čtvrtek 3. prosince 2015

Třetí den v Paříži: Česko chce zastavit fosilní dotace, praxe je ale jiná. Dosavadní systém nefunguje.

Praha / Paříž Česká republika se přihlásila k Deklaraci k reformě dotací pro fosilní paliva.1 Dotace na fosilní paliva stojí za třetinou emisí skleníkových plynů a proto je potřeba celý systém revidovat, vypočítává deklarace. Připojilo se k ní čtyřicet zemí světa od USA přes Německo až k těm nejvíce ohroženým změnou klimatu jako Samoa, stejně jako desítky firem včetně Tesca nebo Unileveru.
Ekonomiku fosilních paliv dnes na konferenci v Paříži nevybíravě zkritizoval James Hansen, přední světový klimatolog a bývalý ředitel Institutu vesmírných studií NASA. Ten upozornil, že jednotlivé závazky států a systém trhu s uhlíkem (cap and trade) nepřinesou potřebné výsledky.

středa 2. prosince 2015

Ekologičtí zemědělci chtějí rovný přístup – na welfare požadují stejnou podporu jako jejich konvenční kolegové

Ještě lepší podmínky pro chovy zvířat v ekologickém zemědělství, rozvoj živočišné výroby v EZ a konkurenceschopnost ekosedláků? Stát dává najevo – děkujeme, nechceme.

Ekologičtí sedláci se obávají, že podmínky1 nastavené pro příští rok v oblasti welfare budou mít negativní následky pro další rozvoj ekologického zemědělství v ČR. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců upozorňuje, že welfare v ekologických chovech má rozhodně smysl a je třeba jej dále podporovat a rozvíjet – ať už jde o pastevní způsoby chovu, zpevněná krmiště či přístupy k napáječkám vody nebo venkovní výběhy pro prasata apod.

neděle 15. února 2015

Nový metodický přístup k prokazování nelegálních aplikací pesticidů —nepovolené přípravky v EZ i přestřiky

Tři sta odborníků ze státní správy i z univerzit se na únorové konferenci v Brně seznámilo s novými možnostmi odhalování nezákonných praktik při používání přípravků k ochraně rostlin. Zástupci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) jim představili novou metodiku, která za pomoci citlivějších přístrojů pomůže snáze odhalit nesprávnou aplikaci pesticidů mj. i ze vzorků odebraných přímo na polích.

Plošný zákaz užívání mědi v zemědělství výrazně omezí rozvoj ekologického vinohradnictví v Evropě

IFOAM EU žádá Evropskou komisi, aby bylo užívání mědi v ekologickém vinohradnictví zachováno ve stávajícím rozsahu, dokud nebude nalezena jiná účinná alternativa.

IFOAM EU ve svém dopise Evropské komisi ze dne 19.12. 2014 upozorňuje na dopady, které může mít plánované celoevropské zpřísňování užívání prostředků na ochranu rostlin, a to zejména mědi
a jejích derivátů, na rozvoj ekologického vinohradnictví. Měď je v současné době jediným z povolených prostředků, kterým lze účinně redukovat plísňová onemocnění v ekologickém systému vinohradnictví. Pokud dojde v blízké budoucnosti k jejímu plošnému omezení bez možnosti využívat alternativních řešení, bude zásadně ohrožen rozvoj ekologického vinařství v Evropě.

Stane se schválení evropské směrnice o GMO impulsem k zahájení kvalifikované diskuze v Čechách ?

Členské státy se nyní mohou sami rozhodovat, zda na svém území budou pěstovat geneticky modifikované plodiny či ne. Ekologičtí zemědělci v souvislosti s novým EU nařízením o geneticky modifikovaných plodinách upozorňují na absenci věcné veřejné diskuze, neochotu státu hledat alternativní řešení jako náhradu za dovážené GM plodiny a možnost vytváření GMO free zón jako nástroje pro snížení možnosti kontaminace i šanci pro upevnění a rozvoj regionů.

