže hezky česky nakupujeme od tak zvaně českých pekařů v některých prodejnách selský chléb původem z Německa a od českých řezníků německé salámy. Inspekce zjistila, že špatně označené byly i další potraviny, například jogurty z Francie nebo víno ze Slovenska. Což je alarmující, protože ceny potravin jdou strmě nahoru. Takže díky za farmáře z Krušných hor, kteří umějí vyrobit, a navíc se prosadit.