Zobrazují se příspěvky se štítkempraxe členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempraxe členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Zobrazit všechny příspěvky

středa 10. září 2014

Dny otevřených vrat

Den otevřených dveří na statku Kozojedský dvůr

Místo konání: Nítkovice u Litenčic
Datum: 14. 9.2014
Čas: 13:00 - 18:00
Srdečně Vás zveme na den otevřených dveří na ekologickém statku Kozojedský dvůr s.r.o. v Nítkovicích na Kroměřížsku.
Čeká vás nejen prohlídka statku a ochutnávky, ale i další zajímavý program. Podrobnosti najdete v přiložené pozvánce.
Akci pořádá Kozojedský dvůr s.r.o. ve spolupráci s IS Kopanice,
PRO-BIO RC Bílé Karpaty a Lískou o.s. pro EVVO ve Zlínském kraji.

Připravuje se:


Dny otevřených dveří u našich regionálních ekologických zemědělců:


  • 20. září 2014 AGROFYTO spol. s r.o. v Lidečku
  • V rámci Jablečné slavnosti 28. září 2014 pořádá den otevřených dveří také Moštárna Hostětín s.r.o.
  • 24. října 2014 ekofarma Pavla Šeligy ve Vlachovicích (spojeno s trhem plemenných beranů)
  • 6. prosince 2014 Horňácká Farma s.r.o. v Hrubé Vrbce 


pátek 26. července 2013

Kontrola ekofarmy pod veřejným dozorem už v sobotu

Chcete vědět, jak se kontroluje bio? Můžete se přesvědčit na vlastní oči. 2. veřejná kontrola se bude tentokrát konat na ekofarmě Moniky Menčíkové v Šonově u Broumova.

Kdy? V sobotu 27. července 2013

Program: 9,30 – 10,00 příjezd a registrace účastníků
10,00 – 10,15 představení farmy – Monika Menčíková
10,15 –12,15 veřejná kontrola – Ing. Milan Berka, ředitel KEZ o.p.s.
12,15 –13,00 ochutnávka biopotravin, diskuze
13,00 ukončení (dle zájmu účastníků)
V případě zájmu se registrujte na mail epos@eposcr.eu nebo formou sms na 774 710 391.

středa 19. června 2013

Ekologické zemědělství a homeopatie: Životaschopná alternativa k rozšířenému chemickému průmyslu

V zemědělství se plodiny neustále stříkají jedovatými prostředky. Rostliny žijí ve sterilním prostředí (jako takové je také jediné, ve kterém mohou žít), a tak nemají možnost vy-tvořit si jakýkoliv typ obrany. Výsledkem je, že jsou stále slabší a slabší a potřebují více a více péče. S rostlinami se děje to samé jako v medicíně, kdy zneužívání antibiotik ničí jakýkoliv obranný systém člověka a musí se používat více a častěji léky na úkor přirozeného zdraví.

Komplexní přístup

Homeopatie pečlivě studuje a zkoumá všechny vlivy a spolupracující faktory, které se podílí a ovlivňují stav nemoci. Nejdříve identifikují příčinu disharmonie v těle a zaměří se na posílení obranných schopnost jedince. Homeopatické přípravky jsou primárně určeny k působení v hloubce každého organismu, který posílí a stimuluje k udržení zdraví. Každý organismus v nemoci vyžaduje svoji léčebnou informaci, která zahrnuje všechny stávající příznaky a i příznaky minulé, vliv okolního prostředí, genetické zatížení a chování subjektu, taktéž jeho psychiku.
Homeopatie nikdy neléčí jen symptom, ale hledá celkové, vše zahrnující vyvážení funkcí, které sebou přináší uzdravení a také všechny druhotné symptomy, spojené s primární patologií. Ekologické rovnováhy (jak v těle, tak v životním prostředí) může být dosaženo pouze prostřednictvím podáním takového přípravku, které stimuluje tělo k reakci na zranění v jeho vlastním životním prostředí a napomůže tak k uzdravení.
Homeopatické přípravky pouze stimulují k léčebné reakci.
Je však chybou si myslet, že podání například dusíku v potencované podobě, pomůže dnes již téměř sterilní půdě bez stopy humusu a mikrobiální činnosti, ke zvýšení výnosu pěstovaných plodin.

Půdu je třeba oživit

Zemědělci se ptají, proč mají používat tyto prostředky, když se jim nezvýší výnos, když aplikace těchto prostředků do půdy má tak malý účinek.Dokud zemědělci nepochopí původ a filozofii homeopatie, budou vidět jen málo výsledků. Je důležité si připomenout, že v zemědělství nejde pouze o zvýšení výnosů, ale také o udržení a ochranu půdního fondu pro další generace. Půdu je potřeba nejdříve oživit a revitalizovat. Obnovit činnost půdních mikroorganismů. Pěstovat vhodné plodiny tak, aby se jednostranně půda nevyčerpávala.

Nelze si myslet, že forma takzvaného bio-hospodaření je postačující k obnově značně biologicky vyčerpané půdy. Jen zdravé, na humus bohaté půdě, lze pěstovat zdravé a odolné plo-diny. Nestačí tedy jen bio-hospodařit. Je třeba zaměřit se i na půdu, ve které plodiny pěstujeme. Jen tak zkrátíme tento ozdravný proces půdy. Tedy úko-lem číslo jedna je umožnit plodinám růst ve zdravém prostředí. Následně ubude škůdců (kteří si přirozeně vybí-rají oslabené plodiny) a chorob a rostli-ny tak budou odolnější a vytvoří si při-rozenou ochranu.

Alternativa

Homeopatie jako věda, která se zabývá i zemědělstvím, může být životaschopnou alternativou k všeobecně rozšířené-mu procesu chemického průmyslu. Je to příležitost pro lidi, kteří nechtějí vidět pole jako sterilní substrát pro pěstování hybridních rostlin chráněných prostřednictvím systematického vyhlazování všech „nepřijatelných― organismů. Homeopatie nabízí alternativu pro ty, kteří chtějí snížit ve svém hospodaření neustálé podávání jedů. Homeopatie nabízí metody léčby a kontrolu přirozeného fungování těla, které si samo vytvoří prostředky na svoji obranyschopnost.
Aby to bylo možné, je potřeba a nejen žádoucí, ale také nutné, aby organismus (ať už rostlina či zvíře) reagoval v rámci vyváženého ekosystému. Jed-notlivec musí být schopen úspěšně rea-govat na řadu faktorů (klima, voda, půda, výživa, struktura...) a zemědělec je musí brát v úvahu.
Je nutné si uvědomit, že používáním vhodných druhů sadby, pěstováním, mícháním odrůd, meziplodin a rotace plodin, sledováním stavu půdy (jak organické, tak anorganické složky a její struktura), udržováním humusu, také využitím veškeré péče nutné pro udrže-ní rovnováhy ve vlastním ekosystému, se maximálně omezí nadbytečné použí-vání chemického ošetření a zvýší se biologická hodnota plodin.

