Konečně bude mít i Evropa svá biovína. Také čeští ekovinaři budou moci použít na etiketách označení BIO. Nová pravidla v Unii začnou platit již letos

Evropští ekologičtí vinaři budou moci svou produkci označovat jako „bio“. Od sklizně v tomto roce totiž vstoupí v platnost nová pravidla pro výrobu biovín. Odsouhlasili je minulý týden členové Stálého výboru pro ekologické zemědělství (SCOF). Aby ekologičtí vinaři mohli označení „bio“ pro víno použít, musí samozřejmě splnit řadu daných podmínek. 
Biovína budou následně díky novým pravidlům jasně odlišitelná od konvenční produkce. Výrobci na etiketách však musí uvádět evropské logo pro ekologické zemědělství a číselný kód organizace, která provedla certifikaci, a respektovat všechna další pravidla pro označování vín.
„Označení ‚bio‘ pro víno, usnadní spotřebitelům orientaci. Doposud nebylo možné ekologicky produkované víno jako ‚bio‘ nazývat, přestože je vinaři vyrobili za dodržení přísných pravidel pro ekologické zemědělství. Víno tak bylo doposud ‚hendikepováno‘ nejen vůči jiným biovýrobkům. Předpona bio se běžně užívá při pojmenování ekologicky vyrobených moštů, šťáv nebo dokonce piva a pálenky,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, který sdružuje řadu ekologických vinařů.
Označení biovíno nebylo možné dosud používat, jelikož do této doby platná pravidla pro "vína vyrobená z ekologicky pěstovaných hroznů“ nepokrývala veškeré postupy zpracování. Produkce vína byla až doposud jednou z posledních odvětví, jež nebyla plně pokryta pravidly pro ekologické zemědělství v rámci nařízení 834/2007. 
Odsouhlasená pravidla jasně oddělují produkci konvenčních vín a biovín, čímž spotřebitelům poskytují vyšší transparentnost a rozpoznatelnost. To posílí postavení Evropské unie na mezinárodní úrovni, neboť mnoho jiných zemí produkujících biovíno (USA, Chile, Austrálie, Jižní Afrika) již má tyto standardy stanoveny. Podle evropského komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Ciolose si spotřebitelé mohou být jisti, že jakékoli víno s označením „bio“ bylo vyprodukováno pomocí přísnějších pravidel produkce.
Nová pravidla vytvářejí seznam postupů a látek pro výrobu biovín v rámci platného nařízení (ES) 606/2009 společné organizace trhu s vínem. Jedná se například o zákaz používání kyseliny sorbové a odsířování uvedenými fyzikálními metodami. Obsah siřičitanů nesmí překročit 100 mg/l u červených vín a 150 mg/l u růžových a bílých vín při hodnotě zbytkového cukru nižší než 2 g/l, u všech ostatních vín se maximální obsah oxidu siřičitého musí snížit o 30 mg/l.

Mimo tato „nastavbová“ pravidla samozřejmě stále platí obecné postupy, stanovené v rámci nařízení (ES) 606/2009, a také povinnost vyrábět biovína pouze z ekologicky pěstovaných hroznů dle nařízení (ES) 834/2007.


Reportáže o ekovinařích sdružených v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců:
Vinné sklepy Kutná Hora

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců se bude do roku 2015 aktivně podílet na Akčním plánu pro ekologické zemědělství

V roce 2012 pokračuje naplňování cílů dokumentu nazvaného Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011–2015. Svou nezastupitelnou roli má na tomto poli i PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Ať již jako zodpovědný realizátor dílčích cílů, tak jako spolupracující a poradenská organizace. 

Desetina zemědělské půdy v České republice je v současné době obhospodařována ekologickým způsobem. Do nového akčního plánu byly doplněny další kvalitativní ukazatele, jako je rozvoj trhu s biopotravinami, včetně podílu českých biopotravin na trhu. Hlavním cílem tak již není pouze nárůst ploch v EZ na 15 % do konce roku 2015, ale zkvalitnění celého systému, včetně kontrolního systému EZ. Tomu odpovídá zaměření hlavních priorit akčního plánu, které jsou orientovány především na trh s biopotravinami, zvýšení informovanosti spotřebitelů o EZ a biopotravinách, poradenství, výzkum a vzdělávání nebo na vztah ekologického zemědělství k životnímu prostředí a pohodě zvířat. 

