Právě tento roční čas býval obdobím bezstarostnosti a požitků. Po uplynutí svátku Tří králů začíná masopust. Přeloženo do dnešní řeči – leden a únor býval i našimi předky prožívaný jako antipůst. Až do masopustního úterý před Popeleční středou se lidé veselili a hodovali. K tradičním pokrmům masopustu patří smažené koblihy i tučná masa. Nechyběla ani dobrá pálenka. V době mezi dvěma posty – Vánocemi a Velikonocemi dříve jako dnes se pořádají taneční zábavy, plesy a bály či maškarní a karnevaly. Na královském dvoře se konaly hostiny, na vesnici vepřové hody. Plné ruce práce tak mívali i řezníci. Jak již bylo řečeno, masopust byl i tím pravým časem pro zabíjačky.
Doba hodování
V současné době sice po Vánocích a oslavách Silvestra jsou daleko častěji propagovány hubnoucí a očistné kúry, ale proč se na chvíli nevrátit k tradici. Zpravidla poslední dny masopustu nazývané dle regionu ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu, bývaly zasvěcené hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Proč si tedy nepřipravit třeba rodinné či sousedské hody i dnes. Vždyť přebytečné kalorie v zimě spálíme na lyžích nebo při odstraňování sněhu a ledu ze zasypaných aut či chodníků.
V kvalitě bio je na trhu dostatek surovin, ze kterých lze masopustní pokrmy připravit. Smažené koblihy, masopustní šišky (smažené pečivo ve tvaru pramene spleteného ze tří válečků) nebo masopustní kotouče (smažené pečivo tvarované jako sluníčka) se neobejdou bez kvalitní pšeničné mouky. V kvalitě bio je běžně k dostání v bioprodejnách nebo v e-shopech i mouka hladká špaldová. Špalda je druh pšenice. Tato obilovina nebyla šlechtěna, jedná se o prastarou odrůdu, která si tak zachovala velké množství cenných látek. Obsahuje hodně hořčíku a vitamínů skupiny B.
Milovníkům masových pokrmů je období masopustu také nakloněno. Už se vám sbíhají sliny na ovarovou polévku s kroupami, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, škvarky či pečená kolena? Pokud právě nemáte vykrmeného vepříka v chlívku, zkuste se domluvit se sedláky PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Kontakty na chovatele a producenty masa naleznete zde.
Jestliže se jen po přečtení výčtu masopustních pokrmů obáváte o svou figuru či zdraví, případně bude-li vám pohodování takříkajíc těžko, pak zkuste detoxikační kůru ze zeleniny vypěstované ekologickými zemědělci. S novinkou v podobě detoxikační biobedýnky přišla před Silvestrem společnost ZDRAVÍČEK.cz. Připravila pro všechny, kteří si plní novoroční předsevzetí zhubnout a vylepšit jídelníček tzv. Detoxikační BIO Bedýnku plnou přirozených vitamínů bez chemie. Nejedná se o žádné farmaceutické výrobky, nýbrž čerstvé potraviny té nejvyšší kvality. Biozelenina dodá čerstvé vitamíny a pročistí organismus. Po sedmi dnech takové kůry jsou podle dodavatelů patrné výsledky na pleti, která je jemná a na dotek pružnější, bez vyrážek a zarudnutí; váze, kdy dojde při zdravém zhubnutí o úbytek jednoho až dvou kilogramů vyloučením škodlivých látek; nebo psychice. Zde hraje roli aktivace endorfinů, která díky změně jídelníčku zdravě posílí sebevědomí.
(Sylva Horáková, s využitím receptů Krkonošské kuchařky Jiřího Marholda)
Masopustní koblihy
Koblihy bývaly typickým pokrmem pro „tučný čtvrtek“. Nadívaly se povidly anebo mákem. Z méně obvyklých kombinací lze jmenovat koblihy s náplní z fíků, kdoulí či šalvěje nebo řeřichy. Koblihy se připravují z hladké nebo polohrubé mouky, žloutků, másla , mléka a moučkového cukru. Do těsta se přidává špetka soli, citronová kůra, rum, či bílé víno. Nejprve necháme vykynout trochu mouky, mléka, cukru a droždí. Kvásek smícháme s moukou a přísadami, necháme vykynout. Z vyváleného plátu těsta vykrajujeme kolečka. Na polovinu z nich vložíme náplň, přiklopíme zbylou polovinou, přitiskneme a znovu vykrojíme. Necháme ještě čtvrt hodiny kynout. Smažíme na sádle nebo v oleji.
Rozpis: 500 g mouky, 40 g droždí, 5 žloutků, 50 g cukru moučka, 70 g másla, 1/2 lžičky soli, 2 lžíce rumu nebo bílé víno, šťáva a kůra z 1/2 citronu, 250 ml mléka, olej na smažení. Náplň dle chuti a cukr na posypání.
Pohankové krváky
1kg pohanky
1l vody
3/4 kg vepřového biomasa
1 kg kysaného zelí
kousek sádla, špek, sůl, pepř, nové koření, majoránka, česnek
vepřová krev nebo slezina
2 ks brambor, hladká mouka
Pohanku dobře propláchneme horkou vodou, přidáme sádlo a dusíme. Uvaříme vepřové maso, osolíme, opepříme. Do měkké vychlazen pohanky přidáme uvařené a na kostičky nakrájené maso. To zalijeme krví nebo rozemletou slezinou. Přidáme koření a utřený česnek. Pečeme v troubě. Uvařené kysané zelí zahustíme jíškou s přidáním syrových nastrouhaných brambor a na závěr ještě povaříme. Jako příloha se hodí vařené brambory nebo chléb.
Bramborový biochléb jako chutná příloha
1 kg žitné bio mouky
3 uvařené studené brambory
4 lžičky soli
chlebové biokoření
Kvasnice, cukr
Na kvásek smícháme 40 g kvasnic, pět lžiček vlažené vody se lžičkou cukru a lžičkou mouky. Necháme vzejít. Nastrouhané brambory smícháme se žitnou moukou kořením, kváskem a půllitrem vlažné vody. Těsto propracujeme. Vypracujeme dvě šišky, mokrou rukou uhladíme a položíme na plech na silnou vrstvu mouky. Necháme vykynout. Poté mouku odstraníme a bochníčky potřeme osolenou vodou a dáme na 15 minut do vyhřáté trouby. Znovu potřeme slanou vodou a pečeme ještě půl hodiny. Do třetice potřeme slanou vodou a10 minut dopečeme.
Netroufnete-li si na výrobu chlebového těsta sami, můžete využít připravených chlebových směsí. Jsou jako většina ostatních surovin k dostání v biokvalitě. Tip na závěr: chleba pečený ve tvarovaných formách, např. silikonových, vypadá velmi efektně.