Narušený ekosystém

Zemědělec si často neuvědomuje skutečnost, že chemickými postřiky způsobuje díru v ekosystému, a že ji brzy zase něco vyplní. Neví, že tím postřikem pravděpodobně také zabíjí dravce jako přírodního a přirozeného nepřítele škůdce. Neví, že tak brání přirozenému výběru. Jedinou věc, kterou vidí, je mšice nebo plíseň, proti kterým se musí bojovat všemi dostupnými prostředky. Zemědělec pravděpodobně ani neví, že jsou plodiny dost možná nateklé vodou a citlivé z důvodu přebytku dusičnanů v půdě způsobené přemírou nevhodné-ho hnojení za vidinou vyšších zisků.
Zemědělské plodiny byly omezeny na výrobu průmyslového typu, ve kterém je rostlinné společenství slabé a „rozmazlené ― a mohou přežít pouze prostřednictvím drahých ochranných chemických prostředků. (viz „Světové hospodaření“ na konci)
Homeopatie na druhé straně k tomuto vybíjení, má prostředky, jak povzbudit a stimulovat zevnitř prostřednictvím harmonického vývoje rostliny v rovnováze ve svém vlastním ekosystému, který je přirozeně stabilní a chrání se ve vztahu k malým změnám životní-ho prostředí.
Použití homeopatie se neslučuje s používáním dalších chemických látek, ale právě použitím malého množství dávek, které působí pouze na daný problém a bez dalších vedlejších účinků.

Znečištění vod

Některé herbicidy brání rozvoji pěstování některých druhů plodin po celá léta. Další hrozbou je znečištění spodních vod způsobené nadměrným hnojením a dalšími chemickými látkami, které tak kolují v celém ekosystému planety.
Pesticidy, které končí ve spodních vodách, také zůstávají právě tam, kde byly použity a to na ovoci a zelenině. Rezi-dua pesticidů na potravinách je ožehavý problém, který se stále zlehčuje. Statistiky v celé Evropě i v zahraničí ukazují na přítomnost toxických látek v zemi v různých procentuálních hodnotách. I když je přísná legislativa, všeobecně se tyto nařízení nerespektují. Mnoho látek má tzv. „intervaly ― od 15 -20 dní, a přitom se provádějí postřiky klidně jeden až dva dny před sklizní. Například saláty se stříkají a sklízejí denně. Desítky postřiků proniknou ovocem či luštěninou, kterou mají chránit před hmyzem a škůdci, a tam zůstanou, dokud se ne-dostanou na náš jídelní stůl. Toto je tragická realita: každý den desítky různých chemikálií. Různé bolesti hlavy, pocity slabosti, zvracení nebo boleti kostí jsou způsobeny těmito látkami, aniž bychom toto věděli. (v plodové vodě již vědci odhalili přítomnost 212 toxických látek). Kolik nádorových onemocnění způsobují tyto látky jako aktivní přispívající faktory.
Toto není jediný důsledek používání škodlivých látek v zemědělství. Stejně důležitá je kontrola kvality biologických produktů země, a to je bohužel zcela ignorováno odpovědnými orgány. Ne-dbalé zacházení nebo jinak špatně ředěná chemická hnojiva, jak je běžně používáno v naprosté většině případů, mění procentuální složení konečných postřiků.
Nejčastější poškození je obsah vody v plodinách. Rostliny mají zvětšené a oteklé plody, které těší výrobce vzhledem k výraznému nárůstu hmotnosti (zvýšení podílu vody odhalili ti, kteří například prodávají sušené plody). V závislosti na „zavodnění― plodů se liší i další mikro-faktory jako je obsah esenciálních aminokyselin a také minerálních látek. Zvýšený obsah dusičnanů je příčinou mnoha lidských a zvířecích nákaz. Tyto změny způsobují nízkou kvalitu potravin, co se nutričních hodnot týče, a také výrazně omezují schopnost obrany proti vnějším vlivům jako škůdcům či chorobám.

Chemický koktej v jídle

Zdravotnické koncerny vydávají studie na doporučené množství mikro a makro prvků, které jsou nutné pro „zdravé ― fungování lidského organismu a prevenci chorob. Přestože se stravujeme „zdravě ―, běžně produkovanou zeleninou a ovocem tyto důležité prvky do těla nepřijímáme. Oni tam prostě, v tom objemu stravy nejsou. I když dbáme doporučení o denním příjmu ovoce a zeleniny, kromě zdraví prospěšných látek do sebe vpravujeme stále větší a větší množství pesticidů, než kterékoliv generace před námi. Každý den přijímáme „chemický koktejl― nebezpečných látek a přispíváme tak k rozvoji především farmaceutického/chemického průmyslu, jelikož nejen my ale i naše děti jsou stále častěji nemocné a slabé a bez dodávaných vitamínů se obejde jen málokdo. Přitom využitelnost těchto chemicky upravených látek v podobě kapslí a pilulí je minimální (uvádí se 10%).
Biologické kvality potravin se studují pouze v případě, kdy nějaký její nedostatek brání v průmyslovém zpracování produktu. Ukázalo se například, že pícnina, která byla použita ke krmení, znemožnila vyrobit sýr bez přídavku použití sušeného mléka.
Zatímco úmrtí z infekčních chorob byly sníženy téměř na nulu, rostou dnes de-generativní onemocnění, jako je například rakovina, srdeční onemocnění, onemocnění trávicího traktu. Stále je snižována kvalita života – jak nekvalit-ně jíme, tak také máme odolné tělo - stejně tak nezdravá a nemocná půda je náchylnější k nemocem.
Takový je koloběh rotující ve spirále, kdy oslabená těla rodí oslabené a náchylné jedince. Jíme nekvalitní a che-micky nadopované potraviny a rodíme děti, které jsou slabé a tak je chemicky dále přikrmujeme umělými náhražka-mi. Bohužel spirála se nezastavuje, ale naopak se oslabení jedinců stále prohlubuje. Vlivem nutričně nekvalitní stravy ženy především ve vyspělých státech, mají ženy stále častější potíže s oplodněním, muži jsou stále častěji neplodní a rodí více a více nemocné děti, které odcházejí již z porodnic s balíčkem léků na „nevyléčitelné ― choroby.

