Plošný zákaz užívání mědi v zemědělství výrazně omezí rozvoj ekologického vinohradnictví v Evropě

IFOAM EU žádá Evropskou komisi, aby bylo užívání mědi v ekologickém vinohradnictví zachováno ve stávajícím rozsahu, dokud nebude nalezena jiná účinná alternativa.

IFOAM EU ve svém dopise Evropské komisi ze dne 19.12. 2014 upozorňuje na dopady, které může mít plánované celoevropské zpřísňování užívání prostředků na ochranu rostlin, a to zejména mědi
a jejích derivátů, na rozvoj ekologického vinohradnictví. Měď je v současné době jediným z povolených prostředků, kterým lze účinně redukovat plísňová onemocnění v ekologickém systému vinohradnictví. Pokud dojde v blízké budoucnosti k jejímu plošnému omezení bez možnosti využívat alternativních řešení, bude zásadně ohrožen rozvoj ekologického vinařství v Evropě.

Nejlepší biovína soutěží

Víno legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz

Součástí soutěže Česká biopotravina roku 2013 je i soutěž o nejlepší víno, vyrobené z ekologicky pěstovaných hroznů a s původem v České republice – „Biovíno 2013“.

Rádi bychom proto připomenuli, pokud jste tak ještě neučinili, že dnes je uzávěrka pro hodnocení vín. Využijte ještě možnost on-line přihlášky na www.elwis.cz. Vzorky stačí doručit nejpozději do termínu hodnocení.

Hodnocení vín proběhne dne 21. a 22. srpna 2013 od 10,00 hod. v degustačním sále Národní vinařské centrum,o.p.s., Zámek 1, 691 42 Valtice. Slavnostní vyhlášení výsledků s předáním ocenění proběhne za velké mediální podpory dne 11. září v Lednici na Moravě při příležitosti Bioakademie 2013. 

SBĚRNÁ MÍSTA PRO VZORKY VÍN A PŘIHLÁŠKY

„Novostavba“ vinařské školy Valtice

ul. Sobotní 1029 (cca 100 m za budovou vinařské školy, směr Úvaly/ Schrattenberg),

VALTICE

Zde pouze ve dnech 8., 9. a 12. srpna 2013 vždy od 9:00 do 16:00

Prodejna vín v Louckém klášteře Znojmo

Prodejní doba: Po – Pá 9 - 18 hod

Tel.: +420 515 267 237, +420 606 707 626.

BS Vinařské potřeby

691 02 Velké Bílovice

Odpovědná osoba – Ing. M. Vidlář

Tel.: +420 728 040 323

Adresa pro zaslání zásilkovou službou:

Národní vinařské centrum, o.p.s.

Zámek 1, 691 42 Valtice

Tel.: +420 519 352 072

Karton se soutěžním vzorkem označte „Biovíno 2013“

Soutěžní vína jsou osvobozena od poplatku!!!

Mikulovský gourmet festival vzdal hold kuchyni Dietrichsteinů

Již tradičně patřil přelom května a června v jihomoravském Mikulově všem

gurmetům. Od 30. května do 2. června 2013 se zde konal již čtvrtý ročník MIKULOV GOURMET FESTIVALU, který je velkolepou oslavou kvalitní moravské kuchyně a jejího snoubení se skvělými moravskými víny. Letošní 4. ročník festivalu vzdal hold bohaté šlechtické kuchyni Dietrichsteinů a zúčastnilo jej celkem 1486 návštěvníků jednotlivých restaurací.

Ve vyhlášených restauracích magického vinařského města se opět servírovali lahůdky, které připravili špičkoví kuchaři z národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů. „Letos jsme se inspirovali v kuchyni Adama z Dietrichsteinu, jenž působil v 6. století ve službách císaře Maxmiliána II. Jako diplomat cestoval po celé Evropě a navíc byl také vychovatelem mladého Rudolfa II., kterého učil mimo jiné také stolování. Na svém mikulovském panství využíval darů moravské země a jeho hostiny

byly vyhlášenou událostí celého císařství,“ říká organizátor festivalu Petr Marcinčák.

Novinkou letošního ročníku bylo také rozšíření degustačních míst o rybí restauraci V Lomu, čímž organizátoři navázali na snahu pánů z Dietrichsteinu o sepětí člověka s krajinou a současně o vnímání země jako bohaté zahrady, která člověku přináší své plody. Rybí restaurace V Lomu byla vytvořena speciálně pro hosty festivalu v přírodní kulise zatopeného vápencového lomu a její menu bylo připraveno z ryb ulovených v

místních rybnících, na kterých dnes hospodaří společnost Rybníkářství Pohořelice.

Přípravu jídel podávaných během festivalu měli na starosti členové Národního týmu kuchařů a cukrářů České republiky. Tentokrát dostali za úkol otevřít pomyslné historické kuchařky z doby renesance a připravit šlechtická menu, která všechny návštěvníky MIKULOV GOURMET FESTIVALU přenesla do doby raného novověku.