Dvakrát tolik producentů 

„Pro mě osobně je klíčové, aby se naplnily cíle zaměřené nejen na výměru ekologicky obhospodařovaných pozemků, ale hlavně na zkvalitnění celého oboru. Mám tím na mysli zejména produkci kvalitních domácích biopotravin. V tomto akčním plánu jsme si vytyčili přibližně zdvojnásobit počet producentů biopotravin a především dosáhnout šedesátiprocentního podílu českých produktů na trhu s biopotravinami. Postupnému snížení závislostí na dotacích napomůže také zlepšení poradenství, osvěty a informovanosti. K tomu uplatňuje ministerstvo zemědělství celou řadu nástrojů, např. na podporu investic, odbytu biopotravin, osvěty, vzdělávání a výzkumu. Ekologické zemědělství se již stalo respektovanou součástí našeho agrárního a potravinářského sektoru a realizace tohoto akčního plánu tento stav jistě ještě upevní,“ uvádí v úvodu textu dokumentu Ing. Petr Bendl, ministr zemědělství. 

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců se v minulém období podílel na tvorbě Akčního plánu ČR pro rozvoj EZ. V nadcházejících letech bude aktivně přistupovat k plnění předložených cílů. „Jednotlivé aktivity mají stanovené priority i časový horizont,“ uvedla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová. Dodává, že vedení Svazu PRO-BIO vítá aktivity svých členů, které povedou k naplnění jednotlivých cílů. 

 Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011–2015 navazuje na předchozí strategický dokument „Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010“, který byl přijat vládou ČR v březnu 2004. Tento původní akční plán vycházel především z evropského akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství, který se začal na úrovni EU připravovat v roce 2002 na základě dokumentu Evropské komise nazvaného Možnosti vzniku evropského akčního plánu rozvoje ekologického zemědělství. 

Zdroj: Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015, Ministerstvo zemědělství ČR 

Celý dokument Akční plán ČR pro rozvoj EZ je k dispozici zde. 

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců je spolu s dalšími institucemi zodpovědný za plnění následujících dílčích cílů Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011–2015:

Podpora regionálního odbytu biopotravin

· poskytovat poradenství a vzdělávání aktérům trhu  v oblasti prodeje a marketingu biopotravin v dosud nevyužívaných odbytových kanálech: gastronomie, hromadné stravování, přímý marketing, pohostinství a cestovní ruch, zpracování bioproduktů a výroby biopotravin, včetně řemeslného faremního zpracování

· podpora vzniku místních marketingových iniciativ zemědělců, výrobců, obchodníků a spotřebitelů  s využíváním regionálních značek.

Podpora efektivní spolupráce dodavatelského řetězce

pro biopotraviny

· vypracovat návrh opatření na snižování výrobních nákladů a zefektivňování spolupráce v rámci dodavatelského řetězce pro biopotraviny

· podporovat sdružování zemědělců za účelem společného marketingu a prodeje

Posílení výzkumu v EZ

· využívat prostřednictvím ÚkzÚz možnost registrace odrůdy, či ochrany práv k odrůdám pro ekologické zemědělství

S dalšími organizacemi spolupracuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců rovněž v následujících oblastech:

Zvyšování spotřebitelské poptávky po biopotravinách formou osvěty

• informační podpora aktérů trhu při jejich komunikačních aktivitách s médii a zákazníky

Budování a zlepšování důvěry v systém ekologického zemědělství

• zavést národní značení biopotravin vyrobených z českých surovin

Zajistit poradenství pro EZ

• získat a vyškolit v oboru EZ stávající profesionální poradce působící v konvenčním zemědělství

Zajištění konkurenceschopnosti českých ekologických zemědělců po roce 2013

· ochrana EZ před GMO

· vypracovat srovnávací studii podpor EZ v ČR, Rakousku a Německu

· zajistit podmínky pro růst spotřeby českých biopotravin

· analyzovat možnosti změny významu české biozebry v návaznosti na nové biologo EU

· podporovat spotřebu biopotravin ve veřejném stravování, informační a vzdělávací kampaně pro veřejnost o přednostech EZ a biopotravin, propagace nového evropského biologa, zdůrazňování principu transparentnosti (dohledatelnosti) v EZ prostřednictvím kontrolního systému, porovnání EZ

Obáváte se nebezpečných bakterií v kuřecím mase s rezistencí na antibiotika?