Nejen v Německu se cení senné mléko. Umíme ho vyrobit - čtyři čeští mlékaři jej produkují

Historie českého biomléka

V roce 2007 působilo v České republice 33 mléčných ekofarem. Během následujících let vzrostl jejich počet více než trojnásobně. V letech 2009-2011 bylo nabídnuto zájemcům o konverzi na ekologickou produkci bezplatné poradenství, exkurze na mléčné české i zahraniční farmy a praktické metodiky zaměřené na podporu faremního zpracování. Zájem vykupovat české biomléko za fair ceny místními mlékárnami není nijak výrazný , a tak si sedláci mléčné výrobky zpracovávají sami na farmách. Podíl biomléka, které v mlékárnách končí zpracované pouze jako konvenční produkt, také není zanedbatelný. Roste i export. V České republice se za rok vyprodukuje cca 32 mil. litrů biomléka, přičemž jedna třetina odchází do Německa.

Biomléko z Čech má v Německu úspěch, mlékárna zvyšuje odbyt



V polovině ledna se uskutečnilo jednání zástupců Svazu PRO-BIO, Gaa, českých a německých biomlékařů, kteří dodávají biomléko do mlékárny Glasserne Moelkerei.

Mlékárna má zcela určitě zájem navyšovat výrobu. Trh roste o 5—8% ročně, a není schopná plně pokrýt poptávku. Dokonce se supermarkety s německým či francouzským kapitálem, působícími v ČR, připravuje i produkci biovýrobků pro český trh. Zatím je to sice hudba budoucnosti, ale zní již v tuto chvíli velmi slibně.
„Je smutné, že mléko neumíme zpracovat a dostat do supermarketů my—Češi,“ říká Kateřina Nesrstová. Podle ní je důležité, aby byla využita pracovní síla našich lidí a podpořena zaměstnanost v ČR . Navíc by odpadlo ekologicky nepříliš vhodné cestování mléka z Čech do Německa, kde se zpracuje a poté se vrací zpět.„Přesto jsem však ráda, že naši zákazníci budou mít možnost kupovat biomléko od našich sedláků,“ uzavřela Kateřina Nesrstová.
Více informací o biomléce ZDE.



Jaký bude rok 2015 v sektoru ekologického zemědělství? Věřme, že růstový, plný inspirace a podnětných informací

Přinášíme členům PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců dobré zprávy. Ne, že by se negativní věci nenašly, ale začněme tím lepším. Vítězové soutěže česká biopotravina míří tento týden na mezinárodní veletrh BIOFACH do Norimberku vybaveni novými propagačními materiály—tištěnými i krátkým videem. Je potěšující, že zde hovoříme převážně o našich členech, neboť právě oni získali ocenění. Pořadatelé veletrhu celkovému vítězi—Biofarmě Sasov poskytli inspirační pobyt jako hlavní cenu. Kromě největšího evropského biotržiště nabídne Norimberk i řadu vzdělávacích akcí, včetně kongresu.

Vzdělávání

Nutno ovšem připomenout, že v roce 2015 za zajímavými informacemi není leckdy nutné trmácet se za hranice České republiky.

Zajímavá témata

S nadsázkou se dá říci, že se doslova roztrhl pytel s nabídkou vzdělávacích seminářů, které se vztahují jak k zemědělství obecně, tak k tomu ekologickému. Společná zemědělská politika je tématem hned několik akcí, přičemž se jí dotkne i dvoudenní seminář, který pořádá Bioinstitut. V Mezinárodním roce půdy přichází s tématem zdravé půdy, ke kterému bude hovořit Dr. Wilfried Hartl z rakouské organizace Bioforschung Austria, jehož si zřejmě dobře pamatují účastníci exkurze loňské Bioakademie. Výrobcům a spotřebitelům biopotravin je pak určen cyklus vzdělávacích akcí Potravinářské komory. Lze říci, že tuzemské biopotraviny jsou pro nás velkým tématem. Doslova tématem otevřeným. Umíme pro ně vyrobit velmi kvalitní suroviny, ale umíme je také dostatečně dobře zpracovat a prodat? Statistika příliš optimisticky nehovoří. Průměrná roční útrata obyvatele České republiky za biopotraviny je méně než 200 Kč. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů stagnuje na 0,7%.