Festivalové menu byla vedle již zmíněné rybí restauraci V Lomu nabízena v pěti dalších mikulovských restauracích – v Hotelu Marcinčák, v Hotelu Maroli, v Hotelu Eliška, v Zámecká restauraci a v restauraci Aquarium Relax.

„Čtvrtý ročník MIKULOV GOURMET FESTIVAL jednoznačně naplnil očekávání a potvrdil, že je jedinečný mimořádnou kvalitou a originalitou. Za úspěch považujeme, že se festival zařadil do série gastronomických akcí s podporou CZECH TOURISM. Také se daří rozvíjet spolupráci s producenty vysoce kvalitních regionálních surovin, kteří mohou své produkty představit v mimořádných kulinářských variacích. Český národní kuchařský tým je garantem vysoké kvality a profesionality. Festival jednoznačně pomáhá nalézt novou identitu jihomoravské tradiční kuchyně a svojí úrovní nastavuje laťku velmi vysoko. Kvalita a čerstvé lokální suroviny to je jediná správná cesta jak gastronomicky pozvednout celý region. Pouze kvalitní gastronomie může vyvolat poptávku po regionálních produktech. Celý proces návratu k lokálním produktům je teprve na začátku a jistě ještě nějakou dobu potrvá, než mikulovsko získá věhlas jiných podobných oblastí. Město Mikulov se ale díky MIKULOV GOURMET FESTIVALU stává synonymem pro regionální kuchyni a naší

Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu

ambicí je aby se celý region v příštích letech stal Mekkou gourmetů. „ řekl hlavní organizátor a známý moravský vinař Petr Marcinčák.

Velké poděkování všem partnerům akce, ke kterým patřil také PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.

Kontakty:

GOURMET FESTIVAL MIKULOV o. s.

K VÁPENCE 69, 692 01 MIKULOV

Email: info@mgfest.cz

web: www.mgfest.cz

Nominace v soutěži Česká biopotravina roku 2011 proměněny. Členové Svazu PRO-BIO uspěli

Vítězem jubilejního desátého ročníku soutěže a tedy Českou biopotravinou roku 2011 byl vyhlášen ovčí biosýr Arnika z Horského statku Abertamy. Odborná porota vítěze vybrala mezi dalšími 57 nominovanými biopotravinami. Ovšem členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců uspěli i v dílčích kategoriích. Bezlepkové bioperníčky Jan Zemana (Biopekárna Zemanka) byly vyhodnoceny jako nejlepší mezi mlýnskými a pekárenskými výrobky. V kategorii Ovoce a zelenina a výrobky z nich zvítězil Barunčin BIO džem ze Statku Tilia. Mezi biovýrobky pro gastronomii nejlépe uspěly ječné lívance BIOLINIE od PRO-BIO, obchodní společnosti. A víno z ekologicky pěstovaných hroznů? Nejlepší byl pozdní sběr 2009, Hibrenal, víno s přívlastkem, ze společnosti Vinselekt Michlovský a.s.

"V letošním ročníku biopotraviny roku se jasně ukázalo, že produkční potenciál tuzemští ekologičtí zemědělci mají. A o to více nás těší, že mnoho biovýrobků, které byly do soutěže přihlášeny, pochází od našich členů. Nesmírně si vážíme jejich práce a pochopitelně bychom rádi ocenili všechny, což však bohužel nejde. Osobně jsem se účastnila ochutnávek a výběru biopotraviny roku jako porotce a musím říct, že to bylo velmi obtížné vybrat vítěze. Bio od našich sedláků je skutečně vynikající. Ať už si vezmete vítězný biosýr z Abertam, nebo třeba biodžem ze statku Tilia, biovíno od Michlovského či biomarmeládu od rodiny Komárkových a mnohé další, přesně to jsou kvalitní biopotraviny z tuzemských surovin, které chceme dostat na stůl našich spotřebitelů. A doufám, že už na letošním Biostylu se podaří v tomto udělat první krok a vítězné biovýrobky tam představit," komentovala Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 

Vítězové produktových kategorií 

Také v letošním roce byly kromě hlavní ceny vyhlášeni vítězové jednotlivých produktových kategorií. Vítězem kategorie mléko a mléčné výrobky se stal celkový vítěz soutěže ovčí sýr Arnika. Nejlépe hodnoceným v kategorii mlýnské a pekárenské výrobky byly Bezlepkové bioperníčky z Biopekárny Zemanka. Nejlepším nápojem se dle poroty stal Vinný mošt Veltlínské červené rané BIO 2011 od moravského vinaře Pavla Bindera. Porotce zaujal a vítězem kategorie výrobky z ovoce a zeleniny se stal Barunčin BIO džem ze Statku Tilia. 