Začít je třeba u půdy

V této chvíli je nasnadě cesta, jak z této stále více upadající spirály ven a to zkvalitnění stravy a prostředí ve kterém se plodiny pěstují. Je potřeba začít u půdy, která se ozdraví a revitalizuje. Obnovit její přirozenou půdní rovno-váhu je nejdůležitější úkol. Na takovéto půdě lze pěstovat zdravé a hodnotné plodiny, které budou k užitku jak zvířatům, které budou také přirozeně zdravější a odolnější, tak lidem, kteří budou v takovém prostředí žít a plodiny jíst.
Je to cesta na několik let, nikdy se takovéto změny nedějí přes noc. Nestačí pouze jedna aplikace a problém je vy-řešen. Je tu potřeba dlouhodobé spolu-práce na řešení individuálních problémů, které každá farma má. Žádná farma není stejná. Jako není stejná oblast, ve které se nachází, tak není ani totožná historie a ani lidé, kteří na místě žijí. Vše vzájemně spolupracuje a spolupodílí se na vytváření prostředí. Pokud se jednostranně posílí odolnost například krav na pastvě, nemá to dlouhodobého trvání. K ozdravení je nutné zahrnout vše – od zemědělce až po pastviny či pole. V prvé řadě musí zemědělec pochopit a žít pro zem, se kterou hospodaří. Umožnit jí také spolupracovat s rostlinami, které se tam pěstují. Tak jak to uměli naši předci. Jít v souladu s půdou a prostředím. Jíst hodnotné potraviny a pít čistou vodu. Pak budeme moci zase plodit zdravé děti. Nejde jen o náš kraj, jde o celou planetu. To, co nastříkáme na naše pole, se s prvním deštěm spláchne a dále putuje. A i když je škodlivá látka několikanásobně naředěná, nikdy se úplně neztratí, podílí se na celém koloběhu planety. Můžeme nečinně přihlížet a podílet se na této devastaci, nebo můžeme něco změnit. Začít však musíme u sebe.

Přeji všem hodně zdraví a šťastných chvil ve své práci a životě.

Hana Goldová

pondělí 17. června 2013

Jak se daří? Zavítali jsme do Bazalky v Hradci Králové, nejoblíbenější bioprodejny roku 2012


Bazalka ve dvorku - venkovní posezení
Představujeme vám Bazalku. K Hradci Králové neodmyslitelně patří podobně jako stejnojmenná bylina do pokrmů středomořské kuchyně. Řeč je o bioprodejně roku 2012, jejíž historie se začala psát před jednadvaceti lety. Za tu dobu se firma rozrostla z malého obchůdku do čtyřech provozoven.
Jana Lukešová již v roce 1992 otevřela první malou prodejnu v boční ulici v centru historického jádra Hradce Králové. Díky tomu bývala pravidelně kolem poledního nedaleko divadla, v Tomkově ulici, zajímavá podívaná. Do malé provozovny, kde se stěží vešel pult a tři stolky, se hrnuly zástupy zákazníků, kteří buď čekali za zády dojídajících na volnou židli, nebo, a to častěji, si odnášeli do kanceláří zdravé pokrmy připravené v kuchyni ne větší, než máte doma.

Náročné začátky

„Začátky byly náročné ale krásné. V Hradci Králové v té době nebyla žádná restaurace, jídelna nebo bufet, kde by se daly koupit vegetariánské pokrmy. Zájem byl veliký. Aby jej zvládla kuchyň, musel personál pracovat přesně systematicky. Denně se pekly čerstvé celozrnné koláče, celozrnné a špaldové pizzy, připravovaly zeleninové saláty a vegetariánské speciality,“ vzpomíná na začátky Jana Lukešová. Při pohledu o dvě desítky let zpět si uvědomuje, že se jednalo o čas hledání a zkoušení. V té době v Čechách nebyla nabídka zdravé výživy a bio výrobků natolik široká jako je tomu dnes. „Průkopnické“ Bazalce se dařilo natolik, že kolem roku 2009 rozšířila Jana Lukešové firmu o dvě další provozovny: Bazalku ve dvorku a Bazalku Bio. Nakonec se přestěhovala i původní prodejna. „Prostory v Tomkově ulici nám již nestačily, a tak jsme přestěhovali na rušnější ulici V Kopečku. Pultová prodejna des funguje především jako rychlé občerstvení, které nabízí vlastní výrobky z Bazalky ve dvorku, ale i výrobky stálých dodavatelů. Tato prodejna se specializuje na výrobky pro zákazníky s bezlepkovou dietou, přičemž zkušený personál vždy dokáže poradit,“ doplnila Jana Lukešová. Hradečtí celiaci sem míří jak pro přirozeně bezlepkové i speciální bezlepkové atestované suroviny, tak pro bezlepkové pečivo, koláče, zákusky, knedlíky nebo listové těsto.
Bazalka ve dvorku - interiér

Bazalka ve dvorku

Obyvatelé Salonu republiky, jak se Hradci Králové přezdívá, vědí, kam v centru za zdravým obědem. S počátkem nového tisíciletí dala Jana Lukešová nový život bývalému fotoateliéru ve vnitřním traktu u Ulrichova náměstí. Denně míří do vegetariánské jídelny řady strávníků. 
Aby každý den mohli ochutnat jinou nabídku polévek a pestrých jídel, včetně čerstvého pečiva, začíná provoz kuchyně kolem páté ráno. Oběd si zde můžete dát od pondělí do pátku už od půl jedenácté dopoledne. „Všechno připravujeme podle vlastních receptur. Snažíme se, aby pokrmy obsahovaly v maximální možné míře čerstvé suroviny, a v případě, že je to možné preferujeme suroviny v biokvalitě,“ říká Jana Lukešová. Pravidelně na pultech Bazalky jsou tedy k dostání třeba koláče bez cukru nebo bez vajec, či bez mléka, ba dokonce koláče z přirozeně bezlepkových surovin a bezlepkových směsí. Nabídku doplňuje několik druhů zeleninový salátů a salátů se sójovou majonézou, vegetariánské plněné bagety a sendviče, čerstvé celozrnné pečivo nebo drobné cukrářské výrobky. 
Stravování v Bazalce ve dvorku je i inspirací. Jídla jsou totiž připravována ze surovin, které zákazníci běžně v prodejně koupí, takže podobě mohou vařit i doma. Jste-li méně šikovní, nebo zaneprázdnění, můžete si chutné jídlo odnést s sebou. Vítány jsou zde i děti, jimž personál bez problémů vydá poloviční porci.

