úterý 1. listopadu 2011

Devítisetletá tradice pěstování révy v Kutné Hoře se vrací v režimu bio


Dvě generace rodu Rudolfských se snaží o obnovu zašlé slávy a dlouholeté tradice pěstování révy na Kutnohorsku. Rodinná společnost Vinné sklepy Kutná Hora, s.r.o. pěstuje révu na 52 ha vinohradů. Ucelený systém ekologického zemědělství doplňuje 30 ha pastvin, 8 ha sadů a 1,5 ha vyčleněných pro pěstování zeleniny, s tím že na plochách farmy se hospodaří s prvky biodynamiky, konkrétně se dodržující standardy Demeter. Významným přínosem ekologického přístupu rodiny Rudolfských je vytvoření příznivého životního prostředí pro rozmanité druhy rostlin a živočichů a snížení eroze na příkrých a kamenitých svazích vinohradů, o jejichž existenci se zmiňuje již v roce 1101 kronikář Kosmas.

Myšlenka produkovat zdravé a zdraví prospěšné potraviny se rozvíjí v rodině Rodolfských již dlouho. „Rozhodli jsme se jít ekologickou cestou v podstatě před nějakými patnácti, dvaceti lety. Bylo to v době po pádu komunismu, kdy se společnost začala rozvíjet a zároveň jsme se dozvídali, co vlastně jíme,“ přiblížil cestu k biu Lukáš Rudolfský, ředitel, jednatel firmy Vinné sklepy Kutná Hora, s.r.o. v případě zmíněné firmy jde kromě ekologického vinařství o ucelený systém, který umožňuje, aby celý chod hospodářství byl co nejméně závislý na okolí. Kromě vína produkují své maso, ovoce a zeleninu, a zároveň rovněž hnojivo v podobě mrvy a kompostů.
 Kutnohorské vinice
Tradice vinařství je v Kutné Hoře, která spadá do české vinařské oblasti, velmi dlouhá. První zmínky pochází z roku 1101 v Kosmově kronice. Přesto její obnovení nebylo snadné. V novodobé historii bylo pěstování révy v na viničních tratích v Kutné Hoře přerušeno v polovině 19. století, aby na ni státní statek ve století dvacátém navázal. Ovšem pouze na sedmi hektarech. Rodinná společnost Vinné sklepy Kutná Hora s dnešními 52 ha vinic, jejichž rozšíření probíhá od roku 2005, může být právoplatně označena za obnovitele tradice. „Pěstujeme 16 odrůd vinné révy. Nejvíce jsou zastoupené interspecifické odrůdy, zejména ty odolné houbovým chorobám. Vína z nich jsou dobrá a srovnatelná s klasickými konvenčními odrůdami,“ uvedl Lukáš Rudolfský. Podle něj se dá v režimu bio pěstovat v podstatě jakákoliv odrůda, ovšem záleží především na přístupu. „Réva potřebuje růst v půdě, o kterou je potřeba se pečlivě starat. Také je důležité, aby byly vinohrady na kopci, aby se tam nedržela vlhkost a nepodporovala rozvoj houbových chorob. Neméně důležité je i celkové pro-středí, do kterého je vinohrad zasazen,“ vysvětlil Lukáš Rudolfský. Důležitou roli tak hrají meze a remízky, které jsou jednak přirozeným útočištěm hmyzu, ale také zachytávají i plísně šířené vzduchem. Navíc již předci věděli, že jsou důležitou ochranou půdy vůči erozi.
Vinohrady v ekologickém režimu
Výsledkem úspěšného snažení dvou generací vinařů na nově obnovených vinicích s bezmála tisíciletou tradicí jsou dva vzorky zařazené v národním salonu vín. „Umístění mezi stovkou nejlepších po trojkolovém hodnocení pěti tisíc vzorků, to je pocta a úspěch. Zvlášť když se jedná o víno z české vinařské oblasti,“ zhodnotil úspěchy zástupce druhé generace kutnohorského vinařského rodu a dodal, že důležité je dělat víno s láskou. Sám si vína cení více než piva, přestože přiznává, že v létě jedním oroseným nepohrdne. A jakému vínu dává přednost? Záleží na čase. V zimě upřednostňuje červené, v létě naopak bílé. Ovšem s Rulandským modrým je to sázka na jistotu vždy.
Přirozený způsob pěstování téměř vymizel, a proto konvenční zemědělci musí používat chemickou ochranu. Předci pěstovali plodiny bez postřiků až do chvíle, kdy nastalo zvyšování spotřeby, což dospělo až do dnešní podoby. Velké pásy polí, nenabízí místa, kam se má schovat hmyz, který tedy začne parazitovat na plodinách. „Dnes jsou bez po-střiků konvenční pole mrtvá. My, jako biopěstitelé révy, však máme ucelený systém, který umožňuje přirozený kolo-běh živin jen s nejnutnějšími zásahy povolenými prostředky. I tak musíme do vinice stejně vjet, přestože když vinice zapadají do okolního prostředí jako celek, podobně jako naše, přejezdům se ulehčí,“ sdělil Lukáš Rudolfský. Poukázal však na to, že například ke hnojení využívá mrvy hospodářských zvířat z farmy, vlastního kompostu, stejně jako zbytků po vylisování hroznů vinné révy. Slupky a třapiny se tedy také vrací zpět do vinice.