Zvýšení podílu českého bia

Přáním či cílem Akčního plánu pro ekologické zemědělství pro rok 2015 je zvrátit podíl českých biopotravin na trhu. Ty dovozové totiž tvoří zhruba 60%. Přitom české bio svou kvalitu má. Němci o tom ví své. Již několik let k nim míří nemalá část produkce tuzemského biomléka, ke zpracování.

Více k tématu biomléka ZDE.



úterý 10. února 2015

Ministerstvo zemědělství informuje: Změny v podporách přímých plateb od roku 2015



Produkční zemědělství bez používání anorganických hnojiv a pesticidů bylo pro většinu zemědělců ještě nedávno nepředstavitelné. Za posledních dvacet let však ekologické zemědělství dokazuje, že tato cesta existuje. Navíc, výroba biopotravin podléhá přísným kontrolám a musí splňovat náročné podmínky dané národní a evropskou legislativou. Přesto řada spotřebitelů stále na bio nahlíží jako na marketinkovou nálepku, která má z jejich kapsy vytáhnout jen více peněz. Jenomže, jaká je pravda?

Odpověď přináší cyklus informačních akcí pro ekologické zemědělce, producenty, obchodníky a spotřebitele, který pořádá Potravinářská komora České republiky. Na seminářích konaných ve vybraných krajských městech pod názvem Zvýšení produkce a rozvoj českého trhu s biopotravinami v novém programovacím období Evropské unie 2014 – 2020, přináší posluchačům fundovaný vhled do problematiky specialisté na slovo vzatí.

Přísné a ještě přísnější


Ing. Tomáš Kreutzer, ředitel Potravinářské komory ČR pro zahraniční vztahy a Společnou zemědělskou politiku EU společně se zástupci Ministerstva zemědělství prozradí, co nového se na ekologické zemědělce chystá i jak vypadá nový návrh evropských pravidel pro ekologickou produkci. Bioproducenty a ekozemědělce zajímá, zda dojde ke zpřísnění podmínek, jakým je například zrušení výjimek na užívání konvenčních osiv, které může zásadně zasáhnout rozvoj ekologického zemědělství v České republice.

O výrazném zpřísnění plošných kontrol ekologické produkce, které proběhlo v loňském roce, přednáší Ing. Milan Berka - KEZ o.p.s., ředitel jedné z našich největších kontrolních organizací. Na konkrétních příkladech vysvětluje fungující systém dohledatelnosti, nové limity pro výskyt reziduí nepovolených látek a způsoby vzájemného předávání informací o výsledcích kontrol.

Ing. Jindřich Fialka, ředitel odboru potravinářské výroby a legislativy Ministerstva zemědělství ČR, radí, jak se orientovat v tuzemských a evropských značkách kvality. Přináší bližší informace o tom, které potraviny lze dle nové platné definice označovat za skutečně české.

Živá půda – základ ekologického zemědělství


Klíčem ke zdravým potravinám je kvalitní péče o úrodnou a živou půdu. Té však v České republice bohužel rapidně ubývá. O významu živých organismů v půdě a vybraných ekozemědělských technikách, díky kterým dnes dokážeme i bez anorganických hnojiv půdu zkvalitňovat, přednáší Ing. Roman Rozsypal, CSc. z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Závěr semináře je vždy věnován aktuální situaci ve výrobě biopotravin a problematice jejich odbytu a propagace. Od Ing. Andrei Hrabalové se přítomní dozví, proč jsou v Čechách malí biovýrobci beznadějně vyprodání a velcí jen stěží nachází odbyt. Polemika o tom, zda se chováme jako rozvojová země, kdy vyvážíme kvalitní suroviny a doma kupujeme dovozové biovýrobky vyrobené z českých surovin, zakončí celé setkání.

