Biovejce nezdražují, zájem zákazníků o ně vzrůstá

Vejce v kvalitě bio výrazně nezdražují oproti dřívějšku, a tak má cenový nárůst vajec z konvenční produkce paradoxně i pozitivní efekt. Přilákal zákazníky, kteří dříve kvůli obsahu peněženky s jejich koupí váhali. Spotřebitelé, kteří se orientují na vejce z ekologické produkce, tak za téměř stejnou cenu jako dříve získávají potravinu s prokazatelně vysokou kvalitou. 

Zatímco cena vajec z konvenční produkce se v posledních týdnech šplhala strmě vzhůru, ceny biovajec se nijak zvlášť nezměnily. V bioprodejnách se dají koupit za cenu kolem osmi korun za kus. V internetových obchodech při objednávce většího počtu se může zákazník dostat i na cenu pod sedm korun za kus, tedy stejnou částku, jakou často zaplatí spotřebitel za vejce z klasického chovu. U ekologických chovatelů drůbeže přímo na farmě je pak cena za vejce ještě nižší.

Ekologičtí malochovatelé nosnic zaznamenali zvýšený zájem spotřebitelů o jejich produkci. „Lidé se častěji poptávají, ale zatím můžeme realizovat jen předem nasmlouvané odběry,“ potvrdil Jiří Beránek z Farmy Stránské z Moravskoslezského kraje. Vývoj na trhu s vejci vnímá jako příznivý, neboť ekologičtí farmáři díky vyššímu zájmu spotřebitelů o biovejce získávají spravedlivou cenu. Dle Pavla Kýra z Heroltic na Olomoucku záleží na velikosti vajec a typu balení. Velká vejce v balení po šesti kusech jsou nejdražší. V případě odběru přímo z farmy je schopen zákazníkům nabídnout cenu již od 5,50 korun za kus. 

Zajímavé však je, že stoupá zájem i prodej ze dvora. Například farma Pavla Kýra, která produkuje průměrně 1600 vajec denně, prodá veškerou produkci. Dříve však přímo z farmy realizoval Pavel Kýr minimum prodeje, v současné době přímo ze dvora prodá až 300 vajec týdně. 

Ještě zajímavější čísla udávají bioprodejny. Například v bioprodejně Bazalka v Hradci Králové, kterou provozuje Jana Lukešová, správce sekce bioprodejen Svazu PRO-BIO, se za poslední tři týdny zvýšil prodej biovajec o 100% 

Proč raději biovejce?

Odborné studie dokázaly, že biovejce mají vyšší výživově – fyziologickou kvalitu. Obsahují větší množství lecitinu, tuků a karotenoidů. Zároveň vejce slepic z volného chovu, který je pro ekologický chov nosnic typický, mají výrazně nižší P-hodnoty, kterými se měří stres slepic z klecového chovu. Vejce ekologicky chovaných slepic jsou navíc těžší, z čehož vyplývá, že váha žloutku je výrazně vyšší.

„Další přidanou hodnotou produkce biovajec je welfare zvířat. Nosnice v ekologickém chovu mají zajištěny podmínky pro přirozený způsob života. Snůšku ovlivňuje roční období a cyklus dne, nikoliv umělé osvětlení. Nosnice mají prostor k hrabání a vyhledávání potravy, popelení se, nerušené snůšce do hnízda a vzájemnému kontaktu i soužití v hejnu s kohouty. Venkovní výběh je samozřejmostí,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 

Krmivo slepic v ekologických chovech pochází min. z 80 % z produkce ekologického zemědělství a z části ho tvoří čerstvá tráva, seno nebo naklíčené obilí. V potravě nosnice však rozhodně nenajdou zakázané extrahované šroty, tedy krmiva chemického původu, a krmiva s příměsí GMO.

„Cenový vývoj na trhu s vejci ukazuje, jak obchodníci využívají situace. Zatímco ekologičtí chovatelé hospodaří za mnohem přísnějších podmínek s vyššími ekonomickými náklady, cena jejich biovajec je nyní srovnatelná s konvenční produkcí v klecových ‚koncentrácích‘. Někde tak není něco v pořádku,“ upozornila Kateřina Nesrstová.