Kategorii biovýrobky pro gastronomii vyhrála PRO-BIO, obchodní společnost s.r.o. s výrobkem BIOLINIE Ječné lívance.
Ještě větší zájem byl letos o kategorii vína z ekologických hroznů. Vítězem se stal Hibernal víno s přívlastkem pozdní sběr 2009 z produkce společnosti Vinselekt Michlovský, loňského vítěze kategorie. „Jsem rád, že opět zvítězil netradiční a přitom vynikající bioprodukt z české farmy,“ komentoval výsledky soutěže Tomáš Kreutzer, ředitel Potravinářské komory ČR. „Horský statek Abertamy je členským podnikem PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a velmi nás těší, že takové členy mezi sebou máme. Z osobní zkušenosti se všemi jejich sýry mohu konstatovat, že ochutnat je, vždy znamená mít záruku gurmánského zážitku, doplněno sklenkou dobrého tuzemského biovína a svět je hned mnohem hezčí,“ dodává Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 

„Biopotraviny se stávají stále běžnější součástí každodenního života. Podporou soutěže Česká biopotravina roku se naše společnost snaží podpořit povědomí o bioprodukci v České republice. Toto partnerství proto vnímáme jako jednu z cest, jak můžeme podporovat domácí výrobce biopotravin a napomáhat tak ke zvýšení povědomí o kvalitách a výhodách ekologického zemědělství,“ řekl Marcel Skála, obchodní ředitel společnosti Bureau Veritas, jež je Zlatým partnerem soutěže. 

Soutěž má prestiž a silné zázemí 

Soutěž Česká biopotravina roku byla vloni vyhlášena již podesáté. Celkem 19 výrobců biopotravin do soutěže nominovalo 58 výrobků. 

Soutěž vyhlašuje Potravinářská komora České republiky společně s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců. Zlatým partnerem soutěže je společnost BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o., člen mezinárodní skupiny Bureau Veritas Certification, která působí ve více než 100 zemích a je lídrem celosvětového certifikačního trhu.

Členové Svazu PRO-BIO z různých krajů republiky představili své výrobky na prestižním setkání celého biosvěta

Biopotraviny vyprodukované členy PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců reprezentují Českou republiku na mezinárodním veletrhu BioFach 2012 v Norimberku. Řada českých výrobků se představila celému biosvětu, který na nejprestižnější bioakci zamíří mezi 15. a 18. únorem. Na BioFachu návštěvníci českého stánku ochutnali vynikající výrobky tuzemských ekologických sedláků ze všech koutů České republiky.

„BioFach je stěžejní událost celého biosvěta. Jedná se o vysoce prestižní mezinárodní záležitost s účastí zástupců nejen z Evropy ale také Ameriky, Afriky anebo Asie. Již sice není primárně určena pro ekologicky hospodařící zemědělce, ale pro prodejce bioproduktů, přesto či právě proto je účast našich sedláků pro ně rozhodně přínosné. Mohou navázat kontakty nebo najít inspiraci, což je neméně důležité. Na BioFachu je každoročně k vidění bezesporu nejširší nabídka produktů, které lze v kvalitě bio vyrobit. Proto do Německa pravidelně míří řada obchodníků z České republiky, kteří se tak snáze dozví, co je po celý rok dostupné na českém trhu,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

O nesporné kvalitě přesvědčily pochoutky z biomléka krav, které se pasou na lukách v Libereckém a Olomouckém kraji. „V této době se sice na pastvinách prohání lyžaři na sjezdovkách, ale v létě jsme připravili dostatek kvalitního krmiva, a tak je i nyní vynikající mléko, ze kterého za hranicemi ochutnají například náš tvaroh,“ sdělil farmář Martin Šourek z Plav nedaleko Tanvaldu. Tvrdé zrající sýry či máslo a jogurty vyrobil Ivan Hrbek z Hvozdu u Konice na Hané. Na stánku byly k dispozici také čerstvé sýry, žervé, biokefír nebo syrovátka z kozího mléka z farmy Pavla Dobrovolného na Vysočině. Prezentovaly se také mléčné biovýrobky z Polabí.

Masné bioprodukty zastoupilo jehněčí klobása s hovězím masem vyrobená ve Zlínském kraji. Bohumil Kusák z Dědiny u Ostrožské Nové Vsi na výrobu klobás používá jehněčí a hovězí maso z ekologických farem v Bílých Karpatech. Dochucuje je přidáním česneku a koření, jež dodávají další sedláci z okolí. Své masné výrobky udí na trnkovém dřevě. Vše vzniká tradičním řemeslným způsobem bez použití rychlosoli či chemie.