Kvalita kuřecího masa se opět dostala do hledáčku pozornosti veřejnosti i odborníků nejen v Německu. Po zveřejnění zjištění ekologické organizace BUND, že kuřecí maso z konvenčních německých chovů obsahuje nebezpečné bakterie odolné vůči antibiotikům, byla nastolena otázka, zda nejsou antibiotika v konvenčních chovech nadužívána. 

Čeští ekologičtí zemědělci k vzniklé situaci dodávají, že u nás není třeba panikařit, neboť zákazník má možnost konzumace masa z ekologicky chované drůbeže s garantovanou zárukou kvality. Nemusí se tedy obávat toho, že by drůbež dostávala nadměrné dávky antibiotik, a má také zaručeno, že nebyly využívány růstové hormony. Biokrmivo pro drůbež v ekologických chovech totiž obsahuje hlavně přírodní složky (včetně čerstvé trávy), ale nikoli antibiotika, hormony ani GMO (geneticky modifikované) složky, např. sóju, jak tomu může být v chovech konvenčních. 

Přísný dohled 

„Ekologické chovy drůbeže v České republice podléhají přísným kontrolám, a to ať již z hlediska veterinárního (zdravotní stav zvířat, welfare), tak z hlediska dodržování pravidel ekologického zemědělství. Chovatelé také musí přesně dokumentovat veškeré krmivo, které zvířata konzumují. Zda je dokumentace vedena správně a pravidelně kontrolují certifikační organizace (KEZ, ABCERT, Biokont),“ popsala systém ekologických chovů Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 

Neméně důležitým faktorem, který pozitivně přispívá ke kvalitě produktů z ekologického chovu drůbeže (maso, vejce), je důsledně kladený důraz na welfare zvířat. Od začátku roku 2012 vstoupila sice v konvenčních chovech drůbeže v platnost povinnost používání obohacených klecí, které obsahují snášková hnízda, napájecí a krmný systém, hřady, popeliště, trusný pás a zahrnují i další podmínky např. zkracování drápů, sběr vajec. I tak je ale drůbež chována bez možnosti přístupu k dennímu světlu a osvojování přirozených návyků. 

V ekologickém zemědělství je naproti tomu drůbež chována v přirozených podmínkách, ptáci se pohybují na denním světle a čerstvém vzduchu, získávají přirozené návyky apod. Zároveň je umožněna i velmi důležitá komunikace v hejnu. 

Drůbežího masa s certifikátem „bio“ je v České republice dostatečné množství. Zákazníci je však nemohou hledat v policích marketů označenými nejnižšími cenami. 

„Nejlepší je zajet si pro biokuře přímo na farmu. Podívat se, v jakých podmínkách zemědělec zvířata chová a čím je krmí. To je pro mě nejvyšší záruka kvality. Když vím, jak dlouho roste kuře ekologické do správné váhy a jak dlouho konvenční, je mi jasné, proč je biokuře o tolik dražší. Je třeba si uvědomit, nakolik si ceníme našeho zdraví a jaká rizika hodláme výběrem potravin, které jíme, podstoupit. Například ve Švýcarsku na toto upozorňují velmi výstižnou kampaní, ve které říkají, že do Ferrari také nebudeme lít nejlevnější palivo, tak proč to děláme s naším tělem, které je mnohem cennější,“ upozornila Kateřina Nesrstová. Zároveň také dodala, že koupí drůbežího masa od ekologického chovatele zákazníci podpoří jak tuzemskou zemědělskou produkci, tak přispějí i k rozvoji zejména venkovských oblastí. 

Chovatelů drůbeže sdružuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců na tři desítky. Jejich podrobný seznam, včetně kontaktů, naleznete 

zde.

Připravte se na masopustní hodování v kvalitě bio: Podávají se tradiční koblihy, v zimě chutnají i zabijačkové speciality

Právě tento roční čas býval obdobím bezstarostnosti a požitků. Po uplynutí svátku Tří králů začíná masopust. Přeloženo do dnešní řeči – leden a únor býval i našimi předky prožívaný jako antipůst. Až do masopustního úterý před Popeleční středou se lidé veselili a hodovali. K tradičním pokrmům masopustu patří smažené koblihy i tučná masa. Nechyběla ani dobrá pálenka. V době mezi dvěma posty – Vánocemi a Velikonocemi dříve jako dnes se pořádají  taneční zábavy, plesy a bály či maškarní a karnevaly. Na královském dvoře se konaly hostiny, na vesnici vepřové hody. Plné ruce práce tak mívali i řezníci. Jak již bylo řečeno, masopust byl i tím pravým časem pro zabíjačky.