BIO Bazalka bez bariér

V sousedství Bazalky ve dvorku se nachází bezbariérová samoobsluha. Sortiment se zaměřuje na trvanlivé, chlazené a mražené biopotraviny. Každou středu se na prodejním pultě objevuje čerstvá bio zelenina a bio ovoce podle sezónní nabídky. Ačkoliv byly provozovny Bazalka na počátku navštěvované především těmi, kdo se masu celkem vyhýbají, složení zákazníků se trochu proměnilo. „V oddělení chlazených výrobků stále nabízíme široký výběr alternativních náhražek masa ale také balené bio maso, které je k dispozici v oddělené sekci,“ uvedla Jana Lukešová. Kromě potravinářského zboží v Bazalce BIO můžete koupit ekologicky šetrné hygienické a čisticí prostředky nebo výrobky systému Fair Trade.
O Janě Lukešové se dá bezesporu říci, že je velmi schopná a činorodá žena. Dokázala vybudovat jídelnu a rychlé občerstvení zdravého životního stylu, které si dvacet let zákazníci vyhledávají. Dokázaly obstát v centru stotisícového města v konkurenci rychle přibývajících fastfoodů. 
Výrobna Třebechovice pod Orebem
„V současné době jsme rozšířili výrobních a skladovacích prostor v objektu v Třebechovicích. Výrobní prostory v jídelně Bazalce ve dvorku jsou využity na maximum a není možné zde rozvíjet firmu dál,“ vysvětlila Jana Lukešová. V nových prostorách se proto chtějí zaměřit na rozšíření stávajícího sortimentu celozrnných koláčů, na rozšíření speciálního  pekařského sortimentu jako nevařené a bez cukru sladkosti, bezlepkové výrobky, výrobky se stévií a speciální trvanlivý sortiment. „Skladovací prostory by nám mohly umožnit nakupovat najednou od regionálních ekologických zemědělců větší objem surovin. Pokud by se nám podařilo dobře rozjet výrobu, rádi bychom dodávali i do bioprodejen a zdravých výživ v okolí,“ dodává Jana Lukešová. Plánuje se také certifikace naší jídelny na Bio jídelnu. Tým v Bazalce vymýšlí značení právě českých a místních výrobků a v tom by mohla pomoci „zebra“, která do této doby značila biovýrobek, ale od roku 2014 by měla značit právě český biovýrobek.
Jana Lukešová se kromě vedení podniku intenzivně věnuje v PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců poradenství. Je vedoucí Odborné pobočky pro bioprodejny s celorepublikovou působností.
Kontakt:
Jana Lukešová
tel. 723 360 721
e-mail: 
info@bazalkahk.cz


(syh)



neděle 16. června 2013

Biprodejny, vyplňte dotazník! Chceme vědět, jak můžeme efektivněji pracovat

Jak jste jistě zaznamenali, dochází v práci pobočky bioprodejen Svazu PRO-BIO ke změnám. S novou krví spojené s příchodem mladé administrativní pracovnice Johany Maškové se očekávají příznivé změny v chodu pobočky.
V tuto chvíli probíhá průzkum, jehož výsledky mají napomoci zefektivnění práce. „Prosíme zástupce bioprodejen, aby vyplnili dotazník, který přišel se zápisem z valné hromady. Čím více odpovědí dostaneme, tím lépe a více bude moci pobočka pracovat pro bioprodejny,“ říká Johana Mašková. Těm bioprodejnám, které již pár minut na zodpovězení otázek věnovaly, děkujeme.
Dotazník o 14 otázkách je jednoduchý a nezabere moc času. Z vašich odpovědí lépe pobočka pozná, jaké potřeby máte, a s čím může pomoci.
Zároveň lze efektivně naplánovat exkurze, přizpůsobit je přímo vašim potřebám, nebo vyhodnotit, jaké obalové materiály či další typy prodejní podpory potřebujete.
Dotazník je  stále dostupný  ZDE


sobota 15. června 2013

Nepřehlédněte! Aktuální změny v legislativě

DPH

· Ručení za nezaplacené DPH dodavatele – platnost posunuta od 1.10.2013
· Nutnost se podívat na www.mf.cz do registrace plátců DPH a podívat se (najdu dle DIČ) zda-li mám tam správné a aktuální číslo účtu, zda jsem či nejsem nespolehlivý plátce ,pokud špatné číslo účtu – musím dojít na místní FÚ na oddělení registrací a číslo účtu zaregistrovat nové.
· Od října 2013 musím zkontrolovat číslo účtu na každé fa dodavatele, zda je registrováno na MF. Pokud ne, já budu ručit za odevzdané DPH z dané faktury!
· Nárok na odpočet DPH až za zdaňovací období, kdy má plátce k dispozici daňový doklad. V praxi to znamená, že pokud bude dnem uskutečnění zdanitelného plnění 26. květen, daňový doklad bude vystaven 29. května, ale plátce obdrží daňový doklad až 5. června 2011, bude si moci uplatnit nárok na odpočet daně až v daňovém přiznání za měsíc červen. Dosud se nárok uplatňoval v měsíci uskutečnění zdanitelného plnění.

Lékařské prohlídky

· Novela zákona o specifických zdravotních službách přinesla od 1. dubna 2012 povinné vstupní lékařské prohlídky. Podle paragrafu 59 se totiž osoba ucházející se o zaměstnání, která se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, považuje za zdravotně nezpůsobilou. 
S takovou osobou nelze uzavřít pracovněprávní vztah.
· Podle novelizovaného paragrafu 59 odst. 1 b zajistí zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku vždy před uzavřením:
1) pracovního poměru
2) dohody o provedení práce nebo dohody 
o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy (řidiči) Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti
3) vztahu obdobnému vztahu pracovněprávnímu.
Pojmem „obdobný vztah“ je míněn např. pracovní vztah mezi členem družstva a družstvem, práce společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti. Z toho tedy plyne, že vstupní lékařské prohlídky by se měly od 1. dubna 2013 týkat i společníků, komandistů, předsedů představenstva apod.
Jestliže se uchazeč dle výše uvedených podmínek nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, bude považován za osobu zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce. U vstupních prohlídek bylo zachováno pravidlo, kdy může budoucí zaměstnanec zařazený do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví absolvovat prohlídku u svého obvodního lékaře (pokud nestanoví zvláštní právní předpis jinak). Ostatní, tj. zaměstnanci zařazení v druhé až čtvrté rizikové kategorii, musí využít služeb poskytovatele pracovně–lékařské péče zaměstnavatele.