Brno či Liberec?


Informační akce Potravinářské komory již proběhla v Ostravě, Českých Budějovicích, Jihlavě a Pardubicích. Další se koná v Brně 12. února 2015. Odborníci na problematiku biopotravin a ekologického zemědělství vystoupí se svými prezentacemi pak už jen ve čtvrtek 19. března 2015 v Liberci.

(red)



středa 4. února 2015

Nejlepší české biopotraviny představuje nový krátký film

Nový krátký film představuje výherce posledního ročníku soutěže Česká biopotravina. Materiál se natáčel přímo u výrobců. Komorní filmový štáb pod vedením Kateřiny Krejčové tak v průběhu přípravy snímku navštívil ekologické zemědělce hned ve čtyřech krajích České republiky.

Jiří Pykal
 „Ve snímku je představeno, kde a jak vznikaly oceněné biopotraviny. Spotřebitel, vidí, kdo za úspěšným výrobkem stojí, i podmínky, ve kterých se vyrábí,“ přiblížila Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Za výhercem soutěže – na Biofarmu Sasov se filmaři vypravili na Vysočinu, kde Josef Sklenář chová přeštická prasata. Jejich biosádlo doplněné o výluh z konopí, které se na farmě rovněž pěstuje, získalo titul Česká biopotravina 2014. Přeštické černostrakaté prase je v Česku vyšlechtěným plemenem, na které se v průběhu desetiletí tak trochu pozapomnělo. V Sasově se tedy pokrčuje s chovem a udržuje tak jeho genofond. Samozřejmě „přeštíci“, jak se jim důvěrně říká, si ve filmu zahráli také.

Miloš Kurka

Pod fólií

Biozeleninu pěstuje Miloš Kurka v Černíkovicích na Královéhradecku. Do jeho skleníků se vydala kamera rovněž. Černíkovické okurky hruboostné odrůdy totiž v soutěži zabodovaly v kategorii Biopotraviny rostlinného původu obdobně jako předcházející rok Černíkovické beraní rohy. Ekologické zelinářství sází na pečlivou ruční výrobu, a to jak na poli, tak při zpracování. Zkrátka, Kurkovy okurky chutnají jako od maminky, neboť obdobným způsobem jako doma se i zpracovávají.

Ivana Nováková-Pavlíková
Za cukrovým hráškem se vypravili filmaři až na Horňácko. Tamní Horňácká farma pěstuje řadu plodin a hrášek je jen jednou z nich. Nečekejte žádné lány – opět se potvrzuje, že kvalita není přímo úměrná rozloze polností, na kterých se plodina pěstuje. Iva Nováková—Pavlíková vysvětlila, že tajemství tkví v čerstvosti, a tudíž rychlosti zpracování. Množství výrobků je tedy limitované, což však nebrání k získání prestižního ocenění, v tomto případě v kategorii Biopotraviny pro gastronomii, pochutiny a ostatní.

Do vinohradu


Petr Marcinčák
Kamera se podívala i do vinohradu. V kategorii biovíno byl oceněn Petr Marcinčák, který pěstuje révu v Mikulovské vinařské podoblasti. Právě v jeho vinařství se zrodilo vítězné oranžové víno odrůdy Rulandské šedé. Vzniklo z výběru z hroznů, které byly sklizeny v roce 2013.

Spotřebitelé si díky filmu dokážou udělat lepší představu o lidech, kteří vyrábí ty nejlepší tuzemské biopotraviny. Škoda jen, že film ještě neumí přenést čichové a chuťové vjemy. Zkrátka – nejlepší je ochutnat. Malá filmová degustace je na http://youtu.be/U_LjmO4XIBY .