Doba hodování

V současné době sice po Vánocích a oslavách Silvestra jsou daleko častěji propagovány hubnoucí a očistné kúry, ale proč se na chvíli nevrátit k tradici. Zpravidla poslední dny masopustu nazývané dle regionu ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu, bývaly zasvěcené hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Proč si tedy nepřipravit třeba rodinné či sousedské hody i dnes. Vždyť přebytečné kalorie v zimě spálíme na lyžích nebo při odstraňování sněhu a ledu ze zasypaných aut či chodníků.
V kvalitě bio je na trhu dostatek surovin, ze kterých lze masopustní pokrmy připravit. Smažené koblihy, masopustní šišky (smažené pečivo ve tvaru pramene spleteného ze tří válečků) nebo masopustní kotouče (smažené pečivo tvarované jako sluníčka) se neobejdou bez kvalitní pšeničné  mouky. V kvalitě bio je běžně k dostání v bioprodejnách nebo v e-shopech i mouka hladká špaldová. Špalda je druh pšenice. Tato obilovina nebyla šlechtěna, jedná se o prastarou odrůdu, která si tak zachovala velké množství cenných látek. Obsahuje hodně hořčíku a vitamínů skupiny B.

Milovníkům masových pokrmů je období masopustu  také nakloněno. Už se vám sbíhají sliny na ovarovou polévku s kroupami, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice,  škvarky či pečená kolena? Pokud právě  nemáte vykrmeného vepříka v chlívku, zkuste se domluvit se sedláky PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Kontakty na chovatele a producenty masa naleznete zde.

Jestliže se jen po přečtení výčtu masopustních pokrmů obáváte o svou figuru či zdraví, případně bude-li vám pohodování takříkajíc těžko, pak zkuste detoxikační kůru ze zeleniny vypěstované ekologickými zemědělci. S novinkou v podobě detoxikační biobedýnky přišla před Silvestrem společnost ZDRAVÍČEK.cz. Připravila pro všechny, kteří si plní novoroční předsevzetí zhubnout a vylepšit jídelníček tzv. Detoxikační BIO Bedýnku plnou přirozených vitamínů bez chemie. Nejedná se o žádné farmaceutické výrobky, nýbrž čerstvé potraviny té nejvyšší kvality. Biozelenina dodá čerstvé vitamíny a pročistí organismus. Po sedmi dnech takové kůry jsou podle dodavatelů patrné výsledky na pleti, která je jemná a na dotek pružnější, bez vyrážek a zarudnutí; váze, kdy dojde při zdravém zhubnutí o úbytek jednoho až dvou kilogramů vyloučením škodlivých látek; nebo psychice. Zde hraje roli aktivace endorfinů, která díky změně jídelníčku zdravě posílí sebevědomí.

(Sylva Horáková, s využitím receptů Krkonošské kuchařky Jiřího Marholda)

Masopustní koblihy

Koblihy bývaly typickým pokrmem pro „tučný čtvrtek“. Nadívaly se povidly anebo mákem. Z méně obvyklých kombinací lze jmenovat koblihy s náplní z fíků, kdoulí či  šalvěje nebo řeřichy. Koblihy se připravují z hladké nebo polohrubé mouky, žloutků, másla , mléka a moučkového cukru.  Do těsta se přidává špetka soli, citronová kůra, rum, či bílé víno. Nejprve necháme vykynout trochu mouky, mléka, cukru a droždí. Kvásek smícháme s moukou a přísadami, necháme vykynout. Z vyváleného plátu těsta vykrajujeme kolečka. Na polovinu z nich vložíme náplň, přiklopíme zbylou polovinou, přitiskneme a znovu vykrojíme. Necháme ještě čtvrt hodiny kynout. Smažíme na sádle nebo v oleji.

Rozpis: 500 g mouky, 40 g droždí, 5 žloutků, 50 g cukru moučka, 70 g másla, 1/2 lžičky soli, 2 lžíce rumu nebo bílé víno,  šťáva a kůra z 1/2 citronu, 250 ml mléka, olej na smažení. Náplň dle chuti a cukr na posypání.