Vzájemné sdílení informací o probíhajících kontrolách ve členských bioprodejnách

Na tomto místě bychom vás rádi informovali o průbězích různých kontrol, které se u vás uskutečňují, abychom se mohli připravit, poučit z již proběhnuvších šetření. Níže jsou uvedeny požadavky, které vyžaduje KEZ 
k certifikaci. Dále pak sdílíme zkušenosti z kontroly Oblastního inspektorátu práce. 

KEZ k certifikaci

Ke kontrole KEZ pro výrobnu Bio produktů v prvé zajistěte přítomnost osoby odpovědné za dodržování podmínek ekologické výroby a připravte si tyto podklady: 

1. Aktuální popis provozní jednotky ekologické výroby včetně plánu provozovny (článek 63 NK 889/2008) 

2. Praktická a bezpečnostní opatření včetně odběru vzorků (článek 63 NK 889/2008) 

3. Postupy při zpracování (článek 26 odst. 2 NK 889/2008), HACCP, systém jakosti 

4. Provozní a účetní doklady a záznamy prokazující dodržování pravidel ekologické výroby (článek 67 NK 889/2008) 

5. Evidenci o druhu a množství vyrobených ekologických výrobků (článek 26 odst. 5 NK 889/2008 

6. Složení výrobků, aktuální receptury (článek 27 NK 889/2008) 

7. Evidenci o dodavatelích, certifikáty 
a záznamy o vnitřní kontrole a ověřování původu surovin před příjmem na sklad nebo do výroby (článek 66 NK 889/2008) 

8. Prohlášení dodavatelů o GMO prostých vstupech nepocházejících z ekologického zemědělství (článek 69 NK 889/2008) 

9. Doklady o dovozech surovin ze 
třetích zemí - dovozní zmocnění, osvědčení o kontrole (článek 84 NK 889/2008) 

10. Evidenci o odběratelích ekologických výrobků (článek 66 NK 889/2008) 

11. Vzory etiket pro ekologické výrobky (článek 23, 24 NK 834/2007 a článek 31 NK 889/2008) 

12. Skladovou evidenci - včetně prostředků k čištění (článek 31 NK 889/2008) 

13. Evidenci o proškolení pracovníků zajišťujících ekologickou výrobu 

14. Evidenci o čištění výrobních zařízení při souběžné konvenční a ekologické výrobě (článek 26 NK 889/2008) 

15. Zápisy z kontrol orgánů dohlížejících na výrobu (SZPI, SVS, ÚKZÚZ) 

16. Roční obrat v Kč za ekologické produkty za předchozí účetní rok. 

Důležité! 

Pokud máte oprávněné námitky vůči mému jmenování inspektorem EZ 
u vašeho podniku, sdělte to neprodleně KEZ o.p.s, oddělení inspekce ekologického zemědělství. 

Inspektorát práce

V Bazalce, s.r.o., proběhla kontrola v letošním roce i z Oblastního inspektorátu práce. Kontrola nebyla ohlášena předem. Předmětem kontroly na provozovně bylo dodržování pracovněprávních vztahů a pracovních 
podmínek. 

· Z počtu 13 zaměstnanců v provozovně si vybrali 5 zaměstnanců a u nich chtěli vidět pracovní smlouvu nebo DPP. 

· Datum na pracovní smlouvě musel být maximálně v den vzniku pracovního poměru. 

· Dále je zajímala evidence pracovní doby u zaměstnanců na pracovní smlouvu. Zaměstnanec na DPP nemusí evidovat svoji pracovní dobu. Ale nesmí překročit 300 hodin odpracovaných za rok. Také se kontrolovalo dodržování délky směny a doby odpočinku (doba odpočinku musí být evidována!). Noční práce (22 - 6 hodin) musí být označena na výplatnici a proplacena vyšší sazbou dle koeficientu. 

· Proplácení evidovaných přesčasů s koeficientem 1,25 a práce 
o sobotách a nedělích 1,5. 

· Dodržení zaručené mzdy u osob s menšími úvazky. 

· Doložení výplaty mzdy za vybrané měsíce výdajovým lístkem (v hotovosti) nebo výpisem z banky (u bankovního převodu). 

· Kontrolu zajímala výše hodinové mzdy, která musí odpovídat kvalifikaci (pozor nejde zaměstnávat za minimální mzdu, prodavačka musí mít minimálně 9800 Kč hrubý plat). 



Prosíme vás, pokud u vás proběhne nějaká kontrola o zaslání informacích 
o průběhu na email bioprodejny@seznam.cz



(red) 

středa 6. března 2013

Velikonoční zajíček aneb nejzelenější čaj

Na letošním BioFachu nechyběl ani Velikonoční zajíček - nešlo však o masopustní příspěvek v biokvalitě, jak by se v polovině února dalo očekávat, ale o nejnovější sadu jarních bylinných čajů od čejkovického výrobce Sonnentor. Byliny v kvalitě bio do něj dodali také čeští ekologičtí sedláci ze Svazu PRO-BIO. 

Bylinky od českých sedláků

„Bříško“ sáčku sypaného Velikonočního zajíčka tvoří například celý květ měsíčku lékařského, který mohl vyrůst na pozemku u pana Podstavka, ale také třeba u paní Pojezné, pana Pospíšila, Štěrby či Janíčka. Kopřiva může být od pana Maleňáka, chrpa od pana Klementa, nebo to vše od jiných českých pěstitelů. To jsou sedláci, jejichž byliny v čajových směsích lze koupit třeba až v Tokiu. Sice ne všechny byliny ve Velikonočním zajíčku jsou tuzemské, záleží na konkrétní šarži výrobku, jestli obsahuje českou surovinu nebo ne. „My jsme velmi pyšní na to, že můžeme spolupracovat s českými bio-pěstiteli, jejich bylinky zpracovat do našich výrobků. Protože však naši pěstitelé nejsou schopni dodat nám veškeré množství bylinek, potřebné pro naši produkci čajů, musíme tyto dokupovat v ostatních zemích světa. S pěstiteli máme každý rok smlouvu na vykupované množství, ale bylinky jsou živé organismy a nikdy není na 100% zaručena dobrá úroda,“ vysvětlila Miroslava Kubáčková, manažerka kvality 
čejkovického Sonnentoru. Bylinný čaj Velikonoční zajíček se usadil na pultech obchodů  1. března. 