Obáváte se nebezpečných bakterií v kuřecím mase s rezistencí na antibiotika?

Kvalita kuřecího masa se opět dostala do hledáčku pozornosti veřejnosti i odborníků nejen v Německu. Po zveřejnění zjištění ekologické organizace BUND, že kuřecí maso z konvenčních německých chovů obsahuje nebezpečné bakterie odolné vůči antibiotikům, byla nastolena otázka, zda nejsou antibiotika v konvenčních chovech nadužívána. 

Čeští ekologičtí zemědělci k vzniklé situaci dodávají, že u nás není třeba panikařit, neboť zákazník má možnost konzumace masa z ekologicky chované drůbeže s garantovanou zárukou kvality. Nemusí se tedy obávat toho, že by drůbež dostávala nadměrné dávky antibiotik, a má také zaručeno, že nebyly využívány růstové hormony. Biokrmivo pro drůbež v ekologických chovech totiž obsahuje hlavně přírodní složky (včetně čerstvé trávy), ale nikoli antibiotika, hormony ani GMO (geneticky modifikované) složky, např. sóju, jak tomu může být v chovech konvenčních. 

Přísný dohled 

„Ekologické chovy drůbeže v České republice podléhají přísným kontrolám, a to ať již z hlediska veterinárního (zdravotní stav zvířat, welfare), tak z hlediska dodržování pravidel ekologického zemědělství. Chovatelé také musí přesně dokumentovat veškeré krmivo, které zvířata konzumují. Zda je dokumentace vedena správně a pravidelně kontrolují certifikační organizace (KEZ, ABCERT, Biokont),“ popsala systém ekologických chovů Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 

Neméně důležitým faktorem, který pozitivně přispívá ke kvalitě produktů z ekologického chovu drůbeže (maso, vejce), je důsledně kladený důraz na welfare zvířat. Od začátku roku 2012 vstoupila sice v konvenčních chovech drůbeže v platnost povinnost používání obohacených klecí, které obsahují snášková hnízda, napájecí a krmný systém, hřady, popeliště, trusný pás a zahrnují i další podmínky např. zkracování drápů, sběr vajec. I tak je ale drůbež chována bez možnosti přístupu k dennímu světlu a osvojování přirozených návyků. 

V ekologickém zemědělství je naproti tomu drůbež chována v přirozených podmínkách, ptáci se pohybují na denním světle a čerstvém vzduchu, získávají přirozené návyky apod. Zároveň je umožněna i velmi důležitá komunikace v hejnu. 

Drůbežího masa s certifikátem „bio“ je v České republice dostatečné množství. Zákazníci je však nemohou hledat v policích marketů označenými nejnižšími cenami. 

„Nejlepší je zajet si pro biokuře přímo na farmu. Podívat se, v jakých podmínkách zemědělec zvířata chová a čím je krmí. To je pro mě nejvyšší záruka kvality. Když vím, jak dlouho roste kuře ekologické do správné váhy a jak dlouho konvenční, je mi jasné, proč je biokuře o tolik dražší. Je třeba si uvědomit, nakolik si ceníme našeho zdraví a jaká rizika hodláme výběrem potravin, které jíme, podstoupit. Například ve Švýcarsku na toto upozorňují velmi výstižnou kampaní, ve které říkají, že do Ferrari také nebudeme lít nejlevnější palivo, tak proč to děláme s naším tělem, které je mnohem cennější,“ upozornila Kateřina Nesrstová. Zároveň také dodala, že koupí drůbežího masa od ekologického chovatele zákazníci podpoří jak tuzemskou zemědělskou produkci, tak přispějí i k rozvoji zejména venkovských oblastí. 

Chovatelů drůbeže sdružuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců na tři desítky. Jejich podrobný seznam, včetně kontaktů, naleznete 

zde.