Na YouTube i veletrhu


Snímek osloví také návštěvníky veletrhů s biopotravinami. Nejprve se bude jednat o BIOFACH 2015, který začíná ve středu 11. února 2015 v Norimberku, kam se vypraví i celkový vítěz soutěže na exkurzi za inspirací. Veletrh BIOFACH je hlavním partnerem soutěže Česká biopotravina, kterou organizuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.

Další ročník soutěže Česká biopotravina bude vyhlášen koncem jara, uzávěrka přihlášek proběhne v polovině srpna a vyhlášení výsledků je naplánováno tradičně na září - Měsíc biopotravin.
(syh)



úterý 3. února 2015

Nejlepší české biopotraviny osloví obchodníky a spotřebitele v Evropě

Mošty, bylinné čaje, uzeniny, zelenina, mléčné či extrudované výrobky a další produkty, vše
v kvalitě bio, si hodlají získat přízeň obchodníků a spotřebitelů z evropských zemí. Své produkty představí tuzemští zpracovatelé na největším mezinárodním veletrhu s biopotravinami v Evropě. BIOFACH se koná od 11. do 14. února 2015 v německém Norimberku a Češi vezou
s sebou to nejlepší – oceněné výrobky v soutěži Česká biopotravina.

Tuzemská bioprodukce je rozmanitá, leckdy vyráběná v malých sériích, takže umožní vyniknout zajímavým chutím a spojením. „V případě, že se jedná o sedláka, který svou produkci i sám zpracovává, velmi často je výsledkem originální výrobek, který obvykle vychází z tradiční receptury. Věřím, že právě tyto produkty mohou mezinárodní publikum zaujmout,“ říká Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, jehož členové na BIOFACHU v posledních letech nikdy nechyběli.

Okurky od Kurky i sádlo s konopím


Mezi těmi, kdo na stánku PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců v expozici Ministerstva zemědělství ČR (MZe, hala 5, stánek č. 161) nabídnou své výrobky, jsou výherci uplynulých ročníků soutěže Česká biopotravina. Ve středu 11. února se otevřou jak brány veletržního centra, tak lahve lahodných moštů z Hostětína v Bílých Karpatech. Přírodní mošty z Moštárny Hostětín byly oceněny
v mnoha soutěžích a jsou držiteli řady značek kvality.

Ve čtvrtek a v pátek podrží pěkně vysoko nastavenou laťku masné výrobky z Vysočiny. Biofarma Sasov přiveze kromě tradičního kančího biolovečáku i biosádlo z přeštických prasat s konopím, čerstvě oceněné titulem Česká biopotravina 2014, a další.

V závěru veletrhu, v sobotu 14. února předvede, jak mají křupat okurky, pěstitel a zpracovatel Miloš Kurka z Královéhradecka, který byl oceněn jak za tradičním způsobem nakládané okurky, tak za papriky beraní rohy.

Na samostatných stanovištích společné expozice budou po celou dobu trvání veletrhu své výrobky představovat i další členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Patří mezi ně třeba významný zpracovatel biomasa Biopark s.r.o. Za výrobce mléčných biovýrobků boudou prezentovat Českou republiku Polabské mlékárny a.s. Pod křídly stánku MZe naleznete ještě producenta moderních extrudovaných biopotravin Extrudo Bečice s.r.o. Samozřejmě nebude chybět ani informační koutek PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Samostatnou expozici pak připravil pro mezinárodní veletrh první český výrobce biopotravin PRO-BIO, obchodní společnost. Návštěvníci ji naleznou poblíž ostatních Čechů, na stánku č. 164. Čeština bude rovněž znít na stanovištích (hala č. 7, stánky č. 600 a 817) výrobce bylinných a ovocných čajů Sonnentor, jemuž řada pěstitelů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců dodává kvalitní suroviny.

BioFach se koná ve dnech 11.—14. února 2015. Zemí, která dostane na veletrhu největší prostor, je v roce 2015 Nizozemí.

(syh)



pondělí 19. ledna 2015

Otevřeme dveře dokořán pěstování geneticky modifikovaných plodin v České republice, i když nemusíme?