Tip na exkurzi

Chcete vědět, jak se dělá bylinný biočaj? Výrobnu v Čejkovicích je možné po domluvě navštívit a podívat se mimo jiné, jak vypadá sociální přístup k zaměstnanosti v praxi – ruční vkládání do dárkových sad dává práci tuctu lidí po celý rok. 
 (syh) 

úterý 26. června 2012

Na Karlovarsku zahájilo činnost první odbytové družstvo sedláků. Otevřeli novou bioprodejnu

foto:  http://www.facebook.com/usedlaku
Ekologičtí sedláci v Karlovarském kraji táhnou za jeden provaz. Spojili se do družstva. Biopotraviny vyprodukované v regionu se tak snáze dostanou ke spotřebitelům. Otevření nové bioprodejny U sedláků v areálu ZeZaN v Karlových Varech – Dvory je příkladem úspěšné spolupráce řady členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Odbytové družstvo
„Biodružstvo, odbytové družstvo, vzniklo díky podpoře PRO-BIO regionálních center Severozápadní Čechy a Srdce Čech PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Sdružuje zatím šest ekologických zemědělců a regionálních producentů potravin,“ říká předseda družstva Jaroslav Prchal. Počet není konečný, postupně se totiž přidávají další zájemci.
„Záměrem je prodávat čerstvé české potraviny v biokvalitě nebo produkty přímo z daného regionu a zajistit tak odbyt konkrétním zemědělcům či výrobcům,“ uvedla Ing. Ivana Květoňová, správkyně RC Srdce Čech a jedna z družstevnic.
Bio blíž ke spotřebiteli
Otevření svazové bioprodejny v Karlových Varech je jedním z prvních příkladů, jak usnadnit přístup zákazníků ke kvalitní tuzemské bioprodukci a regionálním potravinám. „Koncept prodejny U sedláků a bonus v podobě spolupráce s projektem Regionální potravina umožňuje zajištění široké nabídky kvalitních produktů od místních sedláků,“ sdělil Ing. Zdeněk Perlinger, předseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a zároveň správce Regionálního centra PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Severozápadní Čechy.
V družstevní bioprodejně zákazníci najdou plný sortiment zboží a to včetně biomasa a uzenářských výrobků, biomléka kozího, kravského a bioproduktů z něj, biopečiva nebo biovína.
Spolupráce se vyplácí
„Kooperace je výhodný způsob, který běžně funguje mezi ekologickými zemědělci a producenty biopotravin v zahraničí. Je efektivní zvlášť tehdy, když v daném regionu působí více drobných producentů biopotravin se specializovaným sortimentem. Vytvořením družstva s prodejnou tak zajistí plnohodnotnou nabídku, jež zákazníci vyžadují,“ sdělila Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Kateřina Nesrstová dodává, že právě v prodejnách jako je tato nově otevřená, se každý může přesvědčit, že tuzemští ekozemědělci dokážou vyrobit širokou škálu potravin v kvalitě bio. „Tyto biovýrobky nenajdou lidé v supermarketech nadnárodních řetězců velmi často kvůli malému objemu výroby. Ovšem nákupem tohoto zboží v družstevní prodejně kupující přímo podpoří tuzemské výrobce a regionální rozvoj,“ uzavírá Kateřina Nesrstová.
V bioprodejně U sedláků v Karlových Varech na ulici Chebská 355/49 si můžou zákazníci nakoupit zatím ve zkušebním provozu denně od 11 do 17 hodin. První týden potvrdil, že zájem ze strany spotřebitelů o kvalitní regionální produkty je značný.
K dostání v provozovně bude následující sortiment:
· mléčný v kvalitě BIO: čerstvé mléko / kravské, kozí/, sýry / čerstvé i trvanlivé, kravské, ovčí, kozí/, jogurty
· mléčný - regionální: tvaroh, smetanové krémy, jogurty.
· masný vše BIO: čerstvé vakuované maso zatím jen hovězí / výhledově i vepřové a drůbeží/, uzeniny, masné výrobky, masové konzervy
· zelenina vše BIO - čerstvá i k uskladnění
· bylinky vše BIO - čerstvé i k sázení
· vína - biodynamická a bio
· mošty - regionální
· pečivo - regionální
· rostlinná přírodní mýdla - regionální
· med – regionální


Kontakty:
· Biodružstvo - odbytové družstvo, je sdružení zemědělců, členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, sídlo Nežichov 8, Toužim 364 01. Kontakt: PRO-BIO regionální centrum Srdce Čech, Ing. Ivana Květoňová , Sedlo 4, 364 01 Útvina tel.: 604 258 219, kvetonova.sedlo@seznam.cz
· PRO-BIO regionální centrum Severozápadní Čechy, kontakt: Ing. Zdeněk Perlinger, Hlavní 27, 362 63 Dalovice, tel.: 353 223 129, 607 103 244, perlinger@volny.cz , http://www.rc-severozapad.cz/
· Bioprodejna U Sedláků – vedoucí prodejny Hanka Janoušová tel.: 606 753 404
(syh)


čtvrtek 15. března 2012

Českou biopotravinou roku 2011 se stal sýr Arnika z Horského statku Abertamy. Vyrábí se na salaši u Božího Daru.