Pro změnu z Královéhradeckého kraje bylo v Německu pečivo k zakousnutí v podobě žitného chleba se slunečnicí či se špaldou - certifikovaných regionálních produktů Broumovska. Odtud také pocházela úplná novinka, pohankové piškoty. „Piškoty z pohankové mouky v biokvalitě doplňují sortiment potravin se sníženým obsahem lepku, ale chuťově se blíží klasickým piškotům, což ocení zvláště maminky dětí s celiakií,“ říká jediný tuzemský výrobce pohankových biopiškotů Jan Jirásek.

Nezapomnělo se ani na sladkosti. Přehlídkou nevšedních chuťových variací jsou biodžemy z aronie, rebarbory nebo muchovníku přezdívaného indiánské ovoce, rovněž původem z Královéhradeckého kraje. Doplnily je tradiční marmelády ze švestek a jablek, stejně jako sušené ovoce (hrušky, švestky) či neobvyklé dýňové pyré od Tomáše Vrány ze Zlínského kraje.

Nealkoholické nápoje v kvalitě bio v Norimberku reprezentovaly sirup a šťáva z rakytníku Miloslava Koška z Libereckého kraje. Bionápoje pro plnoleté zastoupily zručností Františka Mádla v lahodný mok přeměněné ekologicky vypěstované hrozny v Jihomoravském kraji a vína ze středních Čech pocházejících z kutnohorských vinných sklepů.

Výrobky členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, které reprezentují bioprodukci hned z několika krajů, jsou k dispozici na stánku č. 340 v hale číslo pět v české expozici spolu s prezentací Ministerstva zemědělství ČR a dalších bioproducentů.

Seznam členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců prezentujících své výrobky na BioFachu 2012: 

• Řeznictví u Kusáků (Zlínský kraj) - jehněčí klobása s hovězím masem www.ukusaku.cz
• Biofarma Juré (Zlínský kraj) - marmelády (jablečné, švestkové), sušené ovoce (hrušky, švestky), dýňové pyré  www.biofarmajure.cz
• Statek Tilia (Královéhradecký kraj) - biodžemy - aroniový, Honzíkův (aronie, jablko), rebarborový, Baruščin (rebarborový a malinový biodžem), Bertíkův (muchovník, rebarbora). Dále chléb (žitný se slunečnicí, žitný a kváskový se špaldou) dýně Hokkaidó a také úplná novinka, špaldové piškoty www.statektilia.cz
• Miloslav Košek (Liberecký kraj) - rakytníkový sirup, šťáva www.ekoplanet.cz
• Farma Filoun (Liberecký kraj) – kravské mléko, kefír, máslo, tvarohy a sýry www.farmafiloun.cz
• Farma Hvozd (Olomoucký kraj) - čerstvé sýry, sýrové nitě, máslo, tvrdý zrající sýr, vše z kravského mléka  www.farmy.biz
• Biofarma Dora (kraj Vysočina) - čerstvé kozí sýry bílé a s příchutí (česnek, pažitka, kapie), kozí sýr pomazánkový bílý i s příchutí (pažitka, česnek), žervé, biokefír a syrovátka www.kozimleko.cz
• František Mádl (Jihomoravský kraj) – biovíno malyvinar@slunce.cz
• Vinné sklepy Kutná Hora (Středočeský kraj) – biovíno www.vinokutnahora.cz
• Polabské mlékárny (Středočeský kraj) – mléčné výrobky www.polabske.cz

Ohlédnutí: Účast členů Svazu PRO-BIO na veletrhu BioFach 2011 aneb jak to bylo vloni

Jogurty z biomléka z Horní Lidče nebo ekologicky vyprodukované víno z Pavlova představili čeští zemědělci na mezinárodním veletrhu BioFach 2011 v Norimberku. V české expozici nechybělo ani biomaso, biosýry, biopečivo či výrobky z ekologicky vypěstovaného ovoce a zeleniny. 

Prezentaci českých biospecialit na veletrhu „rozbalili“ ve dnech 16. až 19. února prostřednictvím PRO - BIO Svazu ekologických zemědělců jeho členové – ekologičtí zemědělci a producenti. „Účastníky veletrhu jsme pravidelně již od poloviny devadesátých let. Farmáři, producenti a prodejci bioproduktů z celé České republiky míří na veletrh nejen jako vystavovatelé, ale také pro inspiraci,“ sdělila za PRO - BIO Svaz ekologických zemědělců manažerka Kateřina Nesrstová. Kromě členů svazu PRO- BIO se do Norimberku vypravili i zástupci Ministerstva zemědělství, například náměstek ministra PhDr. Juraj Chmiel, CSc. 