Pohankové krváky

1kg pohanky

1l vody

3/4 kg vepřového biomasa

1 kg kysaného zelí

kousek sádla, špek, sůl, pepř, nové koření, majoránka, česnek

vepřová krev nebo slezina

2 ks brambor, hladká mouka

Pohanku dobře propláchneme horkou vodou, přidáme sádlo a dusíme. Uvaříme vepřové maso, osolíme, opepříme. Do měkké  vychlazen pohanky přidáme uvařené a na kostičky nakrájené maso. To zalijeme krví nebo rozemletou slezinou. Přidáme koření a utřený česnek. Pečeme v troubě. Uvařené kysané zelí zahustíme jíškou s přidáním syrových nastrouhaných brambor a na závěr ještě povaříme. Jako příloha se hodí vařené brambory nebo chléb.

Bramborový biochléb jako chutná příloha

1 kg žitné bio mouky

3 uvařené studené brambory

4 lžičky soli

chlebové biokoření

Kvasnice, cukr

Na kvásek smícháme 40 g kvasnic, pět lžiček vlažené vody se lžičkou cukru a lžičkou mouky. Necháme vzejít. Nastrouhané brambory smícháme se žitnou moukou kořením, kváskem a půllitrem vlažné vody. Těsto propracujeme.  Vypracujeme dvě šišky, mokrou rukou uhladíme a položíme na plech na silnou vrstvu mouky. Necháme vykynout. Poté mouku odstraníme a bochníčky potřeme osolenou vodou a dáme na 15 minut do vyhřáté trouby. Znovu potřeme slanou vodou a pečeme ještě půl hodiny. Do třetice potřeme slanou vodou a10 minut dopečeme.

Netroufnete-li si na výrobu chlebového těsta sami, můžete využít připravených chlebových směsí. Jsou jako většina ostatních surovin k dostání v biokvalitě. Tip na závěr: chleba pečený ve tvarovaných formách, např. silikonových, vypadá velmi efektně.

Zdeněk Perlinger: Svaz PRO-BIO by měl nabírat nové kvalitní členy, ale nezvyšovat členskou základnu za každou cenu

Zdeněk Perlinger při přebírání zvláštní ceny
za mimořádný přínos kraji v anketě
Osobnost roku Karlovarského kraje. Foto: Stanislava Petele

Ing. Zdeněk Perlinger hájí od začátku letošního roku zájmy ekologických zemědělců v boji s papíry jako člen Antibyrokratické komise  Ministerstva zemědělství ČR. Již devět let stojí v čele PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, jehož členem je od prvních roků jeho založení. Pro období mezi lety 2001-2003 byl zvolen místopředsedou, ve funkci předsedy je od roku 2003. Po celou dobu existence PRO-BIO regionálního centra Severozápadní Čechy  působí jako jeho správce. Zdeněk Perlinger je zároveň ředitelem Střední zemědělské školy Dalovice (Karlovarský kraj). Je čerstvým držitelem zvláštní ceny za mimořádný přínos kraji v anketě Osobnost roku Karlovarského kraje. Stál  u  vzniku Krajských farmářských trhů a realizoval projekt Regionální potravina. Mimo jiné se věnuje také poradenství v oblasti řízení, profesní, vědecké a technické činnosti a podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti.

Máte k sedlačině blízko například díky rodinné tradici? Vzpomínáte si na vaše první setkání s ekologickým zemědělstvím?

Nepocházím ze sedláckého rodu, ale obě větve rodiny pocházejí z Chodska a prarodiče měli do pozdního věku drobné hospodářství s chovem koz. První setkání s ekologickým zemědělstvím proběhlo při  diskusích se spolužáky z Vysoké školy zemědělské po revoluci nad pivkem a tlačenkou s cibulí.

Kdy jste se začal aktivně věnovat propagaci ekologického zemědělství?

Jako vedoucí učitel praxe a zástupce ředitele střední zemědělské školy  jsem přebíral část školního statku, na které  škola pokračovala v ekologickém hospodaření někdy kolem roku 1995 a po zřízení Regionálních center svazu PRO-BIO jsem se začal aktivně věnovat ekologickému zemědělství v západočeském a severočeském příhraničí.

Ekologických zemědělců v ČR přibývá. Kterým směrem by se vývoj sektoru měl ubírat?

Věřím, že se bude ubírat cestou co největší soběstačnosti v produkci, velké rozmanitosti, nabídky a dostupnosti  českých kvalitních biopotravin.

Jste ředitelem střední zemědělské školy. Jak vnímáte postavení vzdělávání v souvislosti s ekologickým zemědělstvím v systému českého školství. Mají pedagogové dostatečný prostor věnovat se zmíněné problematice?