Od Božího Daru přichází nejen tisíce ježíškovských dopisů, ale také nevšední gurmánské zážitky. Biosýry z ovčího, kozího a kravského mléka na Salaši Ryžovna vyrábí zaměstnanci Horského statku Abertamy, s.r.o. O své kvalitě přesvědčil porotu soutěže Česká biopotravina roku 2011 ovčí biosýr Arnika.Louky uprostřed přírody Krušných hor, o kterou již necharakterizují uschlé stromy, nabízí kvalitní pastvu. K horskému statku v obci Abertamy, patří 1400 ha trvalých travních porostů, které jsou spásány skotem, kozami, ovcemi a koňmi. Ovčí mléko, ze kterého vznikají lahodné sýry, pochází z vlastního chovu ovcí pasených na jižních svazích v okolí nedaleké obce Mariánská. „Chováme stádo čítající tři tisíce kusů ovcí. Z toho dojíme 450 ovcí plemene Lacaune a kříženců tohoto plemene se šumavskou ovcí. Biosýr Arnika je ovčí plnotučný lisovaný sýr, který zraje až půl roku. Podobně jako ostatní ovčí sýry jej vyrábíme pouze v sezóně dojení, tedy od konce května do září,“ přiblížil Petr Zacharda. Pro sýry kozí a kravské dodávají mléko ekologicky hospodařící farmáři z blízkého okolí.
 
„Na našich sýrech jsou patrné vlivy přírody i střídání ročních období, jedná se o živé bioprodukty. Kvalita tradičně vyráběných sýrů kolísá v závislosti na různých faktorech, jako je druh pastvy i počasí a dalších aspektech. Nedají se proto vůbec srovnávat s celoročně průmyslově vyráběnými sýry, jejichž chuť a kvalita je neměnná,“ říká jednatel Horského statku Abertamy s.r.o. Petr Zacharda. Dodává, že výrobní postup nejlepší biopotraviny roku 2011není žádným tajemstvím, neboť je známý po tisíciletí. Pasterizace kvalitního ovčího mléka, zasíření, přidání mléčné kultury, odstranění syrovátky, lisování tvarohu do forem, ponoření do solné lázně na 24 hodin a pak již jen zrání po dobu tří až šest měsíců, kdy se třikrát týdně potírá sýr slanou vodou. A žádné přidané stabilizátory, konzeravanty nebo náhražky, zkrátka poctivá práce – to je tajemství nejlepší České biopotraviny roku 2011, ovčího sýra Arnika. Ročně ho vyrobí dvě, tři sýrařky jeden a půl tuny. Jen pro zajímavost: ze sta litrů ovčího mléka se vyrobí deset až dvanáct kilogramu sýra. „K tomu, že jsou naše sýry kvalitní a chutné je třeba toho základního – stačí nic neokrádat,“ komentoval získání ocenění Česká biopotravina roku jednatel Horského statku Abertamy s.r.o. Petr Zacharda.
K vínu i na zapékání

Biosýr Arnika je bezesporu vynikající pochoutkou. Je aromatický, a tak jeho chuť vynikne ve spojení s dobrým vínem, ale hodí se na zapékání,či strouhání. Získání ocenění předcházelo několik let práce, pokusů a možná i dílčích nezdarů. „Myšlenka vyrábět sýry vznikla zhruba před sedmi lety. Do vlastní realizace jsme se pustili o tři roky později,“ sdělil Petr Zachrada.
V současné době patří Salaš Ryžovna mezi zajímavá místa Krušných hor. Je zastávkou turistů, kteří se vydávají po Krušnohorské magistrále, ať již pěšky, na kole, či v zimě na běžkách. Bioturistika sice v Čechách není ještě tak populární jako za hranicemi, přesto by horský statek neměli minout ani ti, kdo milují dobré jídlo, ať už „bio“ či „nebio“. Nejen, že mohou využít pěkného ubytování a prožít pár příjemných chvil na salaši, poznat jak se vyrábí biosýry, ale také získat řadu gurmánských zážitků. „Bioturistika má jistě co nabídnout. Zvláště pak je to šance pro malé rodinné farmy. My jsme poměrně velký podnik, a tak se agroturistice věnujeme ‚manažerským‘ způsobem. Poskytujeme ubytovací a kulinářské služby. Kromě sýrů nabízíme v restauraci pokrmy z jehněčího a kůzlečího biomasa,“ přiblížil Petr Zacharda.
Sýry a další BIO speciality na Salaši Ryžovna mohou návštěvníci rovnou ochutnat v místní restauraci ve formě sýrových talířů, nebo jako součást dalších pokrmů. Vzít by si měli i tašku, neboť po ochutnání je těžké odolat a neodnést si lahodné sýry i domů. Proto všechny zde vyráběné sýry, jogurty a nápoje nabízí zákazníkům denně otevřená prodejna. (Salaš Ryžovna je majetkem obce Boží Dar, Horský statek Abertamy s.r.o ji provozuje jako nájemce.) Bioprodukty ze Salaše Ryžovna zákazníci koupí také ve městě Abertamy, na třech místech v Karlových Varech či na farmářských trzích v Plzni a Praze. „Naši stálí zákazníci jsou milovníci kvalitních potravin a ti, kdo dávají přednost biopotravinám. Do prodejny přímo na salaši míří v zimě běžkaři, v létě cyklisté. Výhodou je i naše poloha. Díky přeshraniční turistice tvoří až šedesát procent zákazníků Němci,“ charakterizoval Petr Zacharda.
Do budoucna plánuje Horský statek Abertamy s.r.o. pokračovat v úspěšně nastartované výrobě sýrů. Zřejmě však změní místo, neboť úskalí vyplývající z provozovny v nájmu chce nahradit vlastním prostorem, kde by se sýrárna, včetně prodejny, mohly úspěšně rozvíjet.



Sortiment Salaše Ryžovna
Ovčí Arnika
Ovčí Urda - čerstvý sýr
Mauritius - kravský polotvrdý, lisovaný sýr
Ryžovnický sýr - zrající sýr
Pivní ovčí sýr
Šlikův zrající sýr
Hornický zrající sýr
Abertamský balkán
Kozí sýr Barbora
Farmářský kozí Sýr
BIO žinčica - nápoj z ovčího mléka
BIO jogurt kravský
BIO jogurt ovčí
BIO jogurt kozí

(syh)
Foto: archiv Salaše Ryžovna

sobota 7. ledna 2012

Ekofarma na Šumavě – hospodaření tradičně i moderně

Přidat popisek
Ekofarma Šumava, ekologické hospodářství Dušana Lehockého a jeho rodiny se nachází kousek od Nýrska, které je branou do šumavských hvozdů (CHKO Šumava). Na farmě se hospodaří již od roku 1996. Zabývají se tady jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Kromě trvalých travních porostů a orné půdy je zde výrazná plocha sadů. 