Český stánek číslo 316 v hale č.5 ožil především ve středu 16. února, kdy se uskutečnila česká party. Od 14 hodin zde byly k ochutnání české biopečivo, pomazánky nebo biouzenina. Návštěvníci ocenili salámy biolovečák a biouherák, na které Josef Sklenář ze Sasova u Jihlavy použil výhradně ekologicky vyprodukované suroviny. „Přípitek byl samozřejmě ekologicky vyrobeným vínem,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 

Česká Bioparty mnoha chutí 

K vínu neodmyslitelně patří také dobré sýry. Tudíž nechyběly ani ty vyrobené z českého biomléka, ať už kravského, či kozího. Z mlékárny Lacrum Velké Meziříčí „vyjela“ na BioFach sýr Niva. Ti, kteří dali přednost sýrům kozím, jistě přesvědčily o české kvalitě bio kozí sýry. K porovnání byly sýry z Kozí farmy Dvůr Ratibořice Pavla Dobrovolného v Jaroměřicích nad Rokytnou na Vysočině a Josefa Pulíčka z Pěnčína na severu Čech. 

Výrobky z biomléka byly na českém stánku hojně zastoupené. Za Polabskou mlékárnu z Poděbrad to byla kromě sýrů také novinka, ochucený biotvaroh, a z Mlékárny Valašské Meziříčí zase řada jogurtů spolu se zákysy. 

Ovoce a zelenina v bio kvalitě zpracovaná firmou Hamé se sídlem v Kunovicích chtěla oslovit návštěvníky veletrhu v podobě Bio přesnídávek, dětských výživ, džemů a kečupů. Nechyběly ani sterilované bio okurky. 

Ke všem dobrotám, jež reprezentovaly české biopotraviny, bylo na společném stánku PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a Ministerstva zemědělství ČR k zakousnutí biopečivo od firmy Country Life z Nenačovic u Berouna. 

„Jsme rádi, že máme kvalitní členskou základnu ekologicky hospodařících farmářů. Ovšem neméně důležité je rovněž to, že produkci ekologického zemědělství dovedou zpracovat. Cílem je, aby se bio produkty dostaly k zákazníkovi. Jsem ráda, že se daří uvádět na trh stále nové výrobky v kvalitě bio. Zároveň se také rozšiřují řady producentů biovýrobků,“ uvedla Kateřina Nesrstová. Účast na veletrhu organizovala centrála PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. 

Kozí biosýry z mléka původních plemen 

Na společném stánku PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a Ministerstva zemědělství se vedle sebe objevily kozí sýry v biokvalitě z Kozí farmy Pavla Dobrovolného Dvůr Ratibořice v Jaroměřicích nad Rokytnou a od Josefa Pulíčka z Pěnčína.

„Kozí biosýr vyrábíme jak přírodní, tak dochucený kořením, rovněž v biokvalitě. Nejžádanější je archivní, ale podle mě je vynikající i ten klasický, přírodní,“ řekl farmář Josef Pulíček. Kozí biomléko z Pěnčína pochází od hnědých a bílých krátkosrstých koz vedených v genetických rezervách státu. Jedná se o původní česká plemena. 

Rovněž chov koz na farmě v Ratibořicích, odkud zástupci PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců do Norimberku přivezli na ochutnávku další kozí sýry, se řídí pravidly ekologického zemědělství. Ve třech stájích dnes chová Pavel Dobrovolný více než pět set koz plemene koza bílá krátkosrstá. Na farmě se vyrábí široký sortiment BIO kozích sýrů zahrnující pomazánkové kozí sýry, dezertní kozí sýry, kozí sýr Doral (eidam) Morávia a kozí žervé. Koncem minulého roku rozšířil Dvůr Ratibořice sortiment kozích sýrů o čerstvý kozí sýr v příchutích bílý, česnek, kapie, pažitka, kmín nebo bazalka. Kozí farma Pěnčín Josefa Pulíčka není na rozdíl od farmy Dvůr Ratibořice členem PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 

Slámové víno z Pálavy nabídl moravský ekovinař

Sedm druhů červeného a bílého vína z hroznů vypěstovaných na ekofarmě v Pavlově doplnilo na veletrhu sortiment produktů českého ekologického zemědělství. Víno a koření z rodinné farmy Abrlových se představilo na stánku PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců spolu s dalšími výrobci a producenty bioproduktů z celé České republiky. „Do Norimberku na veletrh BioFach jsme přivezli bílé víno z odrůd Pálava, Muškát moravský a Ryzlink rýnský ročníku 2008. Za červená vína ročníku 2007 to byly Cabernet Moravia a André a růžové Cabernet Moravia rose, ročník 2009. Chloubou je však naše slámové víno z odrůdy Pálava. V lahvích o obsahu 0,375 litru jsme představili na veletrhu ročník 2009,“ sdělila Jarmila Abrlová. Všechny hrozny vyrostly na vinicích v Pavlově. Podle Jarmily Abrlové je každé ze zmiňovaných vín specifické a každé se hodí k něčemu jinému. Ať dáváte přednost bílému či červenému, vězte, že víno na stráních nad malebným Pavlovem bylo vypěstováváno za dodržení nejpřísnějších podmínek, které splňují všichni ekologičtí zemědělci ze svazu PRO-BIO. 

