Stane se z České republiky osamocený ostrov na mapě střední Evropy kvůli podpoře pěstování GM plodin?

Zákazy pěstování geneticky modifikovaných plodin se šíří Evropou. Tento měsíc se k řadě zemí připojilo i sousední Polsko. Česká republika však zatím k podobnému kroku nepřistoupila. Ekologičtí zemědělci upozorňují, že váhání může snížit konkurenceschopnost tuzemského zemědělství. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců apeluje na odpovědné orgány, aby nedopustily zaostávání za Evropou a existenční ohrožení ekologických hospodářů.

„České republice ujíždí vlak za významnými evropskými zeměmi. Poté, co po Německu, Rakousku, Francii, Řecku a Maďarsku zakázalo pěstování dvou geneticky upravených plodin i Polsko, zůstává Česká republika spolu se
Slovenskem skvrnou na mapě střední Evropy, kde má ,lobby´ GMO dveře otevřené,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

EZ sází vše 

Tolerance vůči GMO dává v sázku celý systém ekologického zemědělství. Pěstitelé GM plodin neriskují nic, snad kromě zodpovědnosti za zavlečení pozměněných organizmů do přírody. Ovšem ekologické zemědělce rozšíření GM plodin přímo bytostně ohrožuje.
„Pokud se objeví v bioprodukci byť nepatrné množství GM složek, přijde ekologický zemědělec o značku, certifikát, dotace a úrodu. Je nepodstatné, že GM příměs se mohla do ekologicky certifikované produkce dostat úplně nezáměrně – např. na zemědělské technice či v posklizňové lince,“ sdělil Zdeněk Perlinger, předseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Ochrana trhu 

Polský zákaz pěstování kukuřice MON 810 americké společnosti Monsanto
a brambor Amflora německé společnosti BASF potvrzuje, že si náš severní soused a významný evropský zemědělský producent uvědomuje, že je třeba chránit své zemědělce. Zakázáním pěstování GM plodin v celé zemi totiž získají komodity, včetně z nich vyrobených potravin, vyšší důvěru evropských spotřebitelů. 

„V Evropě panují mezi většinou spotřebitelů vůči GM plodinám spíše negativní postoje. Je tedy jasné, že polské nebo maďarské potraviny se budou lépe prodávat, neboť GM složky v nich konzumenti nenajdou. Země, které zakazují pěstování GM plodin (s výjimkou vědeckých účelů) podporují konkurenceschopnost zemědělství a na něj navázaného potravinářského průmyslu,“ vysvětlila Kateřina Nesrstová. 

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí, jímž mohou být GM plodiny pro přírodu a jímž ale rozhodně jsou pro tuzemské zemědělství. Nyní je řada na vládě, poslancích a dalších odpovědných orgánech, aby podobně jako v sousedním Polsku připravili zákon zakazující pěstování GM plodin. Jinak by se mohlo klidně stát, že v Češích probuzená důvěra v české potraviny poklesne a do nákupních košíků si častěji budou vkládat jídlo třeba z Polska nebo Německa.

 Komerčně pěstované GM plodiny v EU: 

· Bt kukuřice MON810

· GM brambory Amflora

Polní pokusy od r. 1991:

· GM kukuřice - 936 polních pokusů

· GM řepka -  381 polních pokusů

· GM brambory - 308 polních pokusů

· GM cukrovka - 282 polních pokusů

· bavlník, rajčata, tabák, pšenice, rýže, čekanka, krmná řepa, řepa (Beta vulgaris vulgaris), topoly, sója, aksamitník, slunečnice, ječmen, jablka a lilek (10 – 100 polních pokusů)

Celkově se v EU vyzkoušelo v polních pokusech 85 GM plodin.

Seznam dostupný na:

 
http://gmoinfo.jrc.ec.europa.eu/gmp_browse.aspx

(Zdroj: bulletin Biotrin – Svět biotechnologií, leden 2013)