Stručná charakteristika oblasti hospodaření 

Chráněná krajinná oblast Šumava byla vyhlášena v roce 1963 a s rozlohou 
1 630 km2 tehdy patřila mezi největší chráněná území. CHKO Šumava se rozkládá na území okresů Prachatice, Český Krumlov a Klatovy. Většina mimořádně cenných území původní CHKO Šumava byla zahrnuta do I. zóny Národního parku Šumava, který byl vyhlášen v roce 1991. Na území zmenšené CHKO zůstala však řada území zasluhujících zvýšenou ochranu, např. Národní přírodní rezervace Boubínský prales, Bílá strž, Černé a Čertovo jezero, Přírodní rezervace Hamižná hora a Milešický prales. Mezi významné přírodní památky v CHKO Šumava můžeme zařadit zejména PP Lipka, Svatý Tomáš, Velké bahno, Poušť, Malý Polec a některé další (zdroj: webové stránky NP Šumava).

Hospodaření na farmě

Novodobá historie farmy se začala psát v devadesátých letech, kdy rodina Lehockých zažádala o restituci pozemků v oblasti Nýrska. Pozemky dostali zpět v roce 1994 a v roce 1996 začali hospodařit. K tomu Dušan Lehocký říká: „Přemýšleli jsme, jak začít. Krajina kolem byla dost zdevastovaná předchozím hospodaření místního JZD, v restituci nám vrátili techniku v hrozném stavu. Pozemky bylo nejdříve potřeba vyčistit, aby vůbec byly vhodné k hospodaření. V roce 1998 jsme začali s chovem ovcí, které jsou do našich podmínek nejvhodnější. Od začátku jde o plemeno Šumavská ovce, patřící spolu s Valašskou ovcí do genových rezerv České republiky. Často jsme byli dotazováni na možnost prodeje masa, takže jsme poměrně záhy začali s prodejem jatečních jehňat a jehněčího masa.“ 
Na farmě Šumava chovají také masný skot (Charolais, Český červenostrakatý skot – jinak známá „stračena“), velmi přítulného osla Mášenku a sedm koní nejrůznějších plemen (Český teplokrevník, Hucul), kteří jsou využíváni pro rekreační ježdění rodiny a pro hosty, ubytované na farmě. Hospodářství má rovněž drobný chov drůbeže (slepice, kachny, perličky). 
Kromě 110 hektarů luk a pastvin k farmě patří také extenzivně obhospodařované sady třešní a hrušní, od roku 2010 také 20 ha nově vysázených jabloňových sadů.

Ekologická témata a hospodaření 

„Ekologie je v podstatě přirozený způsob hospodaření. V našich podmínkách to ani jinak nejde. Kdybych tady chtěl dělat 3 tuny špaldy z hektaru, množství hnojiv, které by bylo nutné použít a erozní ohrožení půd, které by vzniklo, by produkci tak zdražily, že by byla neprodejná,“ uvádí Dušan Lehocký. 
Lehočtí žijí v souladu s přírodou, zvířata jsou chována v přirozených podmínkách a s láskou. Extenzivní sady jsou vedeny k udržitelné produkci. 
„Vysazujeme tradiční druhy ovocných keřů a stromů, abychom my i naši hosté měli možnost si kdykoli přes den něčeho dobrého ,zobnout‘. Za velmi důležitý považuji chov Šumavské ovce. Je to plemeno ideálně přizpůsobené našim podmínkám – jak už vlastně z jeho názvu vyplývá, naši předci ho vyšlechtili přímo pro Šumavu. Vzhledem k tomu je to plemeno nenáročné, ideálně využívající podmínky pastvy. Pro mě jako ekologického zemědělce to znamená, že mám zdravé, odolné stádo a nemusím přemýšlet o používání léčiv. Vždy je podle mě lepší využít místní podmínky a chovat (pěstovat) místní druhy či plemena s nižší užitkovostí, ale kvalitní produkcí, než se snažit přivést cizí, výkonnější druh, o který budu muset pečovat jako ve skleníku. Ekologické zemědělství je ideální možností podpory genových rezerv a tradičních druhů zemědělských plodin a zvířat, protože s nimi přirozeně pracuje a přirozeně využívá jejich potenciálu,“ uzavřel Dušan Lehocký. 

Produkce na farmě 

Na farmě je možné objednat jehňata šumavské ovce. Zvířata žijí v průběhu léta na pastvinách farmy, v zimních měsících jsou ustájena ve stájích s dostatečným prostorem a jsou krmena krmivem z vlastních zdrojů farmy. Zákazníci mají možnost objednat si husu nebo kachnu z faremního chovu, o což je podle pana Lehockého čím dál větší zájem. 
Velmi zajímavými produkty z farmy jsou také slepičí vejce, možnost samosběru ovoce z extenzivních sadů, kde si zájemci mohou nasbírat po domluvě třešně, hrušně, jabloně a ořechy. 
„Každá farma dokáže vytvořit produkty či potraviny, zajímavé pro zákazníky. Jde jen o to, vědět jak a co dělat, umět si pro to na farmě najít podmínky a umět si najít zákazníky,“ doplnil Dušan Lehocký. Na farmě je také možnost ubytování, o které se stará manželka syna pana Lehockého. „Ubytovací kapacity jsou stále plně obsazené, je to velmi dobrý zdroj vedlejších příjmů pro farmu,“ potvrdil pan Lehocký. „Nabízíme hostům možnost projet se na koni, děti si velmi rády hrají se zvířaty na farmě. Snažíme se naši nabídku přizpůsobit tak, aby přinesla potěšení a užitek oběma stranám,“ uvedl Dušan Lehocký. 

Plány do budoucna 

V současné době na farmě budují bourárnu masa. „Na nedalekých jatkách pro mě budou zabíjet zvířata a já si budu moci maso připravit pro zákazníky na základě jejich požadavků. Malé bourárny masa jsou pro farmy naší velikosti ideální – vzhledem k množství zvířat budou celoročně využity, jejich stavba nezatíží farmu finančně tak, jako stavba jatek a nemusíme plnit tolik přísných předpisů,“přiblížil pan Lehocký a doplnil: „máme hodně plánů s našimi sady, rádi bychom rozšířili a zkvalitnili produkci z nich pocházející. Uvidíme, co nám budoucnost přinese.“ 
Text : Milan Kouřil, foto: Milan Kouřil a archiv Ekofarmy Šumava


Kontakty: 
Ekofarma Šumava
Dušan Lehocký
 Horní Polánky
 Stará Lhota 15
 340 22 Nýrsko