Biojogurty z mléka z Valašska „vytlačily“ rakouské výrobky v řetězci Billa. Chutnaly i na BioFachu

Výrobky z mléka v biokvalitě od krav chovaných na ekofarmě v Horní Lidči ochutnali návštěvníci veletrhu BioFach v Norimberku. Není náhoda, že se v českém stánku na veletrhu Biofach objevily právě biovýrobky z Mlékárny Valašské Meziříčí, která je jako zpracovatel bioproduktů členem PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. „Naše privátní značka Naše Bio zahrnuje sedm druhů jogurtů. Ty nahradily rakouské dodavatele pro řetězec Billa v České republice. Jak mléko, tak použité ovocné složky jsou v biokvalitě,“ uvedla Marcela Hermanová z marketingového oddělení Mlékárny Valašské Meziříčí. Potvrdila, že veškeré mléko, ze kterého se jogurty vyrábí, pochází z ekofarmy AGROFYTO v Lidečku v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Produkuje ho na sto padesát dojnic plemene Holštýn z ekofarmy v Horní Lidči. Právě z tohoto biomléka přivezli do Německa zástupci PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců pod značkou Mlékárny Valašské Meziříčí dva druhy kysaných bionápojů (přírodní a jahodový) a tři druhy biojogurtů (bílý, jahodový a borůvkový). S etiketou Naše Bio bylo k ochutnání sedm druhů jogurtů (Naše BIO jogurt bílý, jahodový, banánový s cereáliemi, borůvkový, s lesním ovocem, malinový, višeň a vanilka). Podle Marcely Hermanové rozhodně stojí za ochutnání biojogurt s banánem a cereáliemi. „Ten hodně chválí také zaměstnanci naší mlékárny,“ dodala Marcela Hermanová. 

Mléčné biovýrobky z Valašského Meziříčí svědčí o tom, že české biopotraviny jsou více než konkurenceschopné. 

„Jsme rádi, že se konečně i zástupcům řetězců otevřela mysl a pochopili, že biospotřebitelé se prostě dívají, odkud jejich oblíbený bioprodukt pochází. Mají zájem o původ a kvalitu potravin, které konzumují a často zohledňují i další environmentální aspekty. Není tedy logický důvod dovážet a prodávat pod značkou bio to, co umíme ve špičkové kvalitě sami vyprodukovat. Český biospotřebitel ocení české biojogurty a biokysané nápoje. A tak je to správně. Sama je mohu jen vřele doporučit,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 

AGROFYTO, spol. s r.o. se sídlem v Horní Lidči (Lidečku) hospodaří na pozemcích o celkové výměře 850 hektarů. Zaměřuje se na chov mléčného a masného skotu a je dodavatelem biomléka do Mlékárny Valašské Meziříčí. Tamní BIO kysaný nápoj nese titul Česká biopotravina roku 2006, Mlékárenský výrobek roku 2007 a mnohá další ocenění. 

Konečně bude mít i Evropa svá biovína. Také čeští ekovinaři budou moci použít na etiketách označení BIO. Nová pravidla v Unii začnou platit již letos

Evropští ekologičtí vinaři budou moci svou produkci označovat jako „bio“. Od sklizně v tomto roce totiž vstoupí v platnost nová pravidla pro výrobu biovín. Odsouhlasili je minulý týden členové Stálého výboru pro ekologické zemědělství (SCOF). Aby ekologičtí vinaři mohli označení „bio“ pro víno použít, musí samozřejmě splnit řadu daných podmínek. 
Biovína budou následně díky novým pravidlům jasně odlišitelná od konvenční produkce. Výrobci na etiketách však musí uvádět evropské logo pro ekologické zemědělství a číselný kód organizace, která provedla certifikaci, a respektovat všechna další pravidla pro označování vín.
„Označení ‚bio‘ pro víno, usnadní spotřebitelům orientaci. Doposud nebylo možné ekologicky produkované víno jako ‚bio‘ nazývat, přestože je vinaři vyrobili za dodržení přísných pravidel pro ekologické zemědělství. Víno tak bylo doposud ‚hendikepováno‘ nejen vůči jiným biovýrobkům. Předpona bio se běžně užívá při pojmenování ekologicky vyrobených moštů, šťáv nebo dokonce piva a pálenky,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, který sdružuje řadu ekologických vinařů.
Označení biovíno nebylo možné dosud používat, jelikož do této doby platná pravidla pro "vína vyrobená z ekologicky pěstovaných hroznů“ nepokrývala veškeré postupy zpracování. Produkce vína byla až doposud jednou z posledních odvětví, jež nebyla plně pokryta pravidly pro ekologické zemědělství v rámci nařízení 834/2007. 
Odsouhlasená pravidla jasně oddělují produkci konvenčních vín a biovín, čímž spotřebitelům poskytují vyšší transparentnost a rozpoznatelnost. To posílí postavení Evropské unie na mezinárodní úrovni, neboť mnoho jiných zemí produkujících biovíno (USA, Chile, Austrálie, Jižní Afrika) již má tyto standardy stanoveny. Podle evropského komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Ciolose si spotřebitelé mohou být jisti, že jakékoli víno s označením „bio“ bylo vyprodukováno pomocí přísnějších pravidel produkce.
Nová pravidla vytvářejí seznam postupů a látek pro výrobu biovín v rámci platného nařízení (ES) 606/2009 společné organizace trhu s vínem. Jedná se například o zákaz používání kyseliny sorbové a odsířování uvedenými fyzikálními metodami. Obsah siřičitanů nesmí překročit 100 mg/l u červených vín a 150 mg/l u růžových a bílých vín při hodnotě zbytkového cukru nižší než 2 g/l, u všech ostatních vín se maximální obsah oxidu siřičitého musí snížit o 30 mg/l.

Mimo tato „nastavbová“ pravidla samozřejmě stále platí obecné postupy, stanovené v rámci nařízení (ES) 606/2009, a také povinnost vyrábět biovína pouze z ekologicky pěstovaných hroznů dle nařízení (ES) 834/2007.


Reportáže o ekovinařích sdružených v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců:
Vinné sklepy Kutná Hora

Devítisetletá tradice pěstování révy v Kutné Hoře se vrací v režimu bio

Dvě generace rodu Rudolfských se snaží o obnovu zašlé slávy a dlouholeté tradice pěstování révy na Kutnohorsku. Rodinná společnost Vinné sklepy Kutná Hora, s.r.o. pěstuje révu na 52 ha vinohradů. Ucelený systém ekologického zemědělství doplňuje 30 ha pastvin, 8 ha sadů a 1,5 ha vyčleněných pro pěstování zeleniny, s tím že na plochách farmy se hospodaří s prvky biodynamiky, konkrétně se dodržující standardy Demeter. Významným přínosem ekologického přístupu rodiny Rudolfských je vytvoření příznivého životního prostředí pro rozmanité druhy rostlin a živočichů a snížení eroze na příkrých a kamenitých svazích vinohradů, o jejichž existenci se zmiňuje již v roce 1101 kronikář Kosmas.

Myšlenka produkovat zdravé a zdraví prospěšné potraviny se rozvíjí v rodině Rodolfských již dlouho. „Rozhodli jsme se jít ekologickou cestou v podstatě před nějakými patnácti, dvaceti lety. Bylo to v době po pádu komunismu, kdy se společnost začala rozvíjet a zároveň jsme se dozvídali, co vlastně jíme,“ přiblížil cestu k biu Lukáš Rudolfský, ředitel, jednatel firmy Vinné sklepy Kutná Hora, s.r.o. v případě zmíněné firmy jde kromě ekologického vinařství o ucelený systém, který umožňuje, aby celý chod hospodářství byl co nejméně závislý na okolí. Kromě vína produkují své maso, ovoce a zeleninu, a zároveň rovněž hnojivo v podobě mrvy a kompostů.

 Kutnohorské vinice

Tradice vinařství je v Kutné Hoře, která spadá do české vinařské oblasti, velmi dlouhá. První zmínky pochází z roku 1101 v Kosmově kronice. Přesto její obnovení nebylo snadné. V novodobé historii bylo pěstování révy v na viničních tratích v Kutné Hoře přerušeno v polovině 19. století, aby na ni státní statek ve století dvacátém navázal. Ovšem pouze na sedmi hektarech. Rodinná společnost Vinné sklepy Kutná Hora s dnešními 52 ha vinic, jejichž rozšíření probíhá od roku 2005, může být právoplatně označena za obnovitele tradice. „Pěstujeme 16 odrůd vinné révy. Nejvíce jsou zastoupené interspecifické odrůdy, zejména ty odolné houbovým chorobám. Vína z nich jsou dobrá a srovnatelná s klasickými konvenčními odrůdami,“ uvedl Lukáš Rudolfský. Podle něj se dá v režimu bio pěstovat v podstatě jakákoliv odrůda, ovšem záleží především na přístupu. „Réva potřebuje růst v půdě, o kterou je potřeba se pečlivě starat. Také je důležité, aby byly vinohrady na kopci, aby se tam nedržela vlhkost a nepodporovala rozvoj houbových chorob. Neméně důležité je i celkové pro-středí, do kterého je vinohrad zasazen,“ vysvětlil Lukáš Rudolfský. Důležitou roli tak hrají meze a remízky, které jsou jednak přirozeným útočištěm hmyzu, ale také zachytávají i plísně šířené vzduchem. Navíc již předci věděli, že jsou důležitou ochranou půdy vůči erozi.

Vinohrady v ekologickém režimu

Výsledkem úspěšného snažení dvou generací vinařů na nově obnovených vinicích s bezmála tisíciletou tradicí jsou dva vzorky zařazené v národním salonu vín. „Umístění mezi stovkou nejlepších po trojkolovém hodnocení pěti tisíc vzorků, to je pocta a úspěch. Zvlášť když se jedná o víno z české vinařské oblasti,“ zhodnotil úspěchy zástupce druhé generace kutnohorského vinařského rodu a dodal, že důležité je dělat víno s láskou. Sám si vína cení více než piva, přestože přiznává, že v létě jedním oroseným nepohrdne. A jakému vínu dává přednost? Záleží na čase. V zimě upřednostňuje červené, v létě naopak bílé. Ovšem s Rulandským modrým je to sázka na jistotu vždy.

Přirozený způsob pěstování téměř vymizel, a proto konvenční zemědělci musí používat chemickou ochranu. Předci pěstovali plodiny bez postřiků až do chvíle, kdy nastalo zvyšování spotřeby, což dospělo až do dnešní podoby. Velké pásy polí, nenabízí místa, kam se má schovat hmyz, který tedy začne parazitovat na plodinách. „Dnes jsou bez po-střiků konvenční pole mrtvá. My, jako biopěstitelé révy, však máme ucelený systém, který umožňuje přirozený kolo-běh živin jen s nejnutnějšími zásahy povolenými prostředky. I tak musíme do vinice stejně vjet, přestože když vinice zapadají do okolního prostředí jako celek, podobně jako naše, přejezdům se ulehčí,“ sdělil Lukáš Rudolfský. Poukázal však na to, že například ke hnojení využívá mrvy hospodářských zvířat z farmy, vlastního kompostu, stejně jako zbytků po vylisování hroznů vinné révy. Slupky a třapiny se tedy také vrací zpět do vinice.

„Rozdíl mezi konvenční vinicí a naší je patrný na první pohled, neboť jsou zatravněné a schované, obehnané remízky a lesem, jež poskytují úkryt pro přirozenou faunu. Díky porostu zatravněné vinice se zde vyskytuje i přirozená flora. Mezi keři révy rostou pásy přirozené mateřídoušky nebo lesní jahody. Z živočichů na kamenité vinici žijí plazi a obojživelníci ještěrky, slepýši, zmije. V okolních porostech se vyskytuje mnoho druhů ptáků. Naše vinice žijí, dýchají a vyzařuje z nich pozitivní energie,“ popsal Lukáš Rudolfský.

Vína jako z Burgundska

Vína z Kutné Hory vynikají svou mineralitou a kořenitostí, která pramení z kamenitého či štěrkopísčitého podloží bohatého na minerální složky. Nejvíce se zde daří odrůdám Müller Thurgau, Chardonnay, Rulandské šedé a Tramín červený, z modrých odrůd Svatovavřineckému a Rulandskému modrému. Podloží kutnohorských vinic je vhodné pro výrobu červených vín, jakým je výše zmiňované rulandské modré. To podle vinaře dosahuje světové úrovně díky štěrko-kamenité půda podobné té v Burgundsku. Od roku 2009 nesou vína z Vinných sklepů Kutná Hora s.r.o. označení BIO. V současné době využívají při pěstování révy prvky biodynamiky, kdy na vinařství pohlíží jako na živý organismus, který může podléhat i nemateriálním vlivům. Znamená například provádění různých pracovních operací v závislosti na fázi Měsíce.

Kromě vína rodinná společnost Vinné sklepy Kutná Hora s.r.o. produkuje ovoce, zeleninu a maso. S odbytem v okolí farmy nemá problém. „Společnost je lačná po domácí kvalitní bioprodukci, a tak doufám, že se české biopotraviny čím dál častěji na trhu prosadí. Nebývá jednoduché dosáhnout toho, aby bio produkt byl po všech stránkách pro zákazníka přitažlivý, což se může týkat například vzhledu. Z menších výnosů se obtížněji dělá redukce,“ upozorňuje Rudolfský. Dalším hlediskem je pak i cena, která zákazníka neméně zajímá. Tím, že mnozí z konzumentů sáhnou spíše po konvenční produkci ze supermarketů, ale bohužel možná vůbec neušetří, vezmou-li se v potaz i dopady na zdraví a životní prostředí. Co se týče vína je podle Lukáše Rudolfského brán ekologický způsob pěstování, tedy „přívlastek“ bio, jako příjemný doplněk. Pro většinu zákazníků nehraje zas až tak významnou roli, důležité je, jestli je výsledek kvalitní. Je-li víno vynikající a nese-li ještě označení bio, jedná se pak o ideální kombinaci.