Možností vzdělávání v jakémkoliv oboru je dost. Řada zemědělských škol řeší v současnosti  ale spíše existenční problémy než problémy odbornosti jednotlivých učitelů.

A co studenti? Jak se oni staví k principům EZ?

Studenti jsou mladí lidé a ti mají vždy blízko k novým věcem a líbí se jim aktivně se zapojovat do ochrany přírody a zlepšování životních podmínek chovaných zvířat. Trochu jim (stejně jako dospělým) ale uniká, že EZ není jen produkce biopotravin pro člověka, ale také cesta, jak snížit to obrovské množství chemie, kterým si člověk při své činnosti v krajině, na polích a při produkci potravin vypomáhá a ulehčuje život.

V uplynulém roce byl zaznamenán obrovský zájem veřejnosti o farmářské trhy. Znovuzrození tradic se dotklo velkých i malých měst. Vy sám máte nemalý podíl na rozvoji farmářských trhů v karlovarském kraji. Neobáváte se, že se bude jednat jen o takové módní období, které pomine? Co by měli ekologičtí sedláci udělat pro to, aby zájem postupně neopadl?

Je to módní záležitost, která časem opadne. Sedláci si proto musí během tohoto období naučit své zákazníky jezdit nakupovat do dvora. Některá tržiště ale zůstanou (třeba ne v takovém rozměru jako nyní) a diverzifikují tak možnosti odbytu hlavně těch malých ekologických farem. Sedláci by měli dotáhnout svoji kvalitní produkci až do formy prodejných výrobků nejlépe celého sortimentu v dané oblasti. To je ale strastiplná cesta plná překážek, byrokracie a velkých investic. Přesto nebo právě proto jim držím palce na nabízím za svaz pomoc.

Ve vedení PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců pracujete již řadu let. Co se podle vás během roků změnilo?

Svaz se profesionalizoval ve své činnosti, ale některá jednání rady ukazují, že ekologické zemědělství je i nadále srdeční záležitostí mnohých z nás. A to je dobře. Nepracovalo by se mi dobře v kolektivu, kde se vše řeší s kamennou tváří a s kalkulačkou v hlavě.

Jaké jsou vaše vize vývoje svazu, kam by měla jeho činnost především směřovat?

Svaz by měl postupně nabírat nové a hlavně kvalitní členy, ale nezvyšovat členskou základnu za každou cenu. Měl by zajišťovat  služby (zastupování  členů, poradenství, osvěta, reklama)  a poskytovat výhody (bezúročné půjčky) a zároveň aktivně vstupovat do odbytu produkce našich členů prostřednictví dceřiných obchodních organizací tak, jak je to běžné v zemích, kde EZ funguje podstatně déle.

Kde vidíte hlavní úskalí (z hlediska úspěšného rozvoje činnosti svazu a tak podobně)?

Za hlavní úskalí vidím konkurenci ze zahraničí, skandály s bioprodukty, které se objevují v okolních zemích a kolísavou kupní sílu českého obyvatelstva.

Před námi je rok 2012 – představte hlavní priority pro nadcházející období.

Jedná se o následující:

· propagace produkce našich členů

· finanční zajištění chodu svazu

· fungování Svépomocného fondu, který poskytuje bezúročné půjčky členům

· řešení zpracování odbytu mléka a masa

Byl jste jmenován členem Antibyrokratické komise Ministerstva zemědělství ČR. V čem spatřujete své hlavní poslání, hlavní priority a stěžejní podíl práce ABK MZe?

Nemyslím si, že do práce ABK přinesu něco zásadně jiného. Protože se ale pohybuji jako poradce mezi několika stovkami farem mohu přinést podněty z praxe, které po jejich vyřešení pomohou i dalším sedlákům.

Dovolte závěrem ještě jednu trochu osobní otázku. Jste velmi činorodý člověk, vaše práce je rozmanitá. Mimo jiné o tom svědčí i získání ocenění Osobnost roku Karlovarského kraje. Máte při všech těchto aktivitách čas na svou rodinu a koníčky?

Děti v loňském roce úspěšně odpromovaly a zařizují si vlastní život a tatínka už zas tolik nepotřebují. Mými koníčky jsou knihy, hudba a cestování – pří poradenských toulkách v českém pohraničí si všeho užiju do sytosti – v autě mám stan, spacák, kupu CD a ani dobrá knížka nechybí. A tak  moje občasné příjezdy o den nebo dva později vysvětluji  slovy klasika - že jsem se zase kochal…