„Rozdíl mezi konvenční vinicí a naší je patrný na první pohled, neboť jsou zatravněné a schované, obehnané remízky a lesem, jež poskytují úkryt pro přirozenou faunu. Díky porostu zatravněné vinice se zde vyskytuje i přirozená flora. Mezi keři révy rostou pásy přirozené mateřídoušky nebo lesní jahody. Z živočichů na kamenité vinici žijí plazi a obojživelníci ještěrky, slepýši, zmije. V okolních porostech se vyskytuje mnoho druhů ptáků. Naše vinice žijí, dýchají a vyzařuje z nich pozitivní energie,“ popsal Lukáš Rudolfský.
Vína jako z Burgundska
Vína z Kutné Hory vynikají svou mineralitou a kořenitostí, která pramení z kamenitého či štěrkopísčitého podloží bohatého na minerální složky. Nejvíce se zde daří odrůdám Müller Thurgau, Chardonnay, Rulandské šedé a Tramín červený, z modrých odrůd Svatovavřineckému a Rulandskému modrému. Podloží kutnohorských vinic je vhodné pro výrobu červených vín, jakým je výše zmiňované rulandské modré. To podle vinaře dosahuje světové úrovně díky štěrko-kamenité půda podobné té v Burgundsku. Od roku 2009 nesou vína z Vinných sklepů Kutná Hora s.r.o. označení BIO. V současné době využívají při pěstování révy prvky biodynamiky, kdy na vinařství pohlíží jako na živý organismus, který může podléhat i nemateriálním vlivům. Znamená například provádění různých pracovních operací v závislosti na fázi Měsíce.

Kromě vína rodinná společnost Vinné sklepy Kutná Hora s.r.o. produkuje ovoce, zeleninu a maso. S odbytem v okolí farmy nemá problém. „Společnost je lačná po domácí kvalitní bioprodukci, a tak doufám, že se české biopotraviny čím dál častěji na trhu prosadí. Nebývá jednoduché dosáhnout toho, aby bio produkt byl po všech stránkách pro zákazníka přitažlivý, což se může týkat například vzhledu. Z menších výnosů se obtížněji dělá redukce,“ upozorňuje Rudolfský. Dalším hlediskem je pak i cena, která zákazníka neméně zajímá. Tím, že mnozí z konzumentů sáhnou spíše po konvenční produkci ze supermarketů, ale bohužel možná vůbec neušetří, vezmou-li se v potaz i dopady na zdraví a životní prostředí. Co se týče vína je podle Lukáše Rudolfského brán ekologický způsob pěstování, tedy „přívlastek“ bio, jako příjemný doplněk. Pro většinu zákazníků nehraje zas až tak významnou roli, důležité je, jestli je výsledek kvalitní. Je-li víno vynikající a nese-li ještě označení bio, jedná se pak o ideální kombinaci.