pátek 6. dubna 2012

Ekologičtí zemědělci varují před snížením konkurenceschopnosti kvůli vstřícným postojům k pěstování geneticky modifikovaných plodin

Evropské státy postupně odmítají používání geneticky modifikovaných organismů (GMO). Ekologičtí zemědělci tento obezřetný postoj ke geneticky modifikovaným (GM) plodinám vítají. Biopotraviny jsou zákazníky vyhledávány mimo jiné právě proto, že geneticky modifikované složky jsou z výrobního řetězce vyloučeny. Spotřebitelé zaměřující se na biopotraviny oceňují, že je garantováno, že se v bioproduktech nenachází žádné GMO, ať již přímo, či zprostředkovaně. V ekologickém zemědělství se GMO nevyužívají ani jako např. zdroje krmiva pro zvířata. Při konvenčním způsobu produkce a výroby potravin tomu tak je často jinak.
„Je s podivem, že tuzemští spotřebitelé si nejsou častokrát vědomi toho, že i v Čechách dostávají některá zvířata krmiva s obsahem GM složek např. sóju nebo kukuřici. Následné produkty živočišného původu však jako GMO označeny být nemusí. Domnívám se, že povědomí veřejnosti o tomto faktu je záměrně udržováno na minimální míře. Kdyby totiž třeba na kelímcích jogurtů bylo uvedeno, že jsou z mléka od krav, které byly krmeny GM plodinami, staly by se daleko méně prodejné,“ uvádí jeden z příkladů Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Obavy z kontaminace

Ekologičtí zemědělci vítají obezřetný postoj některých evropských zemí, jakými jsou například Francie, která odmítla GMO v posledních dnech. Zároveň upozorňují, že povolení a rozšíření využívání GMO, ať již plodin či zvířat, může v budoucnu ohrozit konkurenceschopnost určitých odvětví tuzemského zemědělství.
„Obáváme se, že může docházet ke kontaminaci produkce GM plodinami, například prostřednictvím osiva či opylováním. Pak by bylo velmi obtížné vyvážet tuzemskou produkci, a to jak ekologickou, tak konvenční, do zemí, které takovou produkci odmítají. Kolegové ze zahraničí se mě často ptají, jak zamezíme kontaminaci produktů GM složkou, když vědí, jaký je přístup České republiky k této problematice. Není vůbec lehké na podobné otázky odpovídat,“ upozornila Kateřina Nesrstová. Zmíněný problém se již přímo projevil například u produkce medu.

Bioregiony

Ekologičtí zemědělci se snaží o vytvoření bioregionů, tj. oblastí, kde se hospodaří ekologicky a GM plodiny zde nemají místo. Spotřebitelé si pak budou jisti, že potraviny vyprodukované v daném regionu GM složky neobsahují. „Na konceptu bioregionů pracujeme již dlouho. Bohužel se nám však tuto myšlenku, díky zainteresovaným skupinám GMO prosazujícím i proti vůli zákazníků, zatím nepodařilo zrealizovat. GMO lobby porazíme jedině ve spolupráci se spotřebiteli, a tak pevně také doufáme, že i čelní představitelé ČR svůj přístup přehodnotí,“ uzavřela Kateřina Nesrstová.

úterý 3. dubna 2012

Biosady nejsou černou dírou na dotace, tuzemské bioovoce najdete v marmeládách, moštech i dětských přesnídávkách


PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců se ostře ohrazuje proti útoku Agrární komory České republiky a Ovocnářské unie České republiky, týkajícího se problematiky biosadů. Směrem k veřejnosti je komunikována překroucená skutečnost, že na velké plochy ekologických sadů v České republice jsou pouze pobírány dotace a přitom na trhu není bioovoce. 

Konkurenční boj a pomluvy

„Ekologické zemědělství se stále více rozvíjí, jak z hlediska ploch, tak i množství a hlavně kvality produkce. Je nám jasné, že pro konvenční hospodáře se ekologické zemědělství stává čím dál silnějším konkurentem a nyní, při přípravě dotační politiky po roce 2013 snad i ohrožením, ale my rozhodně nesouhlasíme s tím, aby tento způsob hospodaření byl takto pomlouván,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Je jasné, že i mezi ekologickými sadaři v České republice se stejně jako v jiných zemích Evropské unie najde někdo, kdo nehospodaří správně a dělá ekologickému zemědělství špatnou reklamu. „V žádném případě však nestrpíme způsob, jakým jsou ekosady prezentovány jako celek, protože členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců jsou pořádní sedláci, kteří vědí, jak má sad v ekologii vypadat, a snaží se o finalizaci své produkce různými způsoby,“doplnila Kateřina Nesrstová.

Produkce není jen v marketech

Jan Jirásek ze statku Tilia v souvislosti s touto kauzu nabídl, aby se prezident Agrární komory ČR Jan Veleba přijel k němu na farmu podívat. „Vysázeli jsme cca 30 ha nových sadů, další sady obhospodařujeme. Produkce z těchto nových ploch je zatím samozřejmě nízká a všechnu produkci, i v budoucnu, zpracujeme u nás na farmě. Vyrábíme široký sortiment marmelád z našeho ovoce. Distribuujeme do bioprodejen, najdete nás i na trzích. V supermarketech však naše zboží není – znamená to tedy, že z hlediska Jana Veleby a Martina Ludvíka, předsedy Ovocnářské unie ČR, produkujeme či ne?,“ reagoval Jan Jirásek. 
Množství ekosadařů je schopno si svou bioprodukci zrealizovat bez toho, že by se objevila v klasické obchodní síti. Odbytují regionálně přes své vlastní zákazníky, spolupracují s bioprodejnami apod. Veškeré své ovoce zpracovávají např. Vránovi na biofarmě Juré, kde suší jablka a švestky, vyrábějí povidla a přesnídávky. Firma Lukop spol. s. r.o. dodává značnou část své bioprodukce do společnosti Hamé, kde jsou vyráběny dětské biopřesnídávky, jež jsou dostupné i ve velkých obchodních řetězcích. Radek Sus z Ekofarmy Bílý mrak pěstuje jablka a další ovoce (např. třešně, švestky, meruňky) a veškerou produkci pravidelně vyprodává přímo z farmy. Dušan Lehocký z ekofarmy Šumava pěstuje jablka, třešně a hrušně, nabízí dokonce možnost samosběru.
„Toto je jen pár příkladů našich aktivních členů. Každý jistě zná biomošty z Hostětína či Lažan, kde je finalizována značná část ekologické produkce ovoce,“ uvedl Milan Kouřil z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Do povědomí se dostávají ovocné šťávy firmy Vitaminátor, jimiž se Česká republika prezentovala na veletrhu Grüne Woche v Berlíně. Samozřejmě i na jejich výrobu je využíváno ovoce z ekologicky obhospodařovaných sadů.
Část produkce ovoce z ekologických sadů je zatím bohužel realizována do konvenčního zpracování, protože v okolí farem specializované zpracovny či možnost uskladnění chybí. 

Ukažte ne konkrétní viníky

„Souhlasíme s tím, aby bylo poukazováno konkrétně na špatné příklady hospodaření. O to se snažíme i my v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Budeme rádi, když systém očistíme od těch, kteří nehospodaří správně,“ řekla dále Kateřina Nesrstová. Dodala, že je potřeba poukazovat na správně a špatně hospodařící zemědělce a nezneužívat tyto informace na očerňování celého systému hospodaření. „Použitím stejné optiky bychom pak mohli říci, vzhledem k až 50% ohrožení zemědělských půd erozí, že konvenční zemědělci hospodaří tragicky a způsobují erozi půd. Ale to přitom nemusí být nutně pravda,“ uzavřela Kateřina Nesrstová.