Ilustrační foto.
V polovině ledna Evropský parlament zveřejnil dokument, který by měl dát členským státům pravomoc rozhodnout o zákazu pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců dlouhodobě vnímá vstup GMO do zemědělství jako nevhodný a odmítá geneticky modifikované plodiny, neboť nejsou v souladu se základními principy ekologického zemědělství (EZ). Upozorňuje, že rozšíření pěstování geneticky modifikovaných plodin má negativní bezprostřední vliv na biodiverzitu dané lokality. Další z důvodů, který by měl zajímat zejména spotřebitele, je riziko zvýšení ceny bioprodukce.

Ekologičtí zemědělci produkují suroviny, z nichž jsou následně vyráběny biopotraviny. Veškerá ekologická produkce prochází náročnou certifikací i systémem kontrol. „V případě, že dojde k rozšíření pěstování geneticky modifikovaných plodin na území České republiky, reálně hrozí také zvýšení cen biopotravin v důsledku vyššího rizika možné kontaminace GMO. Ekologičtí sedláci tak pravděpodobně budou nuceni dokládat rozbory, že je jejich produkce tzv.: GMO free, a tudíž nedošlo ke kontaminaci. Potřeba takových zkoušek navíc se pak negativně projeví na ceně. Zmíněný rozbor je pochopitelně poměrně finančně náročný a v současné době není běžnou praxí jej dělat,“ vysvětlila Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Cena však není pouze to, co má spotřebitele zajímat. Ekologické zemědělství umí vypěstovat pomocí šetrných agronomických postupů kvalitní produkci. Systém EZ přitom umožňuje soužití zemědělských plodin spolu s dalšími organismy, které prostředí pole tradičně obývají. Zachování biologické rozmanitosti na orné půdě je pro udržení její kvality velmi významným faktorem. Používání drastických chemických přípravků, bez kterých se pěstování GMO (v případě herbicid rezistentních plodin, které jsou dnes nejrozšířenější) neobejde, je z dlouhodobého hlediska neudržitelné.

Návrat zpět—jaký bude?


„Je prokazatelné, že pěstování geneticky modifikovaných plodin je výhodné zejména na rozsáhlých plochách. Tyto pak po několika sezonách zůstávají bez života. Sice zmizí plevele i škůdci, ale spolu s nimi vše ostatní, přežije jen monokultura. Následné znovuobnovení přirozeného života na takových polích bude vyžadovat nemalé úsilí,“dodala Kateřina Nesrstová.

Ekologičtí zemědělci se nebrání diskuzi na téma GMO na odborné úrovni. Do té doby však preferují postoj předběžné zdrženlivosti. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců apeluje, aby Česká republika prostřednictvím nabyté pravomoci upravila své záměry zemědělské politiky a geneticky upravené organismy vyloučila ze zemědělství, nebo alespoň zpřísnila jejich používání a dbala na informovanost spotřebitelů. Informovanost konzumentů potravin pokulhává už dnes. Zatímco na etiketách produktů rostlinného původu se zákazník dočte, zda jsou vyrobeny z geneticky modifikovaných surovin, u živočišné produkce tomu tak není. „Dnes se až na výjimky nemáte šanci dozvědět, zda dojnice či nosnice, jejichž mléko pijete a jejichž vejce konzumujete, byly krmeny potravou obsahující GMO. Výjimkou jsou produkty ekologického zemědělství a výrobky, které mají využívání či produkci geneticky modifikovaných plodin striktně zakázanou jak v rostlinné, tak
v živočišné produkci,“ upřesnila Kateřina Nesrstová.

Využití GMO plodin (mimo systém EZ) je v krmivářství časté, neboť je levnější. Maso a živočišné produkty ze zvířat krmených GMO jsou považovány za bezpečné. Připomínáme jen, že před půl stoletím byl za neškodný považován i insekticid DDT